Basic HTML Version
31
Keramický zpravodaj 28 (5) (2012)
přípravě a testování. Vstupními parametry jsou informace
o typu kameniva, ošetření betonu, druhu zkoušek, ma-
ximální teplotě působení a pevnosti v tlaku před požá-
rem; výstupním parametrem je relativní pevnost betonu.
Navržený model poskytuje lepší výsledky než model podle
ACI 216.107 nebo podle Knaacka et al. Závěry modelování
a simulace ukázaly, že tento způsob vycházející z analýzy
neuronové sítě, je možné použít pro definování zbytkové
pevnosti betonu vystaveného účinkům požáru.
ISK-12-337
So
Amorim P., de Brito J., Evangelista L.
Concrete Made with Coarse Concrete Aggregate :
Influence of Curing on Durability
(Beton vyrobený z hrubého kameniva
z recyklovaného betonu: Vliv ošetřování na
trvanlivost)
ACI Materials Journal (2) (2012) 195-204, 15 obr., 3 tab.,
44 lit.
Autoři se zabývali studiem vlastností betonu z běžného
portlandského cementu vyrobeného z různých druhů ka-
meniva, ošetřovaného za odlišných teplotních a vlhkostních
podmínek. Vlastnosti použitého kameniva jsou v tab. 1 slo-
žení betonových směsí v tab. 2. Přírodní kamenivo bylo čás-
tečně nebo zcela nahrazeno umělým kamenivem v množství
0, 20, 50 a 100 %. Zkušební vzorky byly nejprve uloženy v
ideálních laboratorních podmínkách. Poté byla část vzorků
přesunuta na volné prostranství, kde byl beton vystaven
účinkům klimatu, další vzorky byly ponechány ve vodním
uložení. Na zkušebních tělesech ze ztvrdlého betonu byly
provedeny testy smršťování, nasákavosti při ponoření, ka-
pilarity, karbonatace a odolnosti proti pronikání chloridů.
Výsledků ukázaly, že vlastnosti betonu vyrobeného jak z pří-
rodního kameniva, tak z kameniva z recyklovaného betonu
jsou shodným způsobem ovlivněny způsobem ošetřování.
Další vlastnosti (smršťování, karbonatace a odolnost proti
pronikání chloridů) byly nepatrně ovlivněny nízkou relativní
vlhkostí při ošetřování betonu s recyklovaným kamenivem
v porovnání s kontrolním vzorkem. Způsob ošetření zkušeb-
ních těles betonu vyrobeného jak z přírodního kameniva,
tak z kameniva z recyklovaného betonu v podstatě do stej-
né míry ovlivnil jejich vlastnosti, především nasákavost.
ISK-12-338
So
Riding K. A., Poole J. L., Folliard K. J., Juenger M. C. G.,
Schindler A. K.
Modeling Hydration of Cementitious Systems
(Modelování hydratace cementových systémů)
ACI Materials Journal (2) (2012) 225-234, 4 obr., 5 tab.,
38 lit.
Rozvoj teploty během hydratace betonu podstatným způso-
bem ovlivňuje jeho vlastnosti jako je dlouhodobá pevnost,
trvanlivost, propustnost a náchylnost ke vzniku prasklin.
Autoři prezentují výsledky modelování hydratace betonu
založené na celkem 204 výsledcích semiadiabatických kalo-
rimetrických testů a ověřené na dalších 57 závěrech týchž
testů. Model uvažuje vliv chemismu cementu, popílku,
křemičitých úletů, typu kameniva, poměru voda/cement,
obsahu a dávkování některých chemických přísad a příměsí.
Vliv chemického složení cementu, účinky doplňkových ce-
mentových (pucolánových) materiálů (SCM) a chemických
přísad a příměsí na rozvoj hydratačního tepla betonu byl
modelován pomocí nelineární regresní analýzy s více pro-
měnnými, vycházející z výsledků zkušebních testů. Přesnost
modelu je limitována přesností výchozích testovacích me-
tod a nedostatkem dostupných informací o složení SCM
(vyjma obsahu CaO). Pomocí tohoto modelu je možné určit
vývin hydratačního tepla betonových směsí, což usnadňuje
prevenci a ochranu proti vzniku prasklin a pozdní tvorbě
ettringitu v betonu.
ISK-12-339
So
Zerbino R. L., Barragán B. E.
Long-Term Behavior of Cracked Steel Fiber-Reinforced
Concrete Beams under Sustained Loading
(Dlouhodobé chování trvale zatížených
popraskaných nosníků z drátkobetonu)
ACI Materials Journal (2) (2012) 215-224, 7 obr., 4 tab.,
14 lit.
Tato práce prezentuje výsledky výzkumu creepového cho-
vání nosníků vyrobených z drátkobetonu, poškozených
prasklinami a poté vystaveny dlouhodobému zatížení. Pro
tyto účely byla vyrobena zkušební tělesa, o rozměrech
150 x 150 x 600 mm ze samozhutnitelného betonu, který
obsahoval v množství 40 kg/m
3
kvalitní ocelové drátky
(délka 50 mm, průměr 1 mm, na koncích opatřené háčky),
pevnost betonu v tlaku po 28 dnech 45 MPa. Jako refe-
renční vzorky byla čtyři zkušební tělesa nejprve zatížena
podle normy EN 14651 Zkušební metoda betonu s kovo-
vými vlákny – Měření pevnosti v tahu za ohybu (hloubka
zářezu 25 mm, vzdálenost podpěr 500 mm) až do vzniku
otevřených trhlin širokých 0,5; 1,5; 2,5 a 3,5 mm. Zbylé
nosníky byly týmž způsobem zatíženy až do vzniku otevře-
ných povrchových trhlin širokých v rozmezí 0,2 až 3,5 mm
a následně vystaveny namáhání tříbodovým a čtyřbodo-
vým ohybem různé intenzity. Měření rychlosti a sledování
vývoje povrchových trhlin pomocí elektronických snímačů
posunutí probíhalo po dobu 21 měsíců. Získané výsledky
zohlednily vliv zbytkového tlaku a počáteční šířky trhlin na
dlouhodobé vlastnosti drátkobetonu. Stabilní reakce od-
povídají rychlosti rozevírání trhlin menší než 0,20 µm/hod.
MPa během prvních měsíců dlouhodobého zatížení. Autoři
představili koncepci sledování rychlosti rozevírání trhlin
v průběhu dlouhodobého zatížení a rozebírali podmínky
pro dlouhodobé udržení stabilních vlastností nosníků vyro-
bených z drátkobetonu.
ISK-12-340
So
Mata L. A., Leming M. L.
Vertical Distribution of Sediments in Pervious Concrete
Pavement Systems
(Vertikální distribuce usazenin v dlažebních
systémech z propustného betonu)
ACI Materials Journal (2) (2012) 149-155, 4 obr., 2 tab.,
17 lit.
Vhodným způsobem pro zachytávání přívalových srážek
a umožnění jejich prosakování do půdy by mohl být systém
propustné betonové dlažby. V souvislosti s častějším využí-
váním propustného betonu vyvstala potřeba přezkoumat
ucpávání systému v důsledku sedimentace jemných částic