Basic HTML Version
28
Keramický zpravodaj 29 (5) (2013)
vyznačujícího se krátkým plamenem, který předává teplo
sklovině radiací. Aplikací tohoto systému dochází rovněž ke
snížení spotřeby tepelné energie.
ISK-13-229
Le
620.1.05 Zkoušení, měření
Auvray J. M. a kol.
Izučenie mechanizma korrozii plotnych ogneupornych be-
tonov na osnove novogo cementa sistemy CaO-MgO-Al
2
O
3
(Výzkum mechanizmu koroze hutných žárobetonů na
bázi nového cementu v systému CaO-MgO-Al
2
O
3
)
Ogneupory i techničeskaja keramika (6) (2013) 38-44,
9 obr., 3 tab., 6 lit.
Sedm autorů z firmy Kerneos SA (Francie) v tomto článku
detailně popisuje korozní jevy probíhající na rozhraní žáro-
betonu a strusky. Vyhodnocují je analyzováním snímků mik-
rostruktury z elektronového mikroskopu. Zkoumán byl nový
druh žárobetonu CMA 72
®
(fakticky CaO-MgO-Al
2
O
3
) a po-
rovnáván s žárobetonem SECAR
®
71. Postup zkoušek byl
v souhlase s ASTM C874-99. Za tím účelem se testy prová-
děly v laboratorní karuselové peci s teplotou do 1550 °C/5h.
Receptury zkoušených žárobetonových tělísek jsou v tabul-
ce. V obou případech se jednalo o žárobetony samotekoucí
s nízkým obsahem vody (4-4,5 %) a stejným obsahem CaO,
přestože množství cementu CMA 72
®
bylo ve směsích 18 %
(oproti Secaru 71 v množství 6 %). Typ scanovacího elekt-
ronového mikroskopu FEI Quanta 400. Na mnoha snímcích
jsou vyznačena místa výskytu šupinatého Al
2
O
3
, hořečnaté-
ho spinelu, CA
6
, CA
2
, řada tuhých roztoků, CMAS a podíly
ostřiva a matrixu. Hutnost střepové hmoty je s CMA 72
®
zřetelně větší než se Secarem, jak to dokládají grafické závis-
losti. Zvláště podrobně je diskutován vliv přítomných zrn ať
již ve vazbě se spinelem nebo jako ochranná bariera kolem
zrn ostřiva. Z provedených analýz vyplynul autorům průběh
chemických reakcí se vznikem kalciumaluminátů a schéma-
ta mechanizmu struskové koroze. V závěru práce je výčet
příčin vysoké odolnosti žárobetonu s CMA 72
®
.
ISK-13-230
Kc
Paškov G. L. a kol.
Anionoobmennyj sintez kobaltsoderžaščich pigmentov špi-
nelnogo tipa
(Anionovýměnná syntéza pigmentů obsahujících ko-
balt spinelového typu)
Steklo i keramika (6) (2013) 28-31, 3 obr., 15 lit.
Autoři vypracovali postup přípravy pigmentu ultramarinové
modři vysrážením kobaltu a hliníku z dusičnanového roz-
toku pomocí anionitu AV-17-8 ve formě OH, s následným
vyžíháním prekurzoru při teplotě 750 °C po dobu 4 hodin.
Získaný produkt podrobili termografické, rentgenografické
a spektrofotometrické analýze. Elektronovou mikroskopií
byla stanovena velikost částic 50-80 µm. Získaný pigment je
tepelně odolný a je možno jej použít ve výrobě jako nagla-
zurové i podglazurové barvy.
ISK-13-231
Le
Roy S., Hiremath S.
Synthesis of Hydrated Alumina with Nanosizes Pores
(Syntéza hydroxidu hlinitého s nano-póry)
Interceram 62 (2) (2013) 112-115, 5 obr., 18 lit.
