Basic HTML Version
41
Keramický zpravodaj 27 (3) (2011)
V roce 2006 byl přijat nový zákon 266/2006 Sb., který
předpokládá převzetí úrazového pojištění do systému soci-
álního pojištění pod správu České správy sociálního zabez-
pečení (ČSSZ). K tomuto systému uplatňuje podnikatelská
sféra a částečně i odborové organizace kritické stanovisko.
Důvodů je několik:
Pojistné hrazené zaměstnavateli bude formou další daně
vybírané jednotným inkasním místem.
Pojištěna nebude firma ale jednotlivý zaměstnanec. Pří-
padné spory o odškodňování pracovních úrazů a nemocí
z povolání budou vedeny s každým pojištěncem, fyzickou
osobou, samostatně v režimu správního řízení.
Odpovědnost za zajištění bezpečnosti práce nebude posti-
hovat zaměstnavatele přímo, dodržování předpisů BOZ
bude pouze předmětem kontroly Státního úřadu inspekce
práce.
Nebude možné sjednávat individuální pojistné smlouvy,
které by reflektovaly úroveň péče o BOZ u jednotlivých
zaměstnavatelů formou přirážek a slev z pojistného
(malus/bonus).
Opět nebudou stanovena pravidla poskytování příspěvků
na prevenci a rehabilitaci.
Systém pod správou ČSSZ nebude levnější. Za situace, kdy
pojišťovny jsou připraveny jednat o snížení marže, kalkulu-
je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s náklady
provozu v ČSSZ ve výši 8% vybraného pojistného, přičemž
jednorázové náklady při zavedení systému budou vyžado-
vat více než 0,5 mld. Kč (nábor nových zaměstnanců,
technické vybaveni, software, náklady převodu agendy
z pojišťoven na ČSSZ atd.).
Hlavním důvodem, který je na straně ústředních orgánů
definován, je přímé a stoprocentní napojení příjmů
z pojistného na státní rozpočet s údajnou garancí za výpla-
tu dávek, náhrad, kompenzací v případě, kdy komerční
pojišťovny by nebyly schopny těmto závazkům dostát.
V této souvislosti je třeba připomenout účelovost tohoto
tvrzení. Objem vybraného pojistného stoupá v souvislosti
s růstem průměrných výdělků, úrazovost statisticky proká-
záno klesá, a přebytky pojistného mají stoupající tendenci.
Pojišťovny nemohly vytvořit garanční (rezervní) fondy,
neboť aktivní rozdíl systému byl vždy odčerpán do státního
rozpočtu.
Celou záležitostí se zabývala opakovaně i Rada vlády pro
BOZ a její jednotlivé stálé výbory. Podnikatelé navrhují
zachovat stávající systém, případně otevřít pojišťovací
agendu dalším komerčním pojišťovnám. V každém přípa-
dě by však muselo být vypsáno výběrové řízení (zadání
veřejné zakázky) státu na zajištění uvedených služeb.
Důvodem je mimo jiné i kritika EU ke skutečnosti, že sou-
časní provozovatelé pojištění nebyli vybráni ve veřejném
výběrovém řízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí prozatím trvá na napl-
nění zákona 266/2006 Sb. jehož účinnost byla odložena
na 1. 1. 2013. Od přijetí zákona v roce 2006 do současné
doby však došlo ke změnám řady právních předpisů, které
se do koncepce zákona promítají. V každém případě bude
nutná podstatná novelizace zákona, na které MPSV v sou-
časné době pracuje.
Stálý výbor pro legislativu Rady vlády pro BOZ respektuje
současné zadání, avšak navrhuje podstatnější změny systé-
mu. Jde především o přímé oddělení plateb pojistného
a výplat náhrad od státního rozpočtu. Vytvoření samostat-
ného (garančního) fondu v rámci ČSSZ, který by jednak
vybrané prostředky spravoval, jednak by vyčleněnou část
vybraného pojistného směřoval do prevence úrazů, včetně
školení, osvěty, výzkumu, vývoje atd.
Fond by byl řízen správní radou (obdobně jako zdravotní
pojišťovny) složenou tripartitně zástupci státní správy,
zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zůstala by přímá vazba
mezi příjemci pojistného a zaměstnavatelskými subjekty
založená na individuálních pojistných smlouvách.
Odborové organizace s návrhem Stálého výboru souhlasí.
Alternativním návrhem pak je vytvoření nového právního
subjektu – neziskové úrazové pojišťovny pod tripartitní
správou. Toto řešení je podmíněně akceptovatelné i pro
podnikatelskou sféru.
Podnikatelé považují celou operaci za příliš riskantní,
zejména varují před přístupem, který předpokládá jednorá-
zový převod agendy úrazového pojištění a to nejen finanč-
ních prostředků ale celé spisové agendy ČSSZ s rizikem, že
nový systém nemusí být plně funkční, zejména z počátku,
a případ, že později bude opět převedeno do sféry
komerčního pojištění, vyvolává oprávněné obavy.
JUDr. Pavel Novák, Svaz podnikatelů ve stavebnictví
Poznámka: Referát na toto téma přednesl autor na výroční valné hromadě Silikátového svazu 14/4 v Brně
CELOSTÁTNÍ SEKTOROVÁ DOHODA
SMĚŘUJÍCÍ K ROZVOJI
V KERAMICKÉM OBORU
Keramika není jen to, co známe z běžného života, jako
jsou šálky, misky, talíře, obkladačky, dlaždice, sanitární
keramika, které nás obklopují. Keramika je velmi důležitý
výrobní sektor, na který navazuje řada dalších průmyslo-
vých oborů jako je strojírenství, energetika, farmacie
a zdravotnictví, stavebnictví a další obory lidské společnos-
ti. Je to také obor, který má u nás dlouholetou tradici
s vlastní surovinovou základnou. Keramický průmysl u nás
i ve světě prošel velkými a dramatickými změnami, které
změnily jeho strukturu od zániku některých výrob přes
modernizaci stávajících výrob, až po zavádění nových
výrob včetně inovace těžeb a úpravárenství surovin. Nové
moderní výroby jsou vysoce sofistikované, nepotřebují tak
velký počet zaměstnanců, ale vyžadují vysoce kvalifikované
zaměstnance s novými kompetencemi. A právě jejich zajiš-
tění je cílem připravované sektorové dohody.
Sektorové dohody jsou nástrojem zaměstnavatelů k aktivní-
mu a cílenému ovlivňování trhu práce. Umožňují významně
ovlivnit rozvoj lidských zdrojů v ČR prostřednictvím
koordi-
novaných intervencí klíčových subjektů
na trhu práce ve
vybraných sektorech národního hospodářství a regionech.
Zaměstnavatelé jsou v sektorových dohodách reprezento-
váni sektorovými radami, které jsou iniciátorem přípravy
a realizace sektorových dohod a prostředníkem při prosa-
zování potřeb zaměstnavatelů.
K efektivnímu ovlivňování situace na trhu práce musí být
sektorové rady akceschopné. Tzn. disponovat potřebnými
nástroji k cílenému sjednocení aktivit klíčových subjektů
trhu práce. Jedním z nástrojů jsou sektorové dohody
s vhodnými partnery.