Basic HTML Version
6
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
Na vypálených střepech byly provedeny zkoušky nasáka-
vosti (E), objemové hmotnosti (B), zdánlivé pórovitosti (P),
zdánlivé hustoty (T) podle ČSN EN ISO 10545-3 a byla sta-
novena délková změna pálením střepu DP (ČSN 72 1073).
Byla posuzována pevnost v ohybu výsušků a vypálených
střepů podle ČSN EN ISO 10 545–4 na Michaelisově
přístroji s roztečí podpěrných břitů l = 80 mm.
Mrazuvzdornost vypálených střepů byla nepřímo posu-
zována na základě tzv. saturačního poměru T-value (DIN
52251, 3. část), který představuje poměr otevřených pórů
naplněných vodou za atmosférického tlaku (a běžné labo-
ratorní teploty) a ve vakuu 30 mbar. Pro předpoklad mra-
zuvzdornosti se požaduje hodnota T-value do 0,75, což
znamená, že při vzniku ledu má pórovitý systém střepu
k dispozici 25% objemu pórů k tomu, aby se do něj led
vytlačil (expanzní objem pórů). Hodnoty T-value nad 0,85
předpokládají již nemrazuvzdorný střep.
Přímo byla mrazuvzdornost vybraných střepů zkoušena
podle modifikované dnes již neplatné ČSN EN 202. Aktu-
ální ČSN EN ISO 10545–12 požaduje 100 cyklů v rozme-
zí teplot +5 ºC / -5 ºC. ČSN EN 202 požaduje zkoušení
vzorků po dobu 50 cyklů, ale s rozmezím teplot od -20 ºC
do +20 ºC. Zkoušené vzorky byly podrobeny 100 zmra-
zovacích cyklů (požadavek podle nové normy), ale s na-
stavením rozsahu teplot podle neplatné ČSN EN 202, tj.
v rozmezí teplot od -20 ºC do +20 ºC.
Tab. 1
Hodnota sorpce metylenové modře MBI a zbytek
na sítě 0,063mm R
63
Odprašky/kal
MBI [ml/g]
R
63
[%]
Bílý Kámen kal (BK)
2,25
9,8
Luleč odprašky (LO)
1,39
7,2
Luleč kal (LK)
2,42
7,3
Olbramovice kal (OK)
1,14
75,7 (6,8)
Výkleky kal (VK)
2,84
3,4
Zárubka odprašky (ZO)
0,63
7,8
Želešice odprašky
(AO)
1,80
9,1
Popílek Mělník (PM)
Nestanov.
38,9 (5,3)
Pozn. Hodnoty R
63
v závorce značí zbytek na sítě
0,063mm po pomletí
Výsledky experimentů
Obsah rozdělávací vody v plastickém těstě při jeho defor-
mačním poměru 0,7 podle Pfefferkorna (tab. 2) je přímo
úměrný plastičnosti použitých odprašků, resp. kalů (obr.
1) posuzované na základě hodnoty sorpce metylenové
modře MBI podle ASTM C837 – 09 (tab. 1). Obecně platí,
že lomové kaly obsahují vyšší podíl jíloviny (vykazují vyšší
hodnotu MBI – tab. 1), což omezuje jejich ostřící schopnost
a zvyšuje obsah rozdělávací vody w
r
(tab. 2). Výsušky vy-
tvořené z plastického těsta dosahují vyšší objemové hmot-
nosti (OH
g-plast
v tab. 2), nežli výsušky připravené suchým
lisováním (OH
g-lis
v tab. 2).
Barva výsušků (obr. 2) je ovlivněna typem použitého kalu,
resp. odprašků. Po výpalu všechny typy zkoušených kalů
a odprašků zabarvují střep do červena (obr. 3), což sou-
visí s jejich chemickým složením [1] a zejména obsahem
Fe
2
O
3
. Nejsvětlejší střep po výpalu dává příměs elektráren-
ského popílku (vzorek PM na obr. 3).
Již po výpalu na nejnižší použitou teplotu 1090 °C bylo do-
saženo u střepů obsahujících kaly nebo odprašky z úpra-
vy moravské droby (LO, LK, VK) a kaly z praní žuly (BK,
OK) slinutí. Jejich nasákavost tedy dosáhla hodnot pod
2%. S nárůstem vypalovací teploty o 30 °C (na 1120 °C)
došlo k nejvýraznějšímu poklesu nasákavosti u střepů
na bázi amfibolitických odprašků AO, které dosahují vů-
bec nejvyšší pevnosti v ohybu po výpalu při všech zkou-
šených režimech (tab. 3). Tato skutečnost souvisí s tím,
že střepy s obsahem amfibolitických odprašků vykazují
Směs
BK LO LK OK VK ZO AO
Rozdělávací voda w
r
[%]
23,7
22,3
23,9
22,0
25,0
20,7
21,3
OH
g-plast
[kg.m
-3
]
1915 1922 1888 1957 1902 1952 2048
OH
g-lis
[kg.m
-3
]
1771 1817 1809 1765 1776 1773 1900
Tab. 2
Rozdělávací vlhkost plastických těst a objemová hmotnost OH
g
výsušků podle způsobu vytváření
Obr. 1
Korelace mezi obsahem rozdělávací vody
v plastickém těstě a hodnotou sorpce metylénové modře
MBI použitých odprašků a kalů v surovinové směsi
Obr. 2
Výsušky
z připravených směsí