Basic HTML Version
21
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
ZÁVĚR
Práce se zabývá výhradně ovlivňováním reologických vlast-
ností vápenných kaší aditivací modifikátorů do hasicích
vod páleného vápna a nezabývá se tedy známými fakty
ovlivňování kvality vápenných kaší výběrem vápencové
suroviny pro přípravu vápna a režimy výpalu vápna.
Změny reologických vlastností vápenné kaše byly sledová-
ny zjednodušeným způsobem pomocí standardního měře-
ní viskozity tohoto materiálu a měřeným změnám viskozity
byly přiřazovány soubory paralelně měřených kvalitativních
parametrů vápenných kaší – granulometrie, morfologie
a fyzikálně-chemických parametrů povrchů částic vápen-
ných kaší, které tuto změnu způsobily.
Na základě provedených měření lze konstatovat, že pří-
davkem nízké koncentrace (10 mM) určitého modifikátoru
do hasicí vody je možné výrazně ovlivnit požadované vlast-
nosti vápenné kaše. Viskozitu vápenné kaše nejvýrazněji
zvýšil přídavek Na
3
PO
4
. 12H
2
O (1,6 násobně). Kaše s fosfo-
rečnanem dosáhla i nejvyšší hodnoty zeta-potenciálu.
Potvrdil se zde předpoklad, že zeta-potenciál je jedním
z důležitých parametrů určujících reologické vlastnosti
vápenné kaše.
Přídavek organických modifikátorů viskozitu kaše snížil na
hodnotu blížící se nule, tyto kaše také velmi rychle sedi-
mentovaly, ovšem velikosti jejich částic naměřené lasero-
vou difrakcí se od kaší s ostatními modifikátory a vápenné
kaše bez modifikátoru nelišily, což potvrzují i snímky
z elektronového mikroskopu. Podstatný vliv měly aplikace
organických modifikátorů na průběh křivky hašení za
mokra, radikálně se snížila maximální teplota hašení, a to
až o 40 °C ve srovnání s vápnem bez modifikátoru. Přída-
vek CaSO
4
. 2H
2
O jako jediný ovlivnil všechny sledované
parametry vápenné kaše. Zpomalil rychlost reakce hašení
vápna a tedy i rychlost růstu krystalů portlanditu, což mělo
za následek značné zvětšení jejich velikosti. Toto potvrdilo
Obr. 7
Analýza hlavních komponent (principle component analysis PCA)
jak měření distribuce velikosti částic, tak RTG difrakce
a snímky z elektronového mikroskopu. Částice vápenné
kaše s tímto modifikátorem velmi rychle sedimentovaly
a jejich zeta-potenciál byl nízký. Na základě těchto výsled-
ků není překvapující, že i viskozita vápenné kaše
s CaSO
4
. 2H
2
O byla velmi nízká. Ostatní anorganické modi-
fikátory viskozitu ani další vlastnosti vápenné kaše výrazně
neovlivnily. Rozšíření platnosti nalezených faktů na další
typy vápen a souborné matematické hodnocení vlivu jed-
notlivých kvalitativních parametrů vápenných kaší na jejich
viskozitu bude předmětem další naší práce.
Tento projekt vznikl za podpory programu MPO IMPULS
č. FI-IM5/027.
Literatura
[1] NEBŘENSKÝ S.: Vlastnosti hmoty UL 1 se skleněnými
vlákny pro absorpci, Konference VUSTAH Brno /6/
Nové stavební hmoty a výrobky, Telč (2002)
[2] PLEVA M.: Studium reologie vlastností vápenných
kaší, Výzkumný ústav stavebních hmot, Brno (1969)
1 - 10
[3] TĚHNÍK V.; SCHWARZEROVÁ L.; NEČAS R.: Příspěvek
k reologii vápenné kaše, Informační zpravodaj VUMO
4
,
Praha (2004)
[4] NEČAS R., HROZA M., SCHWARZEROVÁ L.: Možnosti
ovlivnění plasticity vápenné kaše, Mezinárodní konfe-
rence Výzkumného ústavu stavebních hmot v Telči
/15/ Ekologie a nové stavební hmoty a výrobky, Telč
(2011) 245-249
[5] OATES J. A. H.: Lime and Limestone – Chemistry and
Technology, Production and Uses, Weinheim Wiley –
VCH (1998) 1-455
[6] GACHOVÁ L.: Kvalitativní podklady výroby vápenné-
ho hydrátu, diplomová práce, VUT FCH Brno (2003)