Basic HTML Version
52
Keramický zpravodaj 29 (1) (2013)
Poznámky k tab. 2:
Čísla generací navazují na původní větev rodu v Chřibské
(tabulka 1 v předešlé části)
1
Rychtář a malíř skla v Chřibské, odešel 1659 do Krásné
Lípy, stejné jméno je zmiňováno v Rejdicích. Měl vedle
Jiřího II. ještě syna Daniela Ferdinanda (1657-1722), který
převzal rychtářský dům v Chřibské, následovali vnukové
Franz Jiří (*1693) a Daniel Ferdinand II. (1712-1772)
2
Poslední člen sedmé generace, učitel a varhaník, bratr
posledního chřibského skelmistra Eliáše III.
3
Od r.1693 učitel v Krásné Lípě a městský písař
4
Rovněž učitel v Krásné Lípě. Jeho syn Donath (1705-
1775) se vrátil do Chřibské, kde zdědil dům svého dě-
dečka, druhý syn Jan Josef (1709-1773) zůstal jako učitel
v Krásné Lípě
5
Vdaná za skelmistra Jana Josefa Kittela (1723-1785),
osmou generací končil rod po meči
6
Vdaná za Bedřicha Egermana seniora (1727-1794), rod
Egermannů je podrobně popsán v řadě podrobných pu-
blikací, např. [8].
Podobně jako u Anny Alžběty, představující pokračování
rodu po přeslici, zmizelo jméno Friedrichů druhou svatbou
Anny Kateřiny, sestry Jiřího II., která prodala v roce 1689
huť ve Chřibské bratrovi svého prvního manžela, skelmis-
trovi Eliášovi Haenkemu. V roce 1697 přešla chřibská huť
do vlastnictví majitele panství, Václava Norberta Oktaviána
Kinského, od něho ji najmul roku 1758 Jan Josef Kittel
a roku 1767 ji odkoupil za 3000 rýnských zlatých. Jména
Friedrichů se tehdy objevovaly v Krásné Lípě v jiných, než
sklářských profesích, např. u výroby potaše, nebo v textilní
výrobě. Ta zde pokračovala až do minulého století. Roku
1936 zmodernizoval ředitel Alfred Friedrich textilní továrnu
rodinné firmy Raimund Friedrich.
Dodatek ke Chřibské
Po roce 1530, kdy vznikla v blízkém Falknově huť Paula
Schürera, dbali Friedrichové, aby byli nadále vedeni rodným
jménem, nikoliv označením podle povolání (Glaser). Kolem
roku 1534 došlo v Chřibské k rozšíření a modernizaci hutě
za Jiřího Friedricha. Byl zde třetím skelmistrem v období
1514-56, tedy nejdéle sloužícím z celého rodu (42 let). K ne-
gativním změnám, působícím na práci hutě patřily přestup
obyvatel k protestanské víře ve dvacátých letech 16. století
a brzy poté postupné potlačování „luteránů“ Habsburskou
dynastií, vládnoucí po Jagelloncích od roku 1526.
Nedaleko původní srbské celní stanice Horní Chřibská na
silnici z Děčína do Žitavy podél Ploučnice, známé od roku
1209, působila podle záznamu kupní smlouvy v městské
knize z roku 1504 sklářská huť již sto let [9]. Odtud vzniklo
fiktivní datum vzniku hutě 1404. Za reálnější datový údaj
lze považovat sdělení O. Chmelíka [10], že v roce 1514, kdy
bylo uděleno skelmistrovi Veiczovi Glaserovi vartenberské
privilegium [11,12], měla sklářská výroba v oblasti Lužických
hor již více než dvousetletou tradici. Ve chřibské kronice byli
dále uváděni 1516 Lorenz Glaser, 1524 Jocoff Glaser, 1526
Blasius Glaser a 1536 Simon Glaser jako přísedící v radě.
Sedm sklářských generací je shrnuto tabelárně ve druhé
části sdělení. Chod této výjimečné hutě byl bohužel nedávno
zastaven a její vybavení rozprodáno, ač by tato památka za-
sloužila zařazení do fondu evropského kulturního dědictví.
Sporným údajem autora [1] o provozech, kde žili Fried-
richové, nezařazení v tabulce, je zmínka o huti
Kalkofen
v Doubickém lese, založené potomky prvních Friedrichů
kolem roku 1385. Vedle vápenky tam vznikla sklářská huť,
zatímco jiná sklářská huť v osadě Friedrichsdorf zanikla
roku 1391. Za zmínku stojí také daleko mladší sklářská huť
v Robči, jihovýchodně od České Lípy, která byla v letech
1664-1682 v pronájmu Kristiána Preisslera [13]. Klante
[11] ji však řadí mezi friedrichovské hutě. Vysokou jakost
skla z této hutě vyzdvihl v kapitole „De Officinis vitriariis in
Bohemia“ Balbín [14].
Záznamy o dětech Martina II., oblíbence císaře Rudolfa II.,
byly za třicetileté války zničeny, znám je z osmi sourozenců
pouze Eliáš I., chřibský skelmistr. Předpokládat je možno že
mladší Jiří odešel do Příchovic, kde se prosadil jako obchod-
ník se sklem, poté co tam zakoupil statek v roce 1614.
Friedrichové na Českomoravské vysočině
Dalším genealogickým předpokladem je, že jiný syn Marti-
na II., Kryštof zamířil na českomoravské pomezí, příslušná
větev rodu, o níž se zmiňuje kronika v Hlinsku, je shrnuta
v
tabulce 3
, kde mají generace čísla 4 až 8. Kusé jsou
zmínky o Fryšavě, Svratouchu a huti v Kunštátu, vzniklé
roku 1638, v níž pracoval roku 1641 Hanss Friedrich (patrně
z jiné větve rodu) a poté jeho syn Jan do roku 1651.
G.
Jméno
Skelmistrem
Poznámky
4
Kryštof
1598-1630
Vříšť
5
Hansl
1630-1642
Vříšť
1642-1648
Křižánky, první zmínka z roku 1633
Susanna
1648-1649
Křižánky, vdova
Michael
1642-1668
Vříšť, bratr Hansla
Kryštof II.
Bratr Hansla, vyráběl cínová víka džbánů
6
Wilhelm
1649-1651
Křižánky, syn Hansla
Johann
1651-1668
Křižánky, druhý syn Hansla
1668-1680
Herálec, v chodu od r.1638
7
Johann II.
1650-1715
Herálec
8
Johannes
1715-1746
Herálec, poslední z rodu, huť však byla v chodu až do roku 1920
Tab. 3
Pět generací skelmistrů Friedrichů na Českomoravské vysočině