Basic HTML Version
19
Keramický zpravodaj 27 (3) (2011)
nost a odolnost teplotním šokům v závislosti na obsahu
MgO (viz grafy). Na snímcích je vzhled vzorků po teplot-
ních cyklech. Póry jsou převážně uzavřené a mají rozměr
15 – 30
µ
m, jak je doloženo snímky z elektronové mikro-
skopie. Závěrem se uvádí, že získané povlaky mohou slou-
žit jako ochrana šamotových výrobků v tavicích agregá-
tech.
ISK-11-142
Kc
Stadničuk V. J., Bessmjertnyj V. S.
Keramičeskaja forma dlja polučenija litych detalej
iz žaropročnych splavov: svojstva i formirovanije pročnosti
(Keramická forma k výrobě jemných odlitků
ze žáropevných slitin: vlastnosti a ovlivňování
pevnosti)
Ogneupory i techničeskaja keramika (1-2) (2011) 31-35,
22 lit.
Přehledný článek s použitím mnoha literárních i patento-
vých odkazů týkajících se výroby keramických forem
k odlévání náročných odlitků ze žáropevných slitin (např.
lopatky leteckých turbin aj.). V současné době se používají
disthen – korund – sillimanitové směsi pojené etylsilikátem
s obsahem 16 – 20 % oxidu křemičitého. Jejich vlastnosti
jsou uvedeny. Velkým problémem keramických forem je
jejich chemická citlivost při vysokoteplotním vakuovém
odlévání projevující se reakcí SiO
2
z líci formy s taveninou
kovu (SiO
2
vzniká při vysoké teplotě z disthensillimanitu).
Za vysokého vakua (0,26 – 0,13 Pa) se vypařuje SiO
a zejména FeO. Zvláštní pozornost je nutno věnovat již
keramické licí suspenzi, do které se přidávají různé látky
k ovlivnění konečných vlastností forem – uvedeny grafit,
dřěvené piliny, kryolit, kyselina boritá a další soli. Je podtr-
žena důležitost ochranných nátěrů povrchu forem (např.
elektrokorund). Autoři k ovlivnění rozpadavosti forem
použili organické látky. Formy lze sytit fosforečnany Al,
síranem hlinitým. Zkoumán byl také vliv elektromagnetic-
kých impulzů.
ISK-11-143
Kc
Pitak J. N. a kol.
Vlijanije poverchnostno-aktivnych beščestv
(Vliv povrchově aktivních látek na vlastnosti
nízkocementového korundového betonu)
Ogneupory i techničeskaja keramika (1-2) (2011) 36-39,
1 tab., 1 graf, 12 lit.
Autoři zkoumali superplastifikátor C3 (ruské provenience)
a tripolyfosfát sodný jednak samostatně a jednak v kombi-
naci jako přísadu do žárobetonové korundové směsi. Obě
látky se složením i funkcí ve směsi liší. C3 je směsí oligo-
merů a polymerů polymetylennaftalen sulfonátů s funkční
skupinou – SO
3
Na. Dosti špatně se ve směsi rozptyluje.
Betonová směs byla složena z korundového kameniva do
6 mm (75 %) a matrix (25 %) sestávající z elektrokorundu
a cementu Secar 71. Sestaveno bylo devět směsí s přídav-
ky uvedených PAL v množstvích do 0,2 % (C3 na hm.
cementu). Zkušební krychle o hraně 50 mm připravovány
vibračně (60 GHz). Po třídenním zrání následovalo sušení
a výpal 1450 °C za 3 h. K lepšímu porozumění funkce PAL
bylo u nich vyhodnocováno povrchové napětí podle Rebin-
dera. Hodnoty jsou v tabulce s uvedením dalších vlastností
(množství záměsové vody, roztékání surové směsi). Koneč-
né vlastnosti jsou zpracovány graficky a podrobně vyhod-
noceny. Optimálních výsledků bylo dosaženo s kombinací
obou látek, což autoři vysvětlují synergickým efektem.
ISK-11-144
Kc
Lomov V. A. a kol.
