Page 53 - Keramick

53
Keramický zpravodaj 29 (1) (2013)
Po konci třicetileté války nastala velká potřeba okenního
skla a rostl zájem i o sklo duté, což se týkalo nejen hutí v ta-
bulce 3, ale i jiných hutí, uvedených v předešlých kapitolách.
Tanvaldští Friedrichové
Vedle sklářů na Českomoravské vysočině je významnou
i Tanvaldská dynastie. Berní rula 1654 tam uvádí tři rodiny
Friedrichů, Jiřího, Kryštofa (nejde o skláře z Vříště) a Jana.
Jejich potomci pak představovali dynastii rychtářů v období
1749-1841, tedy téměř jedno století. Samuel, pocházející
z jedné z uvedených rodin, zemřel roku 1718. Byl otcem
rychtáře Gottfrieda, který od roku 1749 řídil v městě re-
formy Marie Terezie. Roku 1766 předal úřad synovi Janu
Michalovi. Ten se staral o obživu chudých za sedmileté
války a z vlastních prostředků a na vlastním pozemku dal
zbudovat kostel. Po dvanácti letech převzal řízení obce
Andreas Friedrich, majitel pekárny. Roku 1794, opět z vlast-
ních prostředků, postavil první školní budovu a zajistil tam
pravidelné vyučování. Oba jeho synové, Jan a Andreas
mladší se prosadili v obchodu se sklem a bižuterií, roku
1805 vykonali cestu do Ruska. Jan jako rychtář zajišťoval
ve městě hospodářský a kulturní život během napoleon-
ských tažení. Podařilo se mu zajistit strojní vybavení skláren
a také místních textilních továren. Roku 1835 financoval Jan
stavbu fary a na vlastním pozemku zřídil roku 1837 hřbitov.
Jeho bratr Andreas postavil roku 1826 v Dolním Tanvaldu
novou brusírnu skla a roku 1828 na soutoku řek Kamenice
a Desné vznikla z jeho iniciativy třípatrová budova přádelny
o délce 46 m. Zde však přecenil své možnosti a musel ji
za rok prodat. Přesto mu zůstala zásluha o vznik továrny,
kde ještě za druhé světové války pracovalo po jejím dalším
rozšíření 4000 dělníků. Dalších 1500 domácích pracovníků
se živilo subdodávkami. K této větvi patří také výše zmíněný
Ignác Friedrich, který zřídil roku 1845 sklárnu v Polubném se
sto pracovníky. Neobstál však v konkurenci a prodal ji roku
1849 Josefu Riedlovi, jehož rod převzal štafetu sklářského
krále Jizerských hor po smrti Ferdinanda Xavera Ungera
(1796-1849). Zajímavostí je, že jeho syn Ferdinand Unger
(1827-1890) si vzal Helenu Friedrichovou z Liberce.
Na rozdíl od řady jiných sklářských rodů působili u nás Fried-
richové ještě za první republiky, jak uvedl badatel Josef Blau
[15]. Např. na Plzeňsku byl do roku 1938 ředitelem sklářské
továrny firmy Raimund Friedrich v Nýřanech Alfred Friedrich.
Závěrem zbývá vybrat několik dalších jmen, která nepřísluší
k žádné z popsaných větví rodu. Daniel Friedrich byl roku
1712 malířem skla na huti čestlického statku na Sázavě,
Lorenz Friedrich pracoval do roku 1713 v huti u Svratouchu.
Jan Friedrich (*1768) je zmiňován jako tabulář (ploché sklo)
v Anníně (Jeseníky), František, patrně jeho bratr tam zahájil
činnost roku 1798.
Literatura
[1] Friedrich W. A.: Die Wurzeln der nordböhmischen
Glasindustrie Fürth (2005) 422, ISBN: 3-00-015752-2
[2] Dufek V.: Sklářský rod Friedrichů v Čechách, část 1,
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012) 61-63
[3] Dufek V.: Friedrichové, část 2, Keramický zpravodaj 28
(6) (2012) 50-51
[4] Černá E.: Příspěvek k podobě zaniklých středověkých
skláren, Archeologia historica 12 (1978)
[5] Gelnar M.: Sklářské hutě v Lužických horách a jejím
podhůří, Bezděz 4, Česká Lípa (1996)
[6] Zenkner K.: Die alten Glashütten des Isergebirges (Sta-
ré hutě Pojizeří), Schwäbisch Gmünd (1968)
[7] Fischer K. R.: Glashütten in Isergebirge, Jahrbuch des
Deutschen Gebirgsvereins (38) (1928) 4-8
[8] Drahotová O.: Historie sklářské výroby v Českých ze-
mích, Academia Praha (2005)
[9] Urbancová J.: 575 let sklárny v Chřibské 1414-1989,
Crystalex Nový Bor (1989)
[10] Chmelík O.: Friedrichovská sklárna v Horní Chřibské
ve světle Wartenberských privilegií z let 1504, 1560
a 1612, Sborník Porta Bohemica, Litoměřice (2001)
83-101
[11] Klante M.: Die sudetendeutsche Glasindustrie Zeit-
schrift für Wirtschaftkunde 5 (1) (1940/41) 53-63
[12] Fischer K. R.: Die alte Kreibitzer Glashütte (Stará
sklářská huť ve Chřibské), Mitteilungen des Vere-
ins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 58
(1919/1920) 1-14
[13] Sacher V.: Huť v Robči u České Lípy, Sklář (6) (1966)
[14] Balbín B.: Miscelanea historica regni Bohemiae, Pragae
(1679)
[15] Blau J.: Die Glasmacher (Výrobci skla), Die Glashütte
70 (1940) 289-291
Silikátová společnost České republiky pořádá
KONFERENCI O SUROVINÁCH
1.-2. 10. 2013, Praha
Témata: Suroviny v silikátovém průmyslu. Těžba a zásoby klasických silikátových surovin. Využití surovin v oblasti
keramiky, žáromateriálů, stavebních hmot, omítkových směsí, maltovin (cementu a vápna). Klasifikace surovin, vlastnosti
a kontrola jakosti. Strojní dávkování a balení surovin.
Přihlášky přednášek: Název, autoři, anotace – do 31. 3. 2013
Sborník: Texty přednášek musí být zaslány do 31. 7. 2013
Kontaktní adresy:
Odborný program:
Václav Šoffr Karel Lang
Majakovského 30, 323 19 Plzeň nám. Míru 660, 679 63 Velké Opatovice
Tel. i fax: 516 493 202 Tel./fax: 602 146 455/377 855 546
e-mail: v.soffr@fest-hf.cz e-mail: lang@mslz.cz
Organizační záležitosti: Silikátová společnost ČR, Jindřich Bláha, Novotného lávka 5, 110 01 Praha 1
Tel. i fax: 00420 221 082 337, e-mail: sis@csvts