Basic HTML Version
47
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
(ETA) vydaná před 1. červencem 2013 podle Směrnice
jako evropská technická posouzení podle Nařízení, a to
po dobu jejich platnosti.
V souvislosti s přechodem na Nařízení vyvstal aktuální
požadavek určit za ČR subjekt, respektive subjekty pro
technické posuzování (TAB) z důvodu založení a zajiště-
ní funkce organizace subjektů pro technické posuzování
(OTAB) při Komisi.
Opatřením ministra průmyslu a obchodu, byla v listopadu
2011 zřízena Komise pro určení, kontrolu činností a způso-
bilosti subjektů pro technické posuzování podle Nařízení.
Tato komise doporučila a následně Ministerstvo průmyslu
a obchodu určilo jako subjekty pro technické posuzová-
ní
Technický a zkušební ústav stavební, s.p., Praha
,
Centrum stavebního inženýrství a.s., Praha
a
Institut
pro testování a certifikaci, a.s., Zlín
.
V rámci činností souvisejících se zaváděním Nařízení
do praxe je třeba se přednostně zaměřit na nově uplatně-
ný základní požadavek č. 7 (Příloha I. – Základní požadav-
ky na stavby), který stanoví, že stavba musí být navržena,
provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajiš-
těno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:
•
opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých
materiálu a částí po zbourání,
•
životnost staveb,
•
použití surovin a druhotných materiálu šetrných k životní-
mu prostředí při stavbě.
Energetická náročnost budov
Část sektoru stavebnictví i průmyslová odvětví produku-
jící stavební výrobky pro výstavbu budov výrazně ovlivní
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU,
o energetické náročnosti budov (EPBD II).
EPBD II stanoví jako základní povinnost navrhovat všech-
ny nové budovy v energetickém standardu „blízkém nule“,
a to od roku 2018 novostavby veřejných budov a od roku
2020 novostavby všech budov.
Členské státy Unie mají povinnost přijmout a zveřejnit
právní a správní předpisy pro dosažení souladu s články
uvedenými ve směrnici do 9. července 2012.
Úpravy českého právního prostředí související s přijetím
nařízení se týkají:
•
zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
•
vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti
budov.
Oba jsou v současnosti v závěrečném stadiu novelizace.
Výše uvedené právní předpisy jsou pouze úzkým výbě-
rem, lze je považovat klíčové, neboť stanovují základní po-
žadavky trvale udržitelného rozvoje společnosti. Budoucí
vývoj stavebnictví může být značně ovlivněn jejich změ-
nou i přístupem k jejich uplatňování.
Ing. Václav Knor, MPO
155 let firmy
Historie sklárny Moser je spojena se jménem jedné z nej-
výraznějších postav historie sklářské výroby, Ludwigem
Moserem. V roce 1857 si v centru Karlových Varů otevřel
vlastní obchod a ryteckou dílnu. V roce 1893 otevřel
Moser svou sklářskou huť ve Dvorech a to byl počátek
výroby vlastního sortimentu nápojového, dekorativního,
dárkového a uměleckého skla, kterým se chtěl odlišit
od ostatních výrobců. Během této krátké doby získal po-
věst nejprestižnějšího výrobce skla v Rakousko-Uherské
monarchii. Tituly dvorních dodavatelů císaře Františka
Josefa I. (1873), perského šáha Musaffereddina (1901)
a anglického krále Eduarda VII. (1908) tuto pověst dále
umocňovaly a vyvolaly zájem dalších státníků a panov-
níků. Pokračovateli tradice manufakturní výroby skla
budované Ludwigem byli jeho synové Gustav, Leo, Karl
a Richard. Z nich se do historie sklárny výrazně zapsal
Leo, který po smrti Ludwiga v roce 1916 řídil sklárnu až
do roku 1932. Rok nato prodala rodina Moserů svůj ma-
jetkový podíl bance Union. Během 2. světové války byla
sklárna znárodněna německým státem a pokračovala
ve výrobě uměleckého skla. Po válce byla sklárna znárod-
něna československým státem a postupně navazovala
na nejlepší tradice firmy.
Na konci 19. a na začátku 20. století Moser započal výro-
bu bezolovnatého křišťálu za použití unikátních, ekologic-
ky nezávadných postupů, ze kterých vyvinul křišťál tvrdý
jako skála a jiskřivý jako olovnatý křišťál, ale bez použití
olova. Tajemství úspěšného receptu spočívá v jedinečné
kombinaci těch nejkvalitnějších surovin. Moserovská bez-
olovnatá sklovina vychází z klasického „českého křišťálu“
a má následující výhody:
•
z ekologického hlediska nedochází při tavbě ke konta-
minaci ovzduší těžkými kovy a tedy nepoškozuje zdraví
sklářů
•
je mechanicky tvrdší, což je technologickou výhodou pro
techniku hranového brusu a propracování rytých dekorů
•
vykazuje vyšší index lomu světla (vyšší než 1,5), tj. sklo je
lesklejší a jiskřivější
•
má vysokou světelnou propustnost
•
dobře se vybarvuje a dává spektrálně čistší barvy
Na začátku 90. let 20. století byla sklárna privatizována
vedením společnosti a dnes je společností soukromou.
Moserovské základní barvy alexandrit (světle fialová), be-
ryl (světle zelená), topas (medově hnědá), rosalin (světle