Fljusujuščij material na osnove magnezialńogo syrja
dlja konverternogo proizvodstva stali
(Tavicí materiál na bázi magneziové suroviny
pro konverterovou výrobu oceli)
Ogneupory i techničeskaja keramika (1-2) (2011) 40-44,
3 obr., 4 tab., 1 lit.
Jednou z hlavních příčin opotřebovávání vyzdívek je difúz-
ní rozpouštění žárovzdornin v tekuté strusce. Zvyšováním
obsahu MgO ve strusce na 10 – 13 % se prodlužuje výdrž-
nost vyzdívek. I když se tím sníží viskozita strusky, umož-
ňuje to vytvářet na vyzdívce konvertoru ochrannou vrstvu
(garnisáž). Ke zlepšení strusky se dnes běžně používá ke
konci tavby přísada materiálů s obsahem MgO (magnezit,
brucit, dolomit, zlom z vyzdívek). V práci se autoři zaměřili
na využití odpadní podsítné brucitové frakce 0 – 10 mm
z kuldruského ložiska (chemismus a mineralogie v tabul-
kách). Hydraulickou aktivitu zkoumali výpalem brucitu na
teploty až 1200 °C. Při 550 – 650 °C zjistili podle vývinu
tepla při hydrataci optimum (viz tabulka fyz. hodnot,
difrakční záznamy a křivka výpalu). Zkušební směsi sesta-
vovali z hrubé frakce brucitu vypálené na 1400 °C a z jem-
ně pomleté frakce (3200 – 3500 cm
2
g
-1
) žíhané na
600 °C. Zkušební brikety o hraně 2,5 cm lisovali z přípra-
vených směsí tlakem 16 MPa. Tvrzení prováděli na vzdu-
chu 1 až 28 dnů a k tomu sledovali pevnost a pórovitost.
Z výsledků vyplynulo, že maximální pevnost 16 MPa je
u hmoty s 50 % mleté frakce. Takto vyrobené brucitové
tavivo ve formě briket je schopné manipulace a dávkování
do tavby v konvertoru. Uvedeno schema technologické
linky k výrobě briket z odpadní frakce brucitu.
ISK-11-145
Kc
Abyzov A. N. a kol.
Jačjeistyje žarostojkije betony na osnovje vjažuščich
i zapolnitjeljej iz šlakov aljuminotermičeskogo
proizvodstva
(Žárovzdorné plynobetony na bázi pojiv a plniv
ze strusek aluminotermické výroby)
Ogneupory i techničeskaja keramika (1-2) (2011) 45-48,
2 obr., 1 tab., 20 lit.
Přehledný článek s mnoha literárními odkazy včetně řady
sovětských patentů týkající se výroby žárovzdorných ply-
nobetonů z odpadních aluminotermických strusek. Jsou
rozebírány technologické postupy s použitím práškového
hliníku jako porozifikujícího prostředku. Jsou hodnoceny
vlastnosti plynobetonu jednak za použití Ca(OH)
2
a jed-
nak s použitím fosfátových pojiv. V prvním případě jsou
teploty použití nižší (900 – 1300 °C podle druhu cemen-
tu), v druhém případě 1500 – 1700 °C (při nejvyšší tep-
lotě se využívá aluminoexotermická reakce). Pro vysoké
teploty lze s výhodou použít odpadních strusek z výroby
chromových (s obsahem 65 – 80 % Al
2
O
3
) a ferotitano-
vých slitin (56 – 68 % Al
2
O
3
, 8 – 12 % TiO
2
) obsahují-
cích i CaO (10 – 24 %). Jako plniva lze použít i fosforit
(žárovzdornost 1950 °C). Zajímavá je technologie výroby
tepelně izolačních betonů s proměnlivou pórovitostí
v průřezu střepu (600 – 1400 kg.m
-3
) dosahovaná válco-
váním vrchní vrstvy plynobetonu namísto jejího odřezá-
vání. V závěru se konstatuje, že použití strusek
z aluminotermické výroby dovoluje rozšířit sortiment leh-
kých žárobetonů v mnoha praktických aplikacích. Článek
je doplněn tabulkou vlastností žárovzdorných plynobeto-
nů, grafem pevnosti a obrázkem cihel fosforečného ply-
nobetonu.
ISK-11-146
Kc