Basic HTML Version
31
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
vlastností jílovitých suspenzí a jejich odolnosti proti agre-
gaci částic je přísada ztekucovadel, jejichž působení je
založeno na iontových měnných procesech probíhajících
na jejich povrchu. Výběr nejlépe vyhovující přísady je
však obtížný, neboť v každé suspenzi bývá zastoupe-
no více druhů jílových minerálů lišících se iontovými
měnnými vlastnostmi. V předložené práci jsou uvedeny
výsledky zkoušek s použitím nových druhů ztekucujících
přísad umožňujících snížit obsah vody v licí suspenzi
při zachování její vysoké tekutosti a nízké tixotropie.
Z těchto hledisek byly posuzovány vlastnosti nových
druhů ztekucovadel „Litoplast M“, založených na bázi
modifikovaných polymethylennaftalensulfonatů společ-
ně s malou přísadou vodního skla (Na
2
SiO
3
). Zkoušeny
byly suspenze, složené z následujících surovin: kaoli-
nito-hydroslídový jíl (10 %), kaolinito-montmorilonitový jíl
(30,6 %), nefelin-syenit (17 %), křemenný písek (10,4%)
a keramické střepy (10,0 %). Jako ztekucovadlo byl
použit komplexní elektrolyt sestávající z 0,3% vodního
skla hustoty 1,48 g.cm
-3
a 0,1-0,3% Litoplastu M, druhů
1 M-5M. Série zkoušek prokázala nejlepší výsledky zte-
kucení s použitím Litoplastu 3M (spolu s vodním sklem).
Suspenze rovněž vyniká vysokou stálostí bez míchání
(145 hodin ve srovnání s 25 hodinami při použití tradič-
ních ztekucovadel), nízkou tendencí k absorpci vzduchu
a pěnění. Ztekucovadlo „Litoplast“ vyrábí závod Poliplast
Novomoskovsk v Rusku.
ISK-12-258
Le
Achtjamov R. Ja.
K voprosu promyšlennoj klassifikacii vermikulitovych rud
(K otázce průmyslové klasifikace vermikulitových
surovin)
Ogneupory i techničeskaja keramika (1-2) (2012) 73-77, 4
obr., 2 tab., 4 lit.
V Ruské federaci existuje v současné době 10 nalezišť
vermikulitu s celkovou zásobou asi 50 mil. tun. Nejdů-
ležitější jsou dvě lokality a to Kovdorská na poloostrově
Kola (Murmanská oblast) a Potaninská (Čeljabinská ob-
last). Nejvyšší úroveň úpravy těžené suroviny existuje
na Kovdorském nalezišti, kde vermikulit představuje dru-
hotný minerál po flogopitu. Díky dvoustupňové úpravě
suroviny dosahuje koncentrát více než 90% vermikulitu.
Potaninské naleziště na Jižním Urale disponuje s asi 3 mil.
tun (prognóza činí 15 mil. tun). Zdejší vermikulit předsta-
vuje druhotný minerál po biotitu. Zde se úpravou těžené
suroviny získávají frakcionované koncentráty s obsahem
vermikulitu 85 – 90%. Oba druhy se liší obsahem železa
(Kovdorský 6,18 a Potaninský 14,7% Fe
2
O
3
), což ovlivňuje
oblasti jejich použití. Růst rozměrů flogopitového vermiku-
litu začíná při 150-200 °C a dosahuje maxima při 260-300
°C. V průmyslových podmínkách může probíhat při 300
°C, s následujícím rychlým ochlazením, u hydroslídového
vermikulitu začíná při 180 °C a dosahuje maxima při 800
°C; následuje pomalé chlazení. Podrobný výzkum byl
uskutečněn v institutu Ural NII strom v Čeljabinsku. V in-
stitutu bylo rovněž vyvinuto a realizováno výrobní zařízení
MVU-2 a MVU-3. Zařízení bylo rovněž dodáno do Španěl-
ska, Australie a Slovinska.
ISK-12-259
Le
666.3.041 Pece, výpal
Specht E. a kol.
Der Gegenlauf-Tunnelofen als zukünftiges Konzept zum
energiearmen Brennen keramischer Produkte
(Protiběžná tunelová pec jako budoucí koncepční
systém pro energeticky úsporný výpal keramických
výrobků)
Keramische Zeitschrift (2) (2012) příloha 1-4, 7 obr., 2 tab.,
5 lit.
Autoři, vycházejíce z teoretických energetických spotřeb
při ohřevu a výpalu keramických materiálů, předpokládají
v práci nový koncept tunelové pece s výrazně sníženou
spotřebou tepla. Podélné a příčné schéma uvedeno.
Pec má dva podélné oddíly, mezi nimiž pomocí vyso-
koteplotních ventilátorů probíhá jednak příčné a jednak
podélné proudění vzdušiny a spalin. K tomu jsou uve-
deny příslušné matematické vztahy. K posouzení je pak
uveden typický proces výpalu dlaždic (tloušťka 20mm)
podle nového konceptu, včetně graficky znázorněných
průběhů výkonů ventilátorů v závislosti na mezerách me-
zi dlaždicemi. Parametry pece jsou (délka 120m, šířka
1,6m, kapacita 2,8 t za hodinu atd.). Specifická (měrná)
spotřeba je uvedena graficky a v tabulce rozvedena
podle jednotlivých úseků. Celkem by se měla pohybovat
v rozmezí 1,5–1,8 MJ/kg. Navržený koncept není využi-
telný pro výpal hmot s obsahem vyhořívajících látek, či
naopak s entalpickou spotřebou (s obsahem CaCO
3
).
Předpokladem praktického nasazení jsou cenově přija-
telné moderní ventilátory do vysokých teplot.
ISK-12-260
Kc
666.382 Trendy
Kablov E. N. a kol.
Kompozicionnye steklometalličeskie pokrytija dlja zaščity
berillija pri vysokych temperaturach
(Kompozitní povlaky sklo-kov pro ochranu beryllia
při vysokých teplotách)
Steklo i keramika (4) (2012) 12-15, 2 obr., 2 tab., 4 lit.
Při ohřevu beryllia dochází k sublimaci jeho toxických
oxidů. Byl vyvinut povlak soustavy SiO
2
-B
2
O
3
-R
2
O s mo-
difikátorem Cr
2
O
3
, který po pasivačním žíhání při teplotě
600°C ochrání beryllium před oxidací do teploty 900°C
po dobu 50 hodin. Pečlivým měřením nebyly zjištěny
ve vzdušném prostředí žádné stopy jedovatých oxidů.
Obdobné povlakové soustavy, obsahující oxid hlinitý,
nevykázaly při zkouškách v rozmezí 600 až 800 °C tak
dobré vlastnosti.
ISK-12-261
Df
Solncev S. S. a kol.
Teplozaščitnyj material na osnove keramičeskich armiru-
juščich napolnitelej
(Materiál pro ochranu před teplem na bázi keramic-
kých zpevňovacích plniv)
Steklo i keramika (4) (2012) 22-25, 2 obr., 1 tab., 3 lit.
Je popsána technologie získávání vláknitých hlinitokře-
mičitých polotovarů s rovnoplošnými shluky od 20 do 40
obj.% vedoucí k přípravě mnohofunkčních výrobků SKKM
(sklo-keramický kompozitní materiál), ochraňujících před