56
Keramický zpravodaj 28 (3) (2012)
v podobě nižších výrobních nákladů a výhodných mě-
nových kurzů. V Polsku se urychleně dokončovaly nově
kapacity na výrobu slinutých dlažeb. V bývalém SSSR
se prohlubovaly hospodářské potíže a možnosti exportu
do těchto teritorií zůstávaly omezené. Na evropských tr-
zích se začaly objevovat levné obkladové materiály z Číny.
V zájmu udržení konkurenční schopnosti v této situaci
se pro české výrobce nabízelo jediné řešení. Racionální
integrace s využitím všech komparativních výhod nově
vzniklých celků. Integrační role se po roce 2000 ujala
skupina Lasselsberger, která postupně zvyšovala akci-
ové podíly v Chlumčanech a v Horní Bříze. Zahájila jed-
nání s Deutsche Steinzeug, která v té době již vlastnila
100% podíl v RAKO a.s. Rakovník. Postupně vznikl pro-
jekt na fůzi obou skupin a vytvoření největšího středoev-
ropského producenta obkladových materiálů, schválený
Úřadem pro hospodářskou soutěž. Počátkem září 2001
z různých důvodů nedošlo k podpisu připravených dohod
a společnost Lasselsberger navrhla společnosti Deutsche
Steinzeug AG odkup celého podílu v RAKO a.s. (bez
Glazury Roudnice). Obchod se uskutečnil v roce 2002
a po získání majority v Chlumčanech a v Horní Bříze se
vytvořily podmínky pro spojení všech hlavních výrobců
včetně Calofrigu Borovany a Kematu Skalná (suroviny).
Glazura Roudnice zůstala v majetku Deutsche Steinzeug
a byla posléze prodána španělské firmě Torrecid, v jejímž
rámci dodnes úspěšně funguje se zaměřením na trhy
střední a východní Evropy.
V následujícím období došlo k zásadním změnám ob-
chodní politiky a k řadě racionalizačních opatření s cílem
využít veškerých synergií vzniklého celku. V roce 2004
byla integrace dokončena a to formou zrušení všech spo-
lečností a převodem jmění na společnost Lasselsberger
a.s, ze které se v roce 2007 vyčlenily LB Minerals a.s.
zabývající se těžbou a úpravou nerostných surovin a LB
Cemix a.s. se specializací na maltové a omítkové směsi.
Všechny akciové společnosti v roce 2009 změnily právní
formu na s.r.o.
Veškerá investiční činnost se v posledních letech oriento-
vala na koncentraci výrobních kapacit a zlepšení logistiky.
Hlavní kapacita výroby obkladaček se soustředila v Lubné
u Rakovníka, doplněná menší kapacitou v Podbořanech.
Výroba dlaždic se koncentrovala v Chlumčanech a to včetně
kalibrace, broušení a leštění. Menší kapacitou dlaždic pak
disponují výrobní linky v Borovanech. Ve star-
ších provozech v Rakovníku a v Horní Bříze
byla výroba zastavena a provozní haly jsou
zčásti využívány k dozdobování, zčásti jako
skladovací prostory. Lze pouze litovat, že
byla ukončena unikátní výroba keramické mo-
zaiky v rakovnickém závodě Keram (RAKO II).
Koncentrací výroby se podařilo výrazně zvý-
šit produktivitu práce a tím udržet konkurenční
schopnost české výroby obkladaček a dlaž-
dic i v podmínkách výrazného poklesu odbytu
na evropském kontinentu. K posílení pozic na evropském
trhu napomohly skupině Lasselsberger další akvizice
na Slovensku (dnes uzavřený závod v Michalovcích),
v Maďarsku, Rumunsku a Rusku. Významnou roli sehrá-
lo též postupné zastavení konkurenční výroby v Lučenci
a v Přestanově.
Zhlediskaobchodnípolitikyvychází skupinaLasselsberger
z pozice prakticky jediného současného výrobce obkla-
dových materiálů na území bývalé Rakousko-Uherské
monarchie a využívá plně potenciálu historické značky
RAKO. Nabízí na evropské trhy kompletní sortiment ob-
kladových materiálů včetně replik historických výrobků.
Rezignovalo pouze na doplňkový sortiment rustikálních
kameninových dlaždic (dříve HOB – závod Břasy), které
nabízejí někteří menší výrobci (Poštorná, Jevíčko). Díky
úspěšné integraci, modernizaci, racionalizaci a nové ob-
chodní politice reprezentované výhradně značkou RAKO
byly vytvořeny předpoklady, aby česká produkce obkla-
dových materiálů i v budoucnosti navázala na stotřicetile-
tou tradici tohoto průmyslového odvětví.
Literatura
[1] Hanzlíček L.: Příspěvek k dějinám „RAKO“ závodů,
Rakovník (2000)
[2] Sedmidubský J.: RAKO – 120 let keramické výroby,
RAKO a.s. (2003)
[3] Míšek R., Royová B.: Jak šla léta Horní Břízou 1882-
1972, ZKZ n. p., Horní Bříza, (1972)
[4] Novotná L., Syrová I.: Z historie obkladových a dlažeb-
ních materiálů, Zpravodaj Silikátového svazu (4) (2003)
[5] Kolektiv autorů, 30 let Československých keramických
závodů, GŘ ČKZ (1975)
[6] Zpravodaj Silikátového svazu (2) (2002),10 let SiliS
[7] Zpravodaj Silikátového svazu (2) (2010), 20 let
spolupráce
[8] Sedmidubský J.: Stručná historie průmyslové výroby
obkladaček a dlaždic v Čechách a na Moravě, příloha
Obkladačské řemeslo, Keramický zpravodaj (5) (2011)
18-21
Reprodukce a foto: archiv Lassersberger s.r.o.