Basic HTML Version
59
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
žárovzdorné. Zcela zvláštní postavení má porcelán, který se
vyrábí z nejlepších kaolinů.
Keramický technolog při aplikaci jílů do receptur se musí
s uvážením jednotlivých jejich konkrétních vlastností dobře
zorientovat ve fázovém diagramu SiO
2
– Al
2
O
3
v rámci sou-
vislostí z něj vyplývajících.
Literatura
[1] Klug F., Prochazka S., Doremus R. H: Alumina-Silica
Phase Diagram in the Mollite Region, Journal of the
American Ceramic Society 70 (10) (1987) 750
[2] Kallauner O.: Chemická technologie žárnin, Technicko-
vědecké vydavatelství, Praha (1951) 165
Sklářský král Jizerských hor
Ferdinand Xaver Unger,
jeho předkové a potomci
(Glassking of Iser mountains Ferdinand Xaver Unger,
his ancestors and descendants)
Vladimír Dufek
1.
První zmínky o rodu Ungerů
Mezi významné výrobce a exportéry českého skla v 19. sto-
letí patří severočeský rod Ungerů, který byl u nás znám
již dříve. Podle vartemberského urbáře, byla roku 1608
zapsána jako majitelka usedlosti ve vsi Jablonice manželka
Mikuláše Ungera (Hungera) a místní legenda popisu-
je příchod rodu Ungerů do Čech zmínkou o východní
části tehdejší habsburské monarchie zvané od roku 1806
Rakousko-Uhersko. Vzhledem k tomu, že existuje záznam
o skláři Ungerovi ze slezské Nisy (patřící České koruně do
roku 1742) v urbáři již k roku 1509, tedy o sto let dříve,
nelze zmíněné legendě přikládat velký význam. Je např.
možné, že jméno dostal některý z předků, který dosáhl
úspěchu dodávkami skla pro bohaté rodiny uherských
“grófů”. Z jiného záznamu se dovídáme, že potomci slezs-
kého skláře se roku 1536 přestěhovali na Moravu.
2. Tři
generace pojizerských Ungerů
Nejstarší záznam matriky vesnice Jablonice patří Christophu
Ungerovi (1675-1738). Od roku 1713 bydlel ve společném
domku se sklářem Adamem Rösslerem. Je doloženo, že
sklářství se věnovali tři Christophovy synové Josef (*1706),
Hans Wenzel (*1708) a Julián (*1719). Julián Unger bydlel
ve vlastním domku č. 146, obchodoval se sklem a vedle to-
ho také maloval polotovary, odebírané z kristiánovské huti,
založené roku 1775. Narodilo se mu 12 dětí, ve sklářském
řemesle pokračovali tři z nich: Bernard (1749-1817), Jan
Antonín (1751-1827) a Joachim (1762-1806). Ves se ro-
ku 1808 stala městysem Jabloncem nad Nisou, nedaleké
sklářské centrum Hodkovice nad Mohelkou získalo v témže
roce již statut města. Jablonec byl povýšen na město až roku
1866.
Bernard Unger, uváděný vedle názvu
pictor vitrorum
(malíř
skla) také jako
inaurator
(pozlacovač), po návštěvě Benátek
a cestě do Anglie založil roku 1785 v Jablonci sklářskou huť,
která se brzy stala známou svou “barevnicí” se 600 odstíny
skla. Pracovala nepřetržitě s osmi skláři a deseti tovaryši,
Bernard zde spojil výrobu skla s jeho zušlechťováním.
Kompoziční “kameny” byly odtud dodávány až do Vídně.
Zemské gubernium i vídeňská komora povolily 2. 4. 1787
rozšíření hutě, ale ta za dva roky vyhořela. Bernard, který
mezitím postavil druhou huť v Potočné (Tiefenbach) na
soutoku Bílé a Černé Desné, se tam přestěhoval. Nedosáhl
však dřívějších úspěchů, musel postupně výrobu omezovat
a roku 1806 pracoval již jen se synovcem Antonem
a sklářem Blaschkou. „Ungerhütte” v Potočné zdědil bratr
Jan Antonín, (
vitricida
a
negotiator vitrorum
), zadlužil se,
aby ji mohl zmodernizovat a nakonec ji musel prodat.
Další zástupce třetí generace, jablonecký malíř skla Joach-
im Unger se přestěhoval do Hodkovic nad Mohelkou, kde
nastoupil roku 1795 práci v obchodní společnosti
Blaschka
& Söhne
. Po svatbě s dcerou zakladatele společnosti Hanse
Josefa Blaschky, Marii Annou (1771-1841) si téhož roku
1795 postavil vedle rohového budovy hotelu
U zlatého
lva č. 168
na náměstí domek č. 169, na jehož průčelí jsou
dodnes iniciály J. U. Dne 5. 6. 1796 se jim narodil Ferdinand
Xaver Unger. Za deset let, v roce velkého požáru Hodkovic
Marie Anna ovdověla, tři roky poté si vzala manželova
synovce Františka Antonína a měla s ním dceru stejného
jména, Marii Annu (*1809). Nový manžel se však v příštím
roce při nezřízeném životě, který vedl, zastřelil. To mělo jistě
vliv na dospívajícího Ferdinanda Xavera, který se později
o vlastní rodinu pečlivě staral.
3. Podnikatelem v řadě odvětví
Joachimův syn Ferdinand Xaver (1796-1849), pozdější
světoběžník (je o něm známo, že navázal obchodní styky
se skláři nejen ve Francii, ale také v Anglii), prošel krátkou
praxí u zakladatele firmy
Blaschka a synové
, svého dědečka
z matčiny strany. Oženil se 23. 6. 1819 s nejbohatší nevěstou
Hodkovic, Klárou Spiczkovou (1802-1862), s níž měl tři
potomky, Hedwigu (1820-1844) Ferdinanda (1827-1890),
a Karla Augusta (16. 10. 1832-17. 12. 1906). Účastnil se
řady akcí v regionu, pokus o kutání uhlí v plánském lese
u Rychnova, založení důlní společnosti na získávání kovů
u Záskalí, či podíl při neúspěšném zakládání vinic. Souběžně
založil firmu
Unger & Co.
s Vincencem Spiczkou, bra-
trem své choti. Navázal tak na sklářskou tradici, jíž založil
v Hodkovicích jeho děd, zprvu jako faktor, poté jako ve-
lkoobchodník. Roční objem vývozu ve čtyřicátých letech
Obr. 1
Palác Ferdinanda Xavera Ungera na hodkovickém
náměstí