Basic HTML Version
24
Keramický zpravodaj 27 (3) (2011)
teplot 500 – 900 °C. Sledovali vývoj průzračnosti a opales-
cence skel podle tepelného zpracování při 720 – 900 °C.
Nad 780 °C se obsah čiré fáze zvyšuje. V některých přípa-
dech při obsahu TiO
2
od 8 do 10 % se v důsledku obsahu
nestejnorodých sférických částic rozměru kolem 1 nm
krystalizace při tepelném zpracování intenzifikuje. Malý
vliv má při tom zvýšení obsahu ZnO do 20 %. Článek
doprovází řada elektronových snímků struktury skel různé-
ho složení.
ISK-11-165
Kc
Solinov V. F. a kol.:
Vlijanije technologičeskich parametrov proizvodstva
float-stekla na ego termostojkosť
(Vliv technologických parametrů výroby plaveného
skla na odolnost proti změnám teplot)
Steklo i keramika (1) (2011) 3-5, 4 obr., 6 lit.
Autoři sledovali tepelnou odolnost teplopohlcujícího float
skla šířky 4 – 12 mm, vyrobeného v poloprovozních pod-
mínkách v Saratovském výzkumném ústavu skla. Postupo-
vali podle metodiky GOST 11103-85 s chlazením předem
nahřátého skla vodou. Zkušební vzorky 100x100 mm zís-
kali řezáním z různých míst pásu skloviny. Paralelně zjišťo-
vali příslušné technologické výrobní parametry. Ověřili, že
teplopohlcující sklo (tzv. bronzové sklo) je více odolné vůči
teplotním šokům než sklo běžné. To dokládá tabulka se
stanovenými hodnotami počtu šoků. S tloušťkou skla se
teplotní odolnost snižuje (v článku sloupkové diagramy).
Ukázána je závislost – byť málo významná – na výkonu
pece. Zjištěné skutečnosti jsou posouzeny teoreticky:
metalické příměsi ve skle pozměňují strukturu skla tvorbou
řetězců =Si-O-Me-O-Si=, což je v souladu s výsledky spekt-
rální analýzy.
ISK-11-166
Kc
Smirnov M. J. a kol.:
Sovrjemjenyje technologii rjezki listovogo stekla
(Současné technologie řezání tabulového skla)
Steklo i keramika (1) (2011) 6-10, 6 obr., 11 lit.
V článku jsou hodnoceny různé metody řezání tabulového
skla. Nejpodrobněji je popsáno mechanické řezání tabulo-
vého skla, při němž se používá řezných hrotů. Na obráz-
cích je znázorněna tvorba a hloubka trhlin podle tvaru
nástroje. Poukazuje se na použití speciálních kapalin, které
zlepšují kvalitu řezu. Uvedeny výhody a nevýhody této
metody. Další metodou je tzv. hydroabrazivní řezání použí-
vající vodní suspenze s částicemi brusiva. Dosahuje se při
tom tlaku řezného media až 400 MPa, průměr proudu je
0,6 – 1,2 mm. Hodně se využívá při zhotovování kon-
strukčních prvků v letectví, kosmonautice a pancéřové
technice. Nevýhodou jsou vysoké náklady a malá rychlost
řezu. Značná část článku je věnována řezání skla laserem.
Popisováno je použití CO
2
-laseru o výkonu 200 W, při
němž dochází k tepelné zátěži skla, což je určitá nevýho-
da. Vylepšenou metodou je využití laserového ohřevu
s následujícím ochlazením. Používá se při tom dvojího lase-
rového záření o různé vlnové délce, při čemž zásadním
zlepšením postupu je použití diskrétního silného ohřevu,
ale s milisekundovou dobou trvání (3 ms). Tato metoda
byla úspěšně zavedena v saratovské sklárně při řezání skla
float. Konečně je popsána metoda s použitím pevných
laserů s délkou vlny v rozsahu 1036 – 1064 nm. Při tom se
používá podložních zrcadel, které umožňují několikaná-
sobný průchod laserového paprsku (viz obr.). Opět jsou
uvedeny přednosti a nedostatky metody. V celkovém hod-
nocení autoři uvádějí, že mechanický postup řezání skla
bude aktuální i v blízké budoucnosti.
