48
Keramický zpravodaj 29 (6) (2013)
člověka posune a překvapí, ať je to v oblasti technologie,
estetiky či filozofie, takže je to vlastně nekončící proces pro-
fesního vzdělávání.
KZ:
Jaké postavení má japonská keramika v rámci japon-
ského výtvarného umění. Jak se inspiruje keramická tvorba
v zahraničí a naopak, jak je ovlivňován svět?
Groh:
Myslím, že termín „výtvarné umění“ je v Japonsku
poměrně velmi nový. Prakticky až do konce druhé světo-
vé války byly obory, které dnes řadíme do kategorie umě-
ní, považovány za řemeslo – keramika byla pouze užitá tzv.
U-tsu-wa, sochařské objekty v hlíně prakticky neexistova-
ly. Po válce založilo několik mladých keramiků, pod vlivem
prvních informací přicházejících z USA a Evropy, skupinu So-
deisha, jejiž členové začali vytvářet z hlíny i objekty. Počet
členů skupiny se pak ustálil na třech – Osamu Suzuki, Kazuo
Yagi a Yamada Hikaru – ti jsou dnes považováni za zakla-
datele moderní japonské keramiky, kteří svoji prací ovlivnili
několik dalších generací. Viděl jsem tady před dvěma lety
snad největší výstavu Kazuo Yagi a letos v Setu stejně ob-
sáhlou výstavu prací Osamu Suzuki a je třeba říci, že jejich
vliv je silně patrný i v Evropě a USA. Z poválečných výstav
nejaponského umění se zde za velmi důležitou považuje
výstava italského sochaře Carla Zauliho, jehož tvorba byla
v počátku silně inspirována pravě skupinou Sodeisha a pak
výstava Petera Voulkose a moderní americké keramiky 70.
let. v současné době je zde asi nejznámější evropskou ke-
ramičkou Lucie Rie, která spolu s Hansem Coperem ovliv-
nila zdejší keramickou scénu v oblasti užité keramiky. s její
nástupkyní Jennifer Lee jsme měli letos společnou výstavu
v Nagoji. o její užité – dekorativní nádoby je zde enormní zá-
jem, a přestože stoji kolem 8–10 tisíc dolarů jedna, prodala
vše za první den výstavy a ještě bylo spousta zájemců, kteří
odešli s nepořízenou.
O vlivu japonské keramiky ve světě není myslím třeba se
šířeji rozepisovat, stačí zmínit jen několik výrazů – jako např.
raku, chawan či anagama a každý, kdo jen okrajově přišel
s keramikou do styku, ví o čem je řeč.
Co se týčepostavení keramiky v rámci současného výtvarného
Náš člověk v Japonsku
(Our man in Japan)
Japonsko je pro nás exotickou zemí. Kromě jiného je máme
spojené s porcelánem – není divu, vždyť sousedí s Čínou,
kde porcelán vznikl. Pozoruhodná je ale i japonská kerami-
ka. Uznávaným znalcem je brněnský keramik Vladimír Groh,
který při svých cestách po Japonsku se s japonskou kerami-
kou seznámil opravdu podrobně. Při jeho posledním pobytu
v Japonsku se nám podařilo s ním navázat spojení a položit
mu několik otázek.
KZ:
Pane Grohu, v posledních letech trávíte hodně času
v Japonsku. Kdy jste zde byl poprvé a co Vám cesty do Ja-
ponska přinášejí.
Groh:
Poprvé jsem byl v Japonsku v roce 1997, kdy jsme
se členy Keramického sdruženi Brno absolvovali několika-
týdenní výměnný pobyt v rámci našeho programu Inter-
change. Bylo to pro nás všechny naplnění snu, osm let po
revoluci, před kterou bylo něco takového téměř absolutně
nemožné, jsme přijeli do Tokoname se šesti kolegy praco-
vat v dílně Waliho Hawese, který výměnu z japonské strany
organizoval. Japonsko žilo v té době ještě v ozvěnách tak
zvané bubble economy – ekonomická situace země byla ve
srovnání s dneškem mnohem lepší a pro keramiky ze všech
končin světa existovalo mnoho příležitostí, jak se sem do-
stat. Do Tokoname jezdilo každoročně 20–30 zahraničních
keramiků v rámci programu IWCAT, mnohá keramická stře-
diska nabízela pobytové stáže tzv. Artist in residence atd.
Tohle všechno bohužel po roce 2000 zaniklo a dnes je pro
zahraniční zájemce velmi málo šancí, i když je nutno říci, že
letos to vypadá, že se začíná opět trochu „blýskat na lepší
časy“, tak uvidíme, co budoucnost přinese.
Cesty do Japonska mi přinášejí myslím poměrně dost –
v první řadě manželku, se kterou jsem už pět let a dnes už
poměrně velkou řadu přátel z řad kolegů keramiků a to jak
z Japonska, tak i z ostatních zemi, které jsem zde potkal.
Japonská keramika je stále bezesporu nejlepší na světě a je
se zde stále co učit. Při každém pobytu se objeví něco, co
Galerie HU ve městě Nagoya - první otevíraci den.
V popředí jsou naše věci, ostatní bohužel
skryto návštěvníky
Galerie HU - večerní pohled přizemním oknem na kostní
porcelán britské keramičky Sashi Wardell
Komatsu se svými asistenty Chiharu Hagihara a Aki Toshiro
z Tokia, holandský keramik Willy van Bussel, Sasha Wardell
z anglické Bath Spa University, Patty Wouters z Art Academy
of Turnhout v Belgii. Z českých škol je pravidelným účastní-
kem vedoucí keramického atelieru Střední keramické školy
v Českém Krumlově Marek Dias se svými studenty.
Poděkování za možnost uskutečnění těchto sympozií patří ze-
jména Českému porcelánu, a.s. a jeho závodu Royal Dux Du-
chcov, městu Dubí, nadaci Umění pro zdraví a OOA-S, o.s., bez
jejichž podpory by se sympozium a workshop neuskutečnily.