Basic HTML Version
51
Keramický zpravodaj 29 (1) (2013)
SKLÁŘSKÝ ROD FRIEDRICHŮ
V ČECHÁCH, část 3
(The Friedrichs glasskin in Bohemia part 3)
VLADIMÍR DUFEK
Vývoj jmen a příjmení
Nejprve bylo jméno
Fridrich
(dictus glezer)
dáváno prvoro-
zeným synům podle oblíbeného císaře Friedricha II., syna
pověstného Rudovouse (Friedricha Barbarossy). Při cestách
do ciziny mělo jméno připomínat německý původ. Dopl-
ňování příjmením zdomácnělo v průběhu 13. století, první
zmínka je z Vratislavi roku 1203, z Prahy 1214, v Dráž-
ďanech až 1292. Z jižních Čech je např. v Sušici uváděn
Fridrich,
Sohn des Gumplin
roku 1251, roku 1313 byl za-
znamenán
Chuonrat, Friderich´s sun
. V jihlavské městské
knize je roku 1362 zapsán Nic. Fridrich, v Mostu Nicczil
Fridrich roku 1386. Hledáme-li v pražských záznamech, Jiřík
Friedrich je tu zaznamenán až roku 1522, o 22 let později
byl mezi pražskými občany zmíněn sklář Kryštof Friedrich
ze slezské Gerlice.
Celoživotní dílo přímého potomka
V poslední části friedrichovského cyklu nejprve vraťme
ke zmíněné knize W. A. Friedricha
Kořeny severočeského
průmyslu skla.
Hlavní motto jeho rozsáhlé publikace [1],
výrazně přesahující oblast severních Čech, uváděných v ti-
tulu, zní:
české sklo
třikrát v čele
středoevropského vývo-
je. Tato myšlenka je rozvedena na straně 287. Při prvním
rozmachu na rozhraní 13. a 14. století zde působily desítky
sklářských hutí (konkrétní počet 63). Podruhé vynikla úro-
veň skla za pozdní renesance, před třicetiletou válkou, kdy
umělečtí skláři byli podporováni císařem Rudolfem II. Úspě-
chem pak byl rozvoj obchodu se sklem v 18. a 19. století,
přesahující území Evropy. Současně tu působily i geniální
osobnosti, např. Bedřich Egermann, jehož některými předky
byli Friedrichové.
Autor obsáhlé knihy podává souborný přehled dvanácti
generací, vzájemné propojení jejich větví však nelze spoleh-
livě určit. Narodil se roku 1925 na severu Čech, studoval
ve Varnsdorfu a ovládá český jazyk. Nasvědčuje tomu mj.
jeho poznámka, že ve starých českých kronikách se psalo
důsledně ypsilon po písmeni
r
, setkáváme se tam proto se
jménem Frydrych. Patrně byl od nás odsunut v roce 1945.
Soustavně studoval historii rodu, jména svých předků - (Bo-
humil, *1687 a Friedrich Friedrich), nalezl v kronice Dolního
Polubného. Jeho
souhrnná kapitola „Chronologický sled
evropských dat“ z údobí 770 let (první zmínka kolem roku
1230, poslední z roku 2002, kdy zemřel sklář Karl Fried-
rich) začíná sklářskými počátky jednak dolnofranské, resp.
duryňské větve rodu, postupující od Rýna až do alpského
prostoru a odtud do jižních Čech, jednak hornosaské větve,
mířící na naše území údajně přes Slezsko, které patřilo do
roku 1742 České koruně.
K pohybu sklářského rodu Friedrichů v Evropě
Na rozdíl od Schürerů a dalších evropských sklářských rodů,
přicházejících k nám v 16. století jako svobodní, byli skláři
Friedrichové, usazení v Čechách již dříve, poddanými, což
mnohdy bránilo jejich pohybu. Jak již bylo uvedeno [2,3],
mohli k nám dospět Friedrichové do oblasti Slezska z Kruš-
ných hor přes Lužické a Jizerské hory. Tvrzení, že hutní úřed-
níci Friedrichové, pozvaní roku 1256 z Freiberských dolů do
Krušnohoří, byli provázeni sklářskými odborníky, není však
doloženo. Je známo, že odtud odcházely i jiné rodiny sklářů
směrem na východ. Přesun Friedrichů do oblasti Lužických
hor a podhůřím Krkonoš do Orlických hor (Deštné, Solnice,
Horní Rokytnice) podél hranic s Kladskem (Mladkov, Lich-
kov) až na Moravu (Králíky, Annín v Jeseníkách, Vrbno pod
Pradědem) byl autorem [1] podrobně rozveden. V odkazech
na literaturu uvádí starší, i nejnovější české práce, např.
E. Černou [4 ], či M. Gelnara [5].
Za svého prapra praděda uvádí Johanna Josefa Friedricha.
Narodil se roku 1782, jeho bratr Anton Friedrich, mlynář
a brusič skla byl o tři roky starší. Brusírnu převzal Antonův
syn Ignác (1809-1853), pozdější starosta. Je o něm zápis, že
roku 1834 prodal jinou brusírnu skla, v Dolní Smržovce. Měl
syna, též Ignáce (1830-1885).
Do oblasti Jizerských hor (huť v Rejdicích) Friedrichové přišli
z Chřibské s falknovským Pavlem Schürerem mladším již
kolem roku 1577 a působili tam spolu s pozdějšími majiteli
Preisslery. Nedlouho poté došlo ke svatbě dcery chřibského
skelmistra Martina Friedricha I. s Nickelem Preisslerem, který
pracoval v sousední syřišťovské huti. Zenkner [6] popisuje
roku 1701 sklářskou huť v části osady, zvané Antoniwald
(později Kořenov), jako preusslerovskou, v Potočné byl
uváděn friedrichovský mlýn ze 17. století jako objekt
č. 242, spadající pod Příchovice. Také historik Fischer po-
tvrdil přítomnost Friedrichů v Rejdicích [7] a ukázal, že rod
Friedrichů, podobně jako další sklářské rody se posunul do
hor Jizerských z prvního působiště, Lužických hor (Chřib-
ská), o němž bylo pojednáno (včetně uvedení tabulky 1 se
sedmi generacemi) v předešlých částech sdělení.
Generace krásnolipských Friedrichů
Činnost Friedrichů v Krásné Lípě (20 km na sever od Chřib-
ské) nesporně navázala na dlouholetou tradici sklárny ve
Chřibské, postupně však zde převládly jiné profese. Za
zmínku stojí jméno Antona Friedricha mladšího (1820-
1891), textilního fabrikanta, u něhož pracovalo na 200
dělníků, zařazovaného do jedenácté generace, který byl
v letech 1873-1879 členem zemské poslanecké sněmovny.
Souhrnně jsou jednotlivá jména uvedena v
tabulce 2
.
6
Jiří I.
1
1610-1693
7
Jiří II.
2
1644-1719
8
Anton, sklář
Jiří Ignác Xaver
3
1670-1740
Sebastian
4
*1675
9
Anna Alžběta
5
Rosina Kittelová
6
Bedřich Egermann junior, 1777-1865
Tab. 2
Krásnolipská větev Friedrichů