ISK-11-167
Kc
Lazutkina O. R. a kol.:
Vlijanije tolščiny sloja emali na defektnosť emalevogo
pokrytija
(Vliv tloušťky smaltu na vznik vad smaltového
povlaku)
Steklo i keramika (1) (2011) 32-34, 2 obr., 6 lit.
Práce je zaměřena na hodnocení vad smaltového povlaku
na oceli a zjištění příčin jejich vzniku. Konkrétně je zaměře-
na na tečky a vpichy různé hloubky. Za vhodnou metodiku
k vyhodnocování zvolili autoři optickou mikroskopii spoje-
nou s vysokovoltovou defektoskopií. Bodový vysokonapě-
ťový výboj jim umožnil určit velikost a hloubku vpichů. Na
grafu je uvedena závislost průrazného napětí v kV na
tloušťce smaltu (výše elektrického výboje kladného i zápor-
ného roste s tloušťkou). Další graf ukazuje rychlost oxidace
oceli podle tloušťky roztaveného povlaku, což má přímý
vliv na vznik vad, neboť při tom dochází k vývoji vodíku
(chemické reakce uvedeny). Autoři vyhodnocovali i další
možnosti vzniku vad včetně matematického posouzení,
avšak nakonec dospěli k jednoznačnému závěru. K zame-
zení vzniku těchto vad musí být tloušťka smaltového
povlaku minimálně 0,2 mm.
ISK-11-168
Kc
Atkarskaja A. B.
Ravnovjesije okcidnych form chroma v cvetnych
optičeskich silikatnych steklach
(Rovnováha oxidačních stavů chromu v barevných
optických silikátových sklech)
Steklo i keramika (2) (2011) 3-7, 3 obr., 5 tab., 7 lit.
Článek se zabývá skupinou optických skel zabarvovaných
oxidy chromu v kombinaci s oxidy mědi a manganu. Skla
byla získávána v základním složení K
2
O-Na
2
O-CaO-BaO-
ZnO-MgO s přídavkem PbO pod 5 %, s jedinou výjimkou
35 %. Optimalizace technologických a užitných vlastností
se dosahovala přídavkem B
2
O
3
do 4 % a As
2
O
3
do 0,1 %
mol. Pomocí spektrálních křivek se se sledovaly barevné
odstíny a absorbce. Byly zkoumány 3 řady skel (s Cr,
Cr+Cu, Cr+Mn). V článku je využito poznatků z předchá-
zejících prací, teoretické pravidlo podle Weyla a rovnice
Bouguer-Lambert-Beer. Jsou diskutovány rovnováhy oxi-
dačních stavů sledovaných oxidů a také Fe
2
O
3
, Ce
2
O
3
a Sb
2
O
3
. Výsledky zkoumání 12 zkušebních skel jsou shr-
nuty na spektrálních křivkách a v tabulkách. Zvláště byla
sledována absorbce při 400, 460 a 640 nm. Skla s převa-
hou Cr(III) oslabují propustnost viditelného světla, kdežto
Cr(VI) efektivně oddělují modré tóny a tóny z hraniční části
viditelného spektra.
ISK-11-169
Kc
666.9 Cement, sádra, beton
Siong Kang Lim, Tung-Chai Ling, Mohd Warid Hussin
Ground-Granulated Blast-Fournace Slag as Potential Filler
in Polyester Grout: Compressive Strength Development
(Mletá granulovaná vysokopecní struska jako
potenciální plnivo v polyesterové injektážní maltě:
Rozvoj pevnosti)
ACI Materials Journal (2) (2011) 120-127, 9 obr, 4 tab
Tento článek popisuje možnosti využití mleté granulované
vysokopecní strusky (GGBFS) jako částečné náhrady plniva