Hydroxyd hlinitý s nano-póry syntetizovali autoři chemickou
cestou při dodržení definovaných experimentálních pod-
mínek. Výchozí surovinou byl dusičnan hlinitý a vysrážení
hydrátu bylo provedeno hydroxydem sodným. Reakčním
prostředím byla deionizovaná voda. Srážení bylo provede-
no za stálého míchání při výchozí koncentraci obou složek
0,5 mol., přičemž byla kontinuálně sledována hodnota pH
a teplota. Sraženina byla důkladně promyta deionizova-
nou vodou a vysušena v sušárně při teplotě 110 °C. Zís-
kaný produkt byl podroben rentgenové analýze, scanovací
mikroskopii, stanovení specifického povrchu metodou BET
a granulometrické analýze. Nano-póry vznikají podle autorů
v průběhu sušení. Specifický povrch stoupá lineárně až do
hodnoty 400 m
2
/g jako funkce tepelného ošetření v oblasti
100-350 °C. Podle rentgenové difrakce je struktura získané-
ho produktu blízká minerálu bayerit. Scanovací mikroskopie
prokázala nerovnoměrnou morfologii produktu.
ISK-13-232
Le
Ray D., Parya T. K.
Non-isothermal Decomposition Kinetics of Gibbsitic Bauxite
from Thermogravimetric
(Neisotermní kinetika rozkladu gibbsitického bauxitu
z termogravimetrických údajů)
Interceram 62 (2) (2013) 120-125, 11 obr., 4 tab., 25 lit.
Surovinou velmi bohatou na hydráty hliníku je bauxit. Ten
zpravidla obsahuje jednu nebo více fází hydrátu hlinitého
např. gibbsit, böhmit, diaspor, a tohdid a dále nečistoty
např. křemen, goethit, hematit, anatas TiO
2
a prvky alkalic-
kých zemin. Zahříváme-li bauxit, dochází k postupné ztrátě
vodních molekul, přičemž se tvoří řada mezilehlých fází: Chí,
eta, gamma, delta, iota, theta, kappa a beta; tyto přeměny
končí vznikem α-Al
2
O
3
korundu. Správné porozumění těmto
proměnám umožňuje kontrolu výpalu a jakost výrobku. Au-
tor příspěvku studoval kinetiku přeměn gibbsitického bau-
xitu při neizotermním výpalu pomocí termogravimetrické
analýzy; vzestup teploty byl zvolen na 5,0; 7,5 a 10,0 K za
min. Průběh dekompozice studovaného bauxitu byl násled-
ně vyhodnocen stanovením aktivační energie podle metody
Flynn-wall-Ozawa a Kissingera. Přeměny bauxitu probíhají
ve dvou stupních. V prvním stupni se mění bauxit v böhmit
v teplotním rozmezí 275-350 °C. V následujícím druhém
stupni dochází při teplotě 450-550 °C ke ztrátě vody böhmi-
tu za vzniku pseudoböhmitu. Aktivační energie stanove-
ná uvedenými metodami je velmi blízká; u metody FWO
činila v prvním stupni dekompozice 78,47±6,87 kJ mol
-1
a 52,04 kJ·mol
-1
. Pro druhý stupeň dekompozice byly zjiš-
těny následující hodnoty 62,30±14,30 kJ·mol
-1
(FWO)
a 51,21 kJ·mol
-1
(Kissinger).
ISK-13-233
Le
Ivanov V. V., Blochina I. A., Kirik S. D.
Izotermičeskoe okislenie poroškov TiB
2
v vozduche
(Izotermická oxidace prášků TiB
2
na vzduchu)
Ogneupory i techničeskaja keramika (4-5) (2013) 10-15, 4
obr., 4 tab., 10 lit.
Autoři ve své práci sledovali oxidaci TiB
2
v rozsahu teplot
773-1473 K po dobu 8 hodin, při současně nepřetržitě
prováděné termické analýze pomocí přístroje Netzsch STA
449C. Nejúčinnější oxidace se uskutečnila v rozmezí tep-
lot 970-1170 K. V průběhu jedné hodiny dochází k oxidaci
30-90 % hmotnosti vzorků různé dispergity a morfologie.