Basic HTML Version
27
Keramický zpravodaj 29 (5) (2013)
ňovaných při přípravě sklářského kmene. Ukázky z uskuteč-
něných kontrol v jedné sklárně dokumentují kolísání teploty,
vlhkosti a chemického složení kmene. Např. teplota má být
kolem 46 °C, klesne-li pod 32 °C, je nutno použít příhřev.
Vlhkost kmene má kolísat v mezích 4,5±0,5 %. Uvedeno je
použití statistické rovnice. V obtížných situacích je doporu-
čeno použití metod Kaora Ysikavy. Vhodnými ke sledování
úchylek jsou diagramy Pareto a kruhové grafy. V tabulce je
uvedeno chemické složení skloviny s dovolenými odchylka-
mi u jednotlivých složek. Upozorněno je na vliv Fe
2
O
3
na
tepelnou propustnost skloviny při jejím tavení.
ISK-13-224
Kc
Levickij I. A. a kol.
Stekla dlja očkovoj optiky s povyšennym pokazatelem pre-
lomlenija
(Optická skla se zvýšeným indexem lomu)
Steklo i keramika (5) (2013) 18-21, 3 obr., 1 tab., 3 lit.
Práce se zabývá možnostmi přípravy optického skla s inde-
xem lomu alespoň 1,6 a objemovou hmotností nad 3,0 g/
cm
3
. Takové sklo by mohlo úspěšně nahradit flintová a ko-
rundová skla na bázi PbO, neboť z něj vyrobená oční skla
by byla lehčí. V tabulce jsou uvedeny různé druhy skel
podle indexu lomu a hutnosti. Popsán je postup zkoušek
s laboratorním tavením skla při 1400–1450 °C v porceláno-
vých a korundových kelímcích. Za základ byl zvolen systém
Na
2
O-RO-B
2
O
3
-SiO
2
, kde RO jsou oxidy Ca, Mg, Zn, Sr a Ba,
jejichž vliv je znázorněn na diagramech. Nakonec se uká-
zal kladný vliv přídavku Li
2
O (5-8 %) a také oxidů titanu
a zirkonia v poměru 2:1. Částečně byl použit v náhradě za
Na
2
O-K
2
O. Získané optické sklo má index lomu 1,60–1,65
a hutnost 2,80-3,08 g/cm
3
. Předpokládá se jeho výroba.
ISK-13-225
Kc
Kahl S., Hilkes H.
Cullet levels in container glass manufacturing
(Hranice využití skleněných střepů při výrobě obalo-
vého skla)
Glass International (3) (2013)19-20, 3 obr., 2 tab., 2 lit.
European Glass Manufactures Association uvádí, že v ob-
dobí let 2000-2010 došlo ke zvýšení objemu výroby skla ze
skleněných střepů, vztaženo na celkový objem výroby skla,
z 54 % na 67 %. Evropská výroba obalového skla ušetři-
la miliony tun primárních surovin a předešla vzniku emisí
CO
2
v objemu milionů tun ročně. Při výrobě skla je možno
použít až 90 % střepů. Jakostní flintové sklo může obsaho-
vat 10-15 % střepů, v závislosti na požadavcích zákazníka
a jeho barevnost. Standartní flintové sklo může obsahovat
až 70 % střepů; hranice 80 % může být dosažena při použi-
tí předehřevu vsázky a střepů. Žlutohnědé sklo může být vy-
ráběno s vyšším obsahem střepů v závislosti na požadavcích
zákazníka a na redox funkci pece. U zeleného skla se tak
dosahuje až 90 % střepů. Velkého pokroku bylo, při využí-
vání střepů, dosaženo limitováním kontaminace keramikou,
kameny, porcelánem, kovy a organickými příměsemi. Kovy
mohou být odstraněny účinným čištěním, ostatní nečisto-
ty možno separovat odloučením částic nad 8 mm. Vývoj
trhu a zvyšující se tlak legislativy přináší nové požadavky na
sklářský průmysl a na zpracování skleněných střepů. Obtíže
činí přítomnost skleněné keramiky (pyro-keramiky, tepelně
odolné sklo) používané v domácnostech, neboť používané
defektoskopy příměsí je nezaznamenají. Řešením je velikost
částic do 1 mm, které se rozpustí v tavenině. Větší části-
ce ohrožují výrobu. Pokud se týká obsahu těžkých kovů ve
sklovině, netřeba se obávat jejich vlivu, neboť jsou ve sklo-
vině pevně vázány. Mletí rozšiřuje možnosti využití střepů.
Drobné částice však brání přenosu tepla z plamene hořáku
na hladinu taveniny. Pro tento případ se doporučuje peleti-
zovat melivo, což přináší pozitivní výsledky. Při peletizaci je
navíc možno použít jemný prach zachycovaný ve filtrech.
Ku prospěchu dalšího používání skleněných střepů je pro-
hloubení legislativy a dobrá spolupráce dodavatele střepů
a jejich zpracovatele.
ISK-13-226
Le
Geert J.
A statistical approach to cullet quality control
(Statistický přístup ke kontrole jakosti skleněných
střepů)
Glass International (3) (2013) 31-33, 3 obr., 2 tab.
Skleněné střepy jsou 100% recyklovatelné, záleží však na
jejich jakosti, která určuje možnost jejich využití. Jedná-li se
o obalové sklo, nejsou požadavky na vysoké úrovni. Ostat-
ní způsoby použití však vyžadují jejich důslednou kontrolu.
K hlavním charakteristikám skleněných střepů patří jejich
chemické složení a granulometrie. Pokud jde o nečistoty,
jedná se zpravidla o kousky keramiky, kamene a porcelánu,
dále o železné i neželezné kovy a organické nečistoty, jako
papír, plasty a zbytky jídel. Obtíže při zpracování činí zpra-
vidla kameny a kovy, které mají negativní vliv na výrobní
proces a na jakost výrobku. Jako možná hranice přítomnosti
kovů se uvádí <5 g kovu/tuna střepů a <20 g (keramika, ká-
men, porcelán)/tuna střepů. Příspěvek v dalším rozpracová-
vá statistický způsob hodnocení přítomnosti těchto nečistot
a nutnou velikost odebraného vzorku k dosažení požado-
vané záruky jakosti. Sklárna zpracovávající skleněné střepy
musí mít vypracovány kontrolní postupy a limity jakosti, kte-
ré je třeba odsouhlasit s dodavatelem střepů.
ISK-13-227
Le
Liettya J.
Air flotation technology
(Vzdušná float-technologie)
Glass International (7) (2013) 40, 1 obr.
Autor uvádí nově firmou GlastonAir vyvinutou technologii
pro výrobu tenkého tabulového skla (tloušťka 2 mm, rozměry
max. 1000×1600 mm) systémem float na vzduchovém polš-
táři, umožňující výrobu zcela plochých ekonomicky bezproblé-
mových výrobků. Tato technologie nevyžaduje velké chladící
ventilátory nebo nepřiměřené množství energie pro chlazení.
Ve srovnání s dosavadními technologiemi je přibližně poloviční
a je tedy i investičně méně náročná.
ISK-13-228
Le
Kunz M.
Foreheath conditioning technologies to reduce bottle weight
(Technologie předehřevu ke snížení váhy lahví)
Glass International (7) (2013) 68-70, 6 obr.
Pro docílení rovnoměrné tloušťka stěn lahví s malým hrdlem
je třeba zajistit maximálně možnou tepelnou homogenitu
skloviny (98 %). Toho lze docílit pomocí tzv. radiačního
hořáku vyvinutého německou firmou Horn Glass Industries,