Basic HTML Version
21
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
kvalitativní údaje o opravárenských hmotách s obsahem
Cr
2
O
3
a ZrO
2
.
ISK-12-214
Kc
V. Stein a kol.
Contribution to the Characteristic Improvement of Carbon
Bonded Dolomia Refractories by Addition of TiO
2
(Příspěvek k charakteristickému zlepšení
dolomiových žárovzdornin vázaných uhlíkem
s přídavkem TiO
2
)
Refractories Worldforum 4 (2) (2012) 113-116, 5 obr., 1
tab., 8 lit.
Autoři ověřili vliv přídavku TiO
2
do dolomiových cihel s cca
2% uhlíku pocházejícího z pojivové pryskyřice Novolac.
Míchání zkušebních směsí proběhlo na intenzivním mísiči
Eirich, přičemž prášek TiO
2
byl nejdříve míchán při 65 °C
s Novolakem. Vzorky 25x25x150mm byly vylisovány tla-
kem 150 N/mm
2
. Po vytvrzení při 200 °C byly vypáleny 5h
v zásypu retortového koksu při 1000 °C. Mikrostruktura je
na obrázku z elektronového mikroskopu. Na difrakčním
spektru je potvrzen CaTiO
3
. Ten spojuje zrna ostřiva CaO-
-MgO. Optimálních vlastností bylo dosaženo při 0,2–0,4%
TiO
2
. Zvláštní výhodou je vyšší obsah tzv. zbytkového uh-
líku (58,1 %), což umožňuje snížit podíl Novolaku ve smě-
sích. Pozitivní výsledek vývoje je nejen ekonomický, ale
i environmentální.
ISK-12-215
Kc
E. Y. Sako a kol.
Improved Corrosion Resistance of Alumina-Spinel Casta-
ble by Colloidal Alumina Addition
(Zlepšená korozivzdornost hlinito-spinelitických
žárobetonů s přídavkem koloidního oxidu hlinitého)
Refractories Worldforum 4 (2) (2012) 117-120, 5 obr., 2
tab., 14 lit.
Žárobetony Al
2
O
3
-spinel při použití ve vyzdívce licích pánví
mají sklon k narůstání v důsledku tvorby CA
6
(CaO.6A-
l
2
O
3
) a ke snižování odolnosti vůči bazickým struskám.
V práci proto autoři namísto hlinitanového cementu ověřili
hydratovatelný Al
2
O
3
(HA) a koloidní Al
2
O
3
(ColAlu). V re-
cepturách použili tabulární Al
2
O
3
(<6 mm), předreagovaný
spinel (<0,5mm) a mikrosiliku (1 %). V recepturách 6%
pojiva. Korozní zkoušky struskou prováděli kelímkovou
metodou 2h při 1500 °C (zkušební tělesa pálena 5h při
1500 °C). Výsledky koroze doloženy na obrázcích a grafu.
Jednoznačně nejlepší odolnost prokázal žárobeton s ko-
loidním Al
2
O
3
. Zdůvodněno je to jemnějšími póry (zobra-
zeno v grafu).
ISK-12-216
Kc
N. Traon, Th. Tonnesen, R. Telle
The Understanding of the Microstructural Changes of
Refractory Castables after Thermal Shocks Through Dam-
ping Measurements
(Porozumění mikrostrukturálním změnám
žárobetonů po tepelných šocích měřením útlumu)
Refractories Worldforum 4 (2) (2012) 121-126, 11 obr., 1
tab., 12 lit.
Autoři zkoumali dva druhy žárobetonů – PSZ (obsahující
tabulární korund a částečně stabilizovaný ZrO
2
) a WFA
(z bílého elektrotaveného korundu). Ke zkouškám si
připravili tělíska 160x40x40mm a PSZ vypalovali po 6 h
na 1300 °C, WFA na 1500 °C/6 h. Vypálená tělíska podro-
bovali tepelným šokům dle DIN EN 993-11 s teplotami
750-850-950 a 1050 °C. Měřili E (Youngův modul) a re-
sonanční frekvenční útlum podle ASTM E 1876-07. Zku-
šební zařízení, na němž byla vyvozována mechanickým
impulzem vibrace, je v článku zobrazeno. Autoři dospěli
k závěru, že stanovený útlum (křehnutí, chřadnutí) mikro-
struktury lépe vyjadřuje její přetváření se vznikem trhlinek
než měření E, přestože oba postupy jsou v pevné, byť
nepřímé korelaci. Měření útlumu umožňuje lépe zjišťovat
a předvídat výdržnost vyzdívky. Je ovšem nutné pečlivě
interpretovat postup utlumování mikrostruktury.
ISK-12-217
Kc
S. Vollmann, H. Harmuth
CFD Simulation of Mass Transfer Coefficients Relevant for
Refractory Wear
(CFD simulace koeficientů přenosu hmoty
příslušejících opotřebení žárovzdornin)
Interceram 61 (1-2) (2012) 19-21, 6 obr., 1 tab., 2 lit.
Kvantifikace koroze žárovzdorniny v závislosti na provoz-
ních podmínkách nabývá důležitosti vzhledem k možnosti
definovat stupeň jejího opotřebení. Podstatou výzkumu
bylo určit koeficient transferu žárovzdornina-struska jako
funkci ovlivňujícího faktoru. Byla studována dynamika
struskovací zkoušky (dynamic refractory slagging test)
žárovzdorniny a čistota ocelové pánve. Pomocí dimenzi-
onální analýzy byl stanoven koeficient bezrozměrového
hmotnostního transferu umožňující sledovat korozi žáro-
vzdorniny.
ISK-12-218
Le
Zhanmin Wang a kol.
Influence of Flocculants on Rheological Behaviour of
Al
2
O
3
-SiC-SiO
2
-C Shotcreting Castables
(Vliv flokulantů na reologické chování stříkaných
žárobetonů na bázi Al
2
O
3
-SiC-SiO
2
-C)
Interceram 61 (1-2) (2012) 22-25, 9 obr., 9 lit.
Reologické chování a tekutost stříkaných žárobetonů má
přímý vliv na jejich instalační a provozní chování. Reo-
logické vlastnosti jsou obvykle studovány na pracovní
směsi. Obsahuje-li však více než 60% pevných látek
a velikost zrna je větší než 8mm, získáváme rozdílné
výsledky. Autoři této práce vyvinuli pro tento účel nový
druh rheometru umožňujícího studium vlivu flokulantů.
Při přípravě žárobetonu na bázi Al
2
O
3
-SiC-SiO
2
-C se jako
suroviny zpravidla používají slinutý Al
2
O
3
, karbid křemíku,
dehtové kuličky, úletový SiO
2
a hlinitanový cement. Při
studiu použitelnosti flokulantů použili autoři Na
2
Al
2
O
4
,
KAl(SO
4
)
2
, CaCl
2
, Al
2
(SO
4
)
3
, Li
2
CO
3
, vodní sklo sodné
a kyselinu fosforečnou. Vyvinutý reometr umožnil sledo-
vat změny točivé síly během míchání jako funkci času
a rychlosti otáčení, podle níž bylo možno hodnotit půso-
bení použitého flokulantu. Nejlepšího flokulačního účinku
bylo dosaženo přísadou CaCl
2
, přičemž jeho množství
nehrálo významnou úlohu. Flokulace nastala během
10-70 vteřin po přidání. Přísada Na
2
Al
2
O
4
se projevila
po 20-70 vteřinách. Ostatní zkoušené přísady nepřinesly
pozitivní výsledky. Pro přípravu stříkaného žárobetonu
uvedeného surovinového složení lze tedy doporučit jako