Basic HTML Version
29
Keramický zpravodaj 28 (6) (2012)
snížení tepelných ztrát o 10-15 % s dosažením měrné spo-
třeby až na 3500 kJ/kg. Je zdůrazněno, že chlazení utavené
skloviny na pracovní teplotu 1150 °C se musí provádět
rychlostí 12-15 °C/h, aby se dosáhlo tzv. anionové struktury
skla. Je to i teoreticky zdůvodněno. Zmíněna je kontrola
tavení přídavkem CeO
2
do skloviny.
ISK-12-375
Kc
Gulojan Ju. A.
Rastvorenie tverdych častic v stekloobrazujuščich
rasplavach
(Rozpouštění tvrdých částic ve sklotvorných taveninách)
Steklo i keramika (9) (2012) 19-22, 9 lit.
Včlánku jeprovedena všeobecná analýza rozpouštění tvrdých
částic v roztavených sklovinách. Při tavení sklářského kmene
se nejpomaleji rozpouští křemen, což zaujímá 60-70 %
celkové doby tavení skloviny. Autor uvádí nejprve základní
řadu nejobecnějších rovnic procesu rozpouštění pevných
částic (koncentrační spády, difuze, čísla Nu, Re, Pr, Gr).
Uvažuje i vliv viskozity a promíchávání skloviny. Odvolává se
na Kolmogorovu teorii vyhodnocování podmínek rozpouš-
tění. Ve vysokoviskozních prostředích se rychlost rozpouš-
tění určuje odváděním rozpouštěných produktů a objemem
taveniny. Přitom charakteristika procesu je hodnocena kine-
tickou funkcí. V grafu uvedena tato funkce pro rozpouštění
částic SiO
2
při tavení skloviny Na
2
O·SiO
2
. Předpokládá se,
že budoucí vývoj pecních van se bude ubírat s rozdělením
tavení v sekcích, což již je pravidlem u optického skla.
ISK-12-376
Kc
Dzjuzer V. Ja., Švydkij V. S., Sadykov E. B.
Teoretičeskie zatraty teploty na steklovarenie
(Teoretická spotřeba tepla na tavení skla)
Steklo i keramika (7) (2012) 3-5, 2 tab., 5 lit.
Vzhledem k zonální metodě výpočtu výměny tepla byla vy-
pracována metodika stanovení teoretické spotřeby tepla na
tavení skla. Jsou uvedeny výsledky výpočtu spotřeby tepla
sklářské pece obalového skla o výkonu 280-420 tun/den.
ISK-12-377
Le
Nasyrov R. Š., Popov S. A.
Uslovija plavki kvarcevovo stekla vysokoj čistoty i
strukturnovo soveršenstva
(Podmínky tavení křemenného skla vysoké čistoty
a strukturní dokonalosti)
Steklo i keramika (7) (2012) 10-14, 2 obr., 2 tab., 10 lit.
Na základě analýzy podmínek tvorby křemene z různých
lokalit, jeho strukturních a fyzikálně-chemických vlastností
a známých technologií výroby křemenné drti, byly navrženy
nové postupy a způsoby realizace známých operací jejího
vyčištění. Bylo provedeno srovnání optických charakteristik
křemenných skel vytavených různými způsoby vakuační
tavby z přírodní a syntetické suroviny.
ISK-12-378
Le
Gulojan Ju. A.
Strukturnye i technologičeskie osobennosti rasplavov stekol
(Strukturní a technologické zvláštnosti tavenin skel)
Steklo i keramika (8) (2012) 3-13, 10 obr., 2 tab., 32 lit.
V předložené práci je uveden zevrubný výklad k otázkám
vzniku tavenin silikátů a skel s přihlédnutím k synergetice
a klastrové a fraktální koncepci. Na základě těchto skuteč-
ností jsou popsány některé zvláštnosti průmyslových tech-
nologických procesů a spolehlivosti ve využití výrobků.
ISK-12-379
Le
Levitin L. Ja a kol.
Povyšenie effektivnosti raboty stekolnych zavodov pri
ispolzovanii stekloboja v proizvodstve float-stekla
(Zvýšení efektivnosti práce sklářských závodů
použitím skelných střepů ve výrobě plaveného skla
float)
Steklo i keramika (5) (2012) 4-7, 3 obr., 1 tab.
Článek se zabývá vlivem použití skelných střepů do sklář-
ského kmene ve výrobě skla float. V západních státech,
kde je organizováno separátní třídění a sběr sklených
střepů, je jejich využití mnohem větší než v Rusku, kde
tomu tak není. Autoři předpokládají, že optimální množ-
ství do vsázky pro float – sklo je cca 20 %. Dnes se
v Rusku používá 8-10 % a i tak se to projevuje různými
vadami skla, což dokládají snímky z optického mikro-
skopu (vměsky, puchýřky, vlnitost). Podrobně to bylo
zkoumáno na salavatském závodě, kde je v provozu již 6
výrobních linek Float. Výsledky jsou graficky zpracovány.
Soudí se, že co do granulometrie by použité upravené
střepy měly obsahovat 50 % zrn o rozměru 3–10 mm.
Nové technologie, např.: propařování vsázky horkou parou,
jsou na pořadu dne. V každém případě je nutno zajišťovat
třídění střepů dle druhu skla do vsázky.
ISK-12-380
Kc
Solinov V. F. a kol.
Vlijanie termochimičeskoj obrabotki obrazcov float-stekla
na jevo termostoikosť i charakter razrušenij
(Vliv termochemické úpravy vzorků skla float na jeho
odolnost proti tepelným šokům a charakter rozrušení)
Steklo i keramika (5) (2012) 8-10, 3 obr., 1 tab., 5 lit.
Zkoušky prováděli autoři na float-skle z průmyslové linky
saratovského výzkumného ústavu. Postup zkoušek dle
normy GOST 11103-85 na vzorcích velikosti 100*100 mm.
K povrchové úpravě použito 7 různých látek: kyselina boritá
(l), síran amonný (l, s), fosforečnan draselný (s, l), roztok po-
lymetylsiloxanu (200A), roztok chladící kompozice (KchP).
Tepelná odolnost je vyjádřena rozdílem teplot a výsledky
jsou předloženy v grafu. Další sledované vlastnosti jsou
v tabulce. Trhlinkování a jeho charakter jsou dokumento-
vány snímky z optického mikroskopu. Ze zkoušek vyplývá,
že úpravou bylo dosaženo větších povrchových pevností –
nejvíce se projevila kyselina boritá a síran amonný. Při tom
ohybová pevnost stoupla na dvojnásobek.
ISK-12-381
Kc
Sarkisov P. D. a kol
Vlijanie ostatočnych naprjaženij float-stekla na kačestvo rezki
(Vliv zbytkových napětí ve skle float na kvalitu řezání)
Steklo i keramika (5) (2012) 11-15, 7 obr., 12 lit.
Uvedeny všeobecně hlavní příčiny vzniku vad při tepelném