Basic HTML Version
26
Keramický zpravodaj 29 (5) (2013)
bentonitu. Optimální teplota výpalu byla 1150 °C. Takto
zhotovený materiál je použitelný pro zhotovení keramických
součástí pH-metrů.
ISK-13-217
Le
Yan Y. a kol.
CO
2
laser peeling of Al
2
O
3
ceramic and an application for
the polishing of laser cut surfaces
(Peeling korundové keramiky laserem CO
2
a jeho apli-
kace k leštění ploch řezaných laserem)
JECS 33 (10) (2013) 1893-1905, 17 obr. 3 tab.
Povrchové leštění (peeling) laserovou technikou znamená
pro korundovou keramiku úpravu povrchu bez poškození
tepelným namáháním. Výzkumem bylo zjištěno, že povr-
chová úprava spočívající v leštění, je pomocí kontinuálního
CO
2
-laseru výhodná, neboť umožňuje při dvojitém řádkova-
cím pohybu dosáhnout drsnosti povrchu (Ra ~2 µm) srov-
natelného s leštěním mechanickým (Ra = 1,84 µm). Odbru-
šování vrstviček lze usměrňovat bez vzniku takových napětí
a tím trhlin v povrchové vrstvě, což je rozdíl od klasického
leštění, kde může docházet až k natavování. Mikrostruktura
leštěného povrchu je stejná jako uvnitř střepu. Odstraňování
materiálu během leštění může dosahovat až 0,125 mm
3
/s.
Uspořádání zařízení a principy řádkování (scanování) jsou na
schematech. Výsledná mikrostruktura povrchu a její topo-
grafie je zachycena mnoha mikrosnímky SEM a grafy.
ISK-13-218
Kc
Smeacetto F. a kol.
New glass-based coatings coloured with red pigments for
Foamglas
®
panels
(Nové povlaky na bázi skla obarvené červenými pig-
menty pro pěnové sklo)
JECS 33 (9) (2013) 1517-1523, 7 obr. 1 tab.
Autoři popisují vývoj nových barevných pigmentů na povla-
kování panelů s pěnovým sklem. Pigmenty jsou založeny na
matrici z borosilikátového skla. Do něj vpravovali různou mí-
sící a mlecí technikou 4 druhy pigmentů: göthit α-FeO(OH),
jehlicovitý hematit Fe
2
O
3
, sférický hematit a TiO
2
-částice
pokryté hematitem. Poslední druh byl použit kvůli fotoka-
talytickému účinku. Ověřovali množství 1-5 %. Povlaky sle-
dovali pomocí termické analýzy, zjišťovali smrštění, průběh
viskozitní křivky. Analýzou XRD nezjistili žádné modifikační
změny. Strukturu zachytili na snímcích SEM. Prokázali vliv
přípravy surové pigmentové směsi na vlastnosti disperze
a na vývoj barevnosti povlaku.
ISK-13-219
Kc
666.1 Sklo
Malaškevič G. E. a kol.
Oksidnoe steklo s minimalnym rasstojaniem 0,67 nm mež-
du redkozemelnymi aktivatorami
(Oxidové sklo s minimální vzdáleností 0,67 nm mezi
aktivátory vzácných zemin)
Steklo i keramika (4) (2013) 33-34, 1 obr., 5 lit.
Výzkumem tohoto tématu bylo zjištěno, že skla systému
(Ln
x
Y
1-x
)
2
O
3
-Al
2
O
3
-B
2
O
3
se jeví jako perspektivní matrice pro
získání vysoceelegovaných aktivních prostředí s nízkoefek-
tivním koncentračním zhášením luminiscence.
ISK-13-220
Le
Savinkov V. I. a kol.
Sintéz optičeski odnorodnych skel, soderžaščich nanočasti-
cy zolota. Spektralnye i nelinejarno-optičeskie svojstva
(Syntéza opticky stejnorodých skel, obsahujících na-
nočástice zlata. Spektrální a nelineárně-optické vlast-
nosti)
Steklo i keramika (4) (2013) 35-40, 9 obr., 12 lit.
Výsledkem výzkumu bylo vypracování metodiky přípravy
surovin, tavby, výroby a modifikování struktury fosfátového
skla v nanooblasti zavedením nanočástic zlata. Byla připra-
vena skla s odlišným obsahem oxidu fosforečného. Bylo rea-
lizováno tepelné ošetření vzorků ve spádové peci a zkoumá-
ny jejich fyzikální, spektrální a nelineárně-optické vlastnosti.
ISK-13-221
Le
Bobkova N. M., Trusova E. E., Zacharevič G. B.
Bessvincovye vysokokačestvennye stekla dlja sortovoj po-
sudy
(Bezolovnatá vysokojakostní skla pro jakostní nádobí)
Steklo i keramika (2) (2013) 3-5, 1 obr., 10 lit.
Příspěvek se týká možnosti výroby bezolovnatých skel
pro jakostní nádobí. Byla studována skla systému
SiO
2
-SnO
2
-BaO-CaO-Na
2
O-K
2
O při obsahu SnO
2
2–10 %.
Výzkum byl věnován společné přítomnosti BaO a SnO
2
a jejímu vlivu na krystalizační vlastnosti, hutnost, teplotní
koeficient lineární roztažnosti, index lomu a mikrotvrdost.
Pro vysokojakostní druhy skel byl doporučen obsah 6–8 %
BaO a 4–6 % SnO
2
. Index lomu těchto skel činil 1540–1550,
mikrotvrdost 3700–4900 MPa a teplotní koeficient lineární
roztažnosti (95–98)·10
-7
K
-1
.
ISK-13-222
Le
Dzjuzer V. Ja.
Aktualnye problemy steklovarenija
(Aktuální problémy tavení skla)
Steklo i keramika (5) (2013) 3-5, 4 obr., 5 lit.
V článku rozebírá autor efektivnost tavení skla v Rusku ve
srovnání se špičkovými světovými parametry. Ze čtyř hlavních
parametrů vybírá dva, které o efektivnosti nejvíce rozhodují.
Jsou to: měrný výkon (t skloviny/m
2
.24 hod.) a měrná spo-
třeba tepla (kJ/kg skloviny). Na grafu závislosti měrného vý-
konu na teplotě dokládá efektivitu tavení. Uvádí konkrétní
údaje v Rusku a zahraničí. Zároveň posuzuje délku kampa-
ně pece, která je v Rusku jen kolem pěti roků (v zahraničí
dvojnásobná). S výkonností úzce souvisí měrná spotřeba
tepla (od 4500 do 5400 kJ/kg). Předpokládá se, že domácí
cena plynu se bude postupně vyrovnávat ceně na světovém
trhu, což ovlivní nákladovost tavení. K zajištění konkurence-
schopnosti ruského sklářství je nutno v prvé řadě se věnovat
konstrukci sklářských van a kardinálně změnit stávající stav
včetně použití speciálního vyzdívkového materiálu dovozo-
vého i domácího.
ISK-13-223
Kc
Efremenkov V. V.
Ispolzovanie metodov statističeskogo analiza v upravlenii
processom prigotovlenija stekolnoj šichty
(Použití metod statistické analýzy při řízení postupu
přípravy sklářského kmene)
Steklo i keramika (5) (2013) 6-10, 4 obr., 1 tab., 9 lit.
Článek podává přehled statistických metod kontroly uplat-