8
Keramický zpravodaj 28 (3) (2012)
rudních minerálů (pyritů) a polarizovatelností
η
, jsou tyto
vztahy složité a závislé na mnoha parametrech (chemiz-
mu okolního prostředí a polarizujících se částic, velikosti
„zrn“ rudních minerálů a pod. [4, 5, 6]. Pro dané podmínky
měření a danou lokalitu je vhodnější a přínosnější nalézt
tuto závislost empiricky. Studium této závislosti vychází
z chemických analýz složky Fe
2
O
3
ve 215 vzorcích WBT
v lomu Brník na těžebních plochách etap 2004 až 2011,
proměřených i metodou vyzvané polarizace.
Jak ukazuje např. závislost daná kvadratickou regresní
křivkou (obr. 7) ve tvaru
η
(%) = a.x
2
+ b.x + c
(4)
kde
x
je obsah Fe
2
O
3
(%) ve vzorcích na jedné vybrané
ploše VIII/06A, mohou být polarizovatelnosti na základě
uvedeného grafu převedeny v kvantitativní koncentrace
Fe
2
O
3
složky, pochopitelně s určitým rozptylem - nepřes-
ností, danou růzností obou metod. Pro danou lokalitu to
vyžaduje znát v reprezentativním souboru vzorků obsa-
hy nepříznivé složky Fe
2
O
3
v místech, kde byla zároveň
provedena měření metodou VP a provést jejich korelaci
nějakou regresní křivkou.
-709170
-709160
-709150
-709140
-709130
-709120
-709110
-709100
-709090
-709080
-709070
-709060
-709050
-709040
-709030
-709020
-709010
-709000
-Y (JTSK)
-1059250
-1059240
-1059230
-1059220
-1059210
-1059200
-1059190
-1059180
-1059170
-1059160
-X (JTSK)
h (%)
Obr. 6. Konzistentní mapa anomálií polarizovatelnosti pro celou měřenou plochu všech etap 2003 - 2011
Obr. 6
Konzistentní mapa anomálií polarizovatelnosti pro celou měřenou plochu všech etap 2003 - 2011
Obr. 7
Závislost mezi polarizovatelnostmi
η
a obsahy
FeO na ploše VIII/2006A
h
(%)
Fe O (%)
2 3
y = 3.3028x
2
- 5.9492x + 2.4514
0.00
0.10
0.20
0.30
0.40
0.50
0.60
0.70
0.80
0.90
1
1.05
1.1
1.15
1.2
1.25
1.3
1.35
1.4
1.45
1.5
VIII/2006A
Obr. 7. Závislost mezi polarizovatelnostmi η a obsahy Fe O na ploše VIII/2006A
2 3
Závěr
V uvedeném článku autoři chtěli ukázat, že geofyzikální
metoda vyzvané polarizace může významně přispět
k selektivitě těžby keramických surovin na základě je-
jich klasifikace podle zjištěné vyzvané polarizovatelnosti.
V optimálním případě může stanovit i kvantitativní obsahy
pyritů v těžené surovině.
Literatura
[1] Bertin J., Loeb J.: Experimental and theoretical aspects
of induced polarization. Vol. I+II, G. Bornträger, Berlin/
Stuttgart, (1976)
[2] Gruntorád J., Karous M.
:
Geoelektrické metody průzku-
mu I. díl – Stejnosměrné metody, kap. 9 Metoda vyzva-
né polarizace, Skripta, SPN Praha (1972) 375-401
[3] Gruntorád J., Karous M., Kněz J.
:
Search for polymeta-
llic ores in the Jeseníky Mts. by geophysical methods.
Procs. II, XXIInd Intl. Geoph. Symp., (1977) 119-127
[4] Karous M
:
Geoelektrické metody průzkumu, kap. II.
7. Metoda vyzvané polarizace,). Vš. učebnice, SNTL
Praha a Alfa Bratislava (1989) 169-211
[5]
Kolektiv autorů: Induced polarization for exploration
geologists and geophysicists. Univ. of Arizona, U.S.A.
(1977)
[6] Komarov V.A.,: Elektrorazvedka metodom vyzvanoj pol-
jarizacii. Nedra Leningrad (1980)
[7] Seigel H.O.: The magnetic induced polarization method.
Geophysics 19 (1974)
[8] Seigel H.O. et al.: Microprocessor based advances in
time domain IP data collections and in-field processing
and source discrimination. SEG Houston (1980)
[9] Schlumberger C.: Etude sur la Prospection electrique du
sous-sol. Gauthier- Villars et Cie, Paris (1920)
[10] Svoboda J., et al.: Encyklopedický slovník geologic-
kých věd. 1. a 2. sv. Academia Praha (1983)
Recenzent: RNDr. Lubomír Aron, GEKON spol. s r.o.,
aron@gekon-plzen.cz