Basic HTML Version
60
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
převýšil 460 tisíc zlatých konvenční měny, což představovalo
čtvrtinu veškeré jizerskohorské produkce skla a bižuterie.
Výrobky Ungerovy firmy z roku 1837 dodnes uchovalo
technické muzeum ve Vídni. Úspěchy firmy na evropských
výstavách dokládá tabulka 1.
Na hodkovickém náměstí začal Ferdinand Xaver s přestavbou
vedlejšího rohového domu č. 168, který se stal po několik
desetiletí jako výstavní a exportní palác ve slohu benátské
renesance (
obr.1
) místním centrem obchodu se sklem. Bu-
dova je dodnes zachována. Vrcholem jeho kariéry byla roku
1836 audience u císaře Ferdinanda I. při příležitosti jeho
korunovace na českého krále v Praze. Jako dar mu neslo
šest granátníků velkolepý skleněný chrám s polotovary
i hotovými výrobky. Byl mu na oplátku udělen záslužný zlatý
kříž. Portrét Ferdinanda Xavera Ungera je zachycen na
obr.
2
. Zatímco v jeho stopách začal pokračovat starší syn Ferdi-
nand, který se pohyboval na praxi po Evropě, pro mladšího
syna koupil Ferdinand Xaver roku 1834 od knížete Kamila
Rohana panství Malý Rohozec. Dceru Hedwigu provdal
roku 1843 za průbojného barvíře Franze Schmitta (1816-
1883), který po praxi v liberecké textilce bratří Liebiegů
nastoupil roku 1839 do textilní továrny, založené roku 1836
v Hodkovicích nad Mohelkou. Po svatbě zakoupil Ferdinand
Xaver Unger pro svého zetě kartounku v Českém Dubu, kde
za dalších deset let připojováním dalších textilních provozů
vznikl největší textilní komplex v celé monarchii. Revoluční
rok 1848 vynesl Ferdinanda Xavera do čela měststké gar-
dy, kterou řídil jako major. Příštího roku nečekaně zemřel
při epidemii tyfu. Českodubský Schmitt byl v 25. 1. 1869
povýšen ve Vídni císařem za zásluhy do rytířského stavu.
Jeho choť se této pocty nedočkala, zemřela při porodu
děcka (Hedwiga 1844-1895).
4. Čtvrtá a pátá sklářská generace
Starší syn zdědil vzkvétající obchod, roku 1854 získal
výhodně sklářský závod v krkonošském Tmavém dole
(Dunkelthal) a pořídil pro něj nové anglické stroje. Roku
1855 přemístil vedení firmy do Potočné, kde bývala strýcova
huť. V místě byl založen roku 1839 Josefem Schindlerem
lázeňský areál a v prostředí anglického parku hlavní budova
sanatoria. Podnik však neprosperoval podle jeho představ,
a proto jej prodal Ferdinandu Ungerovi a odešel do Láz-
ní Jeseník, kde se uvolnilo místo po zakladateli tamních
proslulých lázní, Vincenci Priessnitzovi. Unger sanatorium
přestavěl na brusírnu perel a slévárnu kovů pro potřeby ko-
vové bižuterie. Výrobu zajišťovalo 224 dělníků, dalších 500
nalezlo domácí práci pro firmu. Do roku 1860 stoupl počet
pracovníků na 2000. Následujícího roku přikoupil Unger
papírnu v Desné, kterou však za 10 let odprodal. Počínaje
rokem 1857 rozšířil oblast činnosti o brusírnu v Novém
Boru, kde pracovalo 275 lidí, dalších 200 domácích dělníků
výhodně doplňovalo sortiment. Avšak zlaté časy sklářského
boomu končily, firma, změněná na akciovou společnost se
v roce 1872 dostala do potíží, přesto však zůstal Ferdinand
váženou osobností. Roku 1883 byl jmenován členem Výbo-
ru pro stavbu železnice z Liberce do Tanvaldu. Roku 1890
zemřel a čtyři roky poté došlo k likvidaci firmy. Jeho syn Fritz
Unger odešel do USA. Mezitím přešel čestný titul
sklářského
krále Pojizeří
na Josefa Riedela (1816-1894), který koupil
huť v Polubném roku 1849. Nové imperium mu pomohli
budovat četní příbuzní.
Mladší syn Karel August zdědil velkostatek Malý Rohozec,
který mohl jeho otec zakoupit dík kapitálu, získanému ze
sklářského exportu. Zabýval se na něm rostlinnou výrobou
a roku 1850 tam vybudoval pivovar. Oženil se roku 1861
s Clementine Dresslerovou, dcerou sklářského továrníka,
v roce 1862 se jim narodila dcera Klementina a v roce
1865 syn Karel Miloš. Za dosažené pracovní výsledky byl
roku 1868 povýšen Karel August do šlechtického stavu
(rytíř řádu Františka Josefa). Majestát byl vyhotoven 15. 10.
1872. Jeho nově objevený portrét je na
obr. 3
.
Rodový znak na
obr. 4
má modrý štít rozdělený zlatě lemo-
vaným břevnem se třemi zlatými hvězdami. V horní části je
zlatý dvouhlavý orel, dole jsou tři zlaté obilní klasy, patrně
naznačující pivovarnictví. Korunovaná turnajová přilba nese
dvě uzavřená orlí křídla, pokryvadlo je vpravo modro-bílé,
vlevo černo-zlaté. V letech 1872-1882 zastupoval Karel
August v Praze jako zemský poslanec velkostatkáře.
V severních arkádách vyšehradského hřbitova se nalézá
hrob rodiny Brejchů a Ungerů. S dcerou Matěje Brejchy,
Obr. 3
Portrét šlechtice Karla Ungera
Obr. 2
Portrét Ferdinanda Xavera Ungera, sklářského krále
Pojizeří