Basic HTML Version
60
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
Obr 4
Holand Tunnel, New York, USA, 1926
Obkládačky Tunelia 108x108 mm, barva bílá
a oranžová cca 15000m
2.
Obr
5 Holand Tunnel,
New York, v součastnosti.
Tunelia, Allit, Simplon) a jednobarevných obkladových ma-
teriálů pro vybavení koupelen. Realizovala se řada staveb
doma (Elektrické podniky a Penzijní ústav v Praze, sanato-
rium Vyšné Hágy) i v zahraniční (Holandsko, Skandinávie).
Po roce 1920 vznikaly v keramickém průmyslu akci-
ové společnosti, přičemž akcie přecházely postupně
z privátního vlastnictví do vlastnictví Živnostenské ban-
ky. Celý proces vyvrcholil ve druhé polovině 30. let, kdy
Živnobanka ovládala prakticky všechny výrobce staveb-
ní keramiky včetně těžby keramických surovin (Horní
Bříza, Chlumčany, Rakovník, Poštorná, Velké Opatovice,
Podbořany, Šatov, Břasy). Společný vlastník ovlivnil do
značné míry postup výrobců v oblasti obchodní politiky
na všech trzích a vedl i k určité specializaci (Chlumčany
- dlaždice, Horní Bříza - obkladačky). Pozitivní vývoj ke-
ramického průmyslu v Československu a úspěšnou spo-
lupráci mezi Čechy, Němci a Slováky ukončilo obsaze-
ní Sudet, následný vznik Protektorátu Čechy a Morava
a Slovenského štátu.
4.1940–1960 období války, znárodnění a „budování
socialismu“
Ve dvacetiletí po roce 1940 ovlivnila vývoj keramického
průmyslu řada negativních událostí. Válka a zejména její
závěr v roce 1945 znamenaly omezení až zastavení výro-
by obkladových materiálů. Poválečný odsun Němců vyvo-
lal značnou migraci obyvatelstva a následný nedostatek
obkladaček a dlaždic v poválečném období. Tuzemský
trh, zásobovaný převážně distribučním podnikem
STAVIVA, vykazoval nedostatek prakticky všeho zboží a
chyběly tedy i obkladačky a dlaždice. Snaha nahradit
nedostatek investičních prostředků socialistickým sou-
těžením, údernickým hnutím a závazky se ukázala jako
málo úspěšná.
Pokračování
odborníků a pracovních sil na celém území. Masivní zná-
rodnění a nedostatek paliv a materiálů vyvolaly další ome-
zování výroby a zhoršení kvality. Ke stabilizaci nepřispě-
ly ani permanentní organizační změny v národních podni-
cích i v centrálních orgánech a personální čistky po roce
1948 v celém hospodářství, provázané emigrací řady od-
borně zdatných osob. Komunistická strana, ve snaze vy-
chovat vlastní inteligenci, zřídila tzv. dělnické kurzy pro
rychlé získání vzdělání středoškolského a vysokoškol-
ského. Ke stejnému účelu sloužila i celková reorganizace
školského systému. Nově zřízené školy, ale i školní ústavy
s mnohaletou tradicí, se orientovaly na podporu průmys-
lu, což platí v plné míře i pro Vysokou školu chemickotech-
nologickou se specializovanou výukou technologie siliká-
tů. Jména profesorského a učitelského sboru (např. Bárta,
Kanhäuser, Šatava, Hlaváč, Srbek, Hanykýř) dávala záru-
ky, že keramický průmysl bude do budoucnosti zajištěn
novými generacemi kvalitních odborníků.
Všeobecná centralizace zahraničního obchodu vedla po
roce 1945 k založení PZO Československá keramika, který
pod stejným názvem navázal na předválečné tradice spo-
lečné obchodní politiky výrobců keramiky. Vedle tradičních
evropských a zámořských destinací se zahraniční obchod
z velké části orientoval na Sovětský svaz. Centrálně dikto-
vané ceny a tlak na zvyšování objemu dodávek v nejjed-
nodušším sortimentu omezoval veškeré inovační aktivity.
K udržení tradičních západních trhů přispělo zavedení vý-
robní operace kalibrování
u dvoužárové výroby ob-
kladaček, které spočíva-
lo v zabrušování přeža-
hu za mokra na kalibrač-
ních strojích. Metoda vy-
vinutá počátkem 40. let
v Horní Bříze dokázala,
za cenu zvýšení nákla-
dů a snížení produktivity,
eliminovat nedostatky při
výpalu v tunelových pe-
cích a nabídnout na trhy
rozměrově přesné vý-
robky. Kompenzovala se
tak částečně výrazná re-
dukce sortimentní nabídky