58
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
ruce,“ uvedl pyrotechnik Pavel Jílek. Výbuch odpadkového
koše také doprovázel exploze na maratonu v Bostonu z le-
tošního dubna. Podomácku vyrobené nálože zabily 3 lidi
a desítky dalších přišly o nohy a ruce. Čeští vědci nyní umí
vyrobit koše, které zadrží výbuch od jednoho až do pěti kilo-
gramů trhaviny. Koše jsou vyrobené ze speciálního betonu,
keramiky a oceli. Používají se ale také úplně nové materiály.
„Pro nejvyšší zatížení máme kombinaci s ocelí a tam už po-
tom není vápnobeton. V podstatě jsme se pustili do vyví-
jení speciální absorpční hmoty na bázi skla,“ dodal Radek
Holešínský z Výzkumného ústavu stavebních hmot Brno.
Například v pražském metru už protiteroristické koše stojí
od roku 2010. Magistrát je ale nakoupil v Izraeli. Koše se
do metra vrátily poprvé od roku 2001, kdy je vedení města
po teroristických útocích ve Spojených státech preventivně
odstranilo. Výbuchy náloží v odpadkových koších se totiž
v minulosti nevyhnuly ani Česku. V 90. letech explodovaly
v centru Prahy 3 nálože, tři lidé při nich byli zraněni.
[
21. 07. 2013, CT24.cz
]
Nové webové stránky společnosti LB Cemix
V květnu byly spuštěny nové webové stránky společnosti
LB Cemix, předního výrobce stavebních materiálů v České
republice. Na první pohled je od původních stránek odlišuje
design, dynamické uspořádání a přehledná struktura. V rám-
ci zkvalitňování služeb je pro zákazníky na stránkách v sekci
Systémy připraven navigační nástroj, který přes jednoduché
zadání parametrů dovede zájemce o systémová řešení k do-
poručované skladbě právě pro jejich příklad stavebního díla.
Stránky www.cemix.cz nabízejí informace o společnosti
i přehled produktů a systémových řešení uspořádaných tak,
aby měl zákazník co nejvíce usnadněnou orientaci. Zejmé-
na pak pro individuální stavebníky je připravena samostatná
sekce Poradna, kde mohou zhlédnout již zodpovězené do-
tazy na jimi vyhledané téma, nebo odeslat dotaz, na který
jim odpoví profesionál ze společnosti LB Cemix.
[
15. 07. 2013, Stavitel.iHned.cz
]
Český Lasselsberger dodá do Libye hektary
keramiky
Tuzemskému výrobci keramických obkladů firmě Lassel-
sberger se podařilo získat významnou zakázku v Libyi. Ob-
jednavatelem je soukromý libyjský investor, který českou
keramiku použije na obnovu budov poničených během
ozbrojeného konfliktu, jenž v roce 2011 vyústil ve svrže-
ní autoritářského vládce Muammara Kaddáfího. Hodnotu
libyjské zakázky firma nesdělila, dostatečně vypovídající
je však už její objem. Do severoafrické země, která stále
hledá cestu ke stabilitě, poputuje z Česka kolem půl mi-
lionu metrů čtverečních keramiky, což se rovná 50 hek-
tarům nebo více než 60 fotbalovým hřištím. Pro srovná-
ní: pro potřeby obřího tunelu Blanka šlo z Lasselsbergeru
obkladů zhruba sedmkrát méně. Výroba pro Libyi se už
v českých továrnách firmy rozeběhla. Dokončení zakáz-
ky očekává společnost v příštích měsících. „Libye je pro
Evropskou unii stále zemí, které věnuje zvýšenou po-
zornost. Každá naše paleta a kontejner vypravovaný
z Hamburku proto podléhá pečlivé dokumentaci a do-
hledu,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 generální ředitel
Lasselsbergeru Roman Blažíček. Dalším novým trhem, na
který se však Lasselsberger teprve zkouší dostat, je Jihoaf-
rická republika. „Poslali jsme tam první vzorky, uvidíme, jak
se chytíme,“ poznamenal šéf podniku. Zajímavé jsou podle
něj také další africké země. Lasselsberger už v minulosti
například dodával obklady pro nemocnice v Nigérii.
[
8. 07. 2013, E15.cz
]
Krajská knihovna nakoupila další odborné svazky
za 100 000 korun
Rozšířit fond odborné literatury o další svazky se poda-
řilo Krajské knihovně v Karlových Varech. Na doplně-
ní odborného fondu, zejména balneologické literatury
a publikací o keramice a porcelánu, se podařilo granto-
vému oddělení knihovny získat 65 tisíc korun ze Státního
fondu kultury ČR. Celková částka, která byla na nákup
tohoto úzce profilovaného fondu určena, byla se spolu-
účastí knihovny téměř 100 tisíc korun. Deníku to ozná-
mila mluvčí knihovny Michaela Němcová. Zhruba před
dvěma roky se vedení krajské knihovny rozhodlo, že bude
kromě stávajícího speciálního fondu balneologické litera-
tury budovat také speciální fond o sklářství, výrobě ke-
ramiky a porcelánu. „A to proto, že tato odvětví průmy-
slu patří již neodmyslitelně ke zdejšímu kraji,“ podotkla
Němcová. „Bohužel prostředky na nákup nového fondu
jsou značně omezené. Přestože na nákup odborné lite-
ratury jich je tradičně věnováno 60 – 70 procent z cel-
kového objemu prostředků, stále to nestačí na všechny
tituly, které by měla knihovna ráda ve svém knihovním
fondu,“ uvedla. Dokoupené knihy byly kvůli specifičnosti
tématu vyhledány a zakoupeny zejména v antikvariátech.
„Jedná se převážně o tituly vážící se k našemu regionu
a vydané v 19. století nebo v první polovině století 20.
Dále pak archivní fond balneologické literatury a podob-
ně,“ konstatovala Němcová. Nalézt takové zajímavosti
a speciality v nabídce antikvariátů není vůbec jednodu-
ché a oddělení akvizice krajské knihovny muselo odvést
takřka detektivní práci. „Nově vydané knihy byly pořízeny
z nabídky knihkupectví Beta – Dobrovský. Knihovní fond
pořízení z dotace Státního fondu kultury ČR obsahuje také
poměrně velký objem skript, vydaných Západočeskou uni-
verzitou v Plzni. Tato skripta jsou z nejrůznějších oborů,
jako matematika, kybernetika, lékařství či výtvarné umě-
ní,“ dodala mluvčí.
[
09. 07. 2013,Chebský deník
]
Způsob získání magneziového modifikátoru
výrobní společnosti Magnezit, chráněného patentu
Ruské federace
Společnost Magnezit vlastní od února 2013 patent No
247608 (Rospatent) na magneziový modifikátor, zvyšující
výdržnost vyzdívek metalurgických pecí při vyšší kvalitě ko-
vu a při současném snížení času tvorby strusky. Funkce mo-
difikátoru je stručně popsána (napěnění strusky) a rovněž
různé možnosti jeho vnášení nejen při tavbě kovu, ale také
již při výrobě magneziových produktů. V závěru článku je
proveden přehledný výčet všech vynálezů a patentů spo-
lečnosti Magnezit. Ta má centrálu ve městě Satka (Rusko).
Do jejích výrobních struktur náleží závody v Rusku, Číně, na
Slovensku a Ukrajině.
[
Ogneupory i techničeskaja keramika (3) (2013) 39 a 49
]