Basic HTML Version
57
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
a odmítnutí novely mohlo výrazně zdražit elektřinu. Pokud
vše projde, dočkají se naopak firmy i domácnosti poklesu
cen. Elektřina stojí na trzích namísto 50 okolo 38 eur za
MWh a s poklesem poplatku za obnovitelné zdroje by tak
mohly firmy ušetřit na svých účtech okolo sedmi procent.
Ani to ale těžký průmysl neuspokojuje – stále doufá, že
Poslanecká sněmovna sníží poplatek na 419 korun, úroveň
z roku 2012. „Snížení nám samozřejmě pomůže. Ale lev-
nější elektřinu má celá Evropa, oproti konkurenci si tak ne-
polepšíme,“ říká například šéf keramičky Lasselsberger Ro-
man Blažíček. A dodává: „Stejná firma, jako je ta naše, platí
v Polsku každý rok o 50 milionů korun za obnovitelné zdroje
méně než my. To se příliš nezmění a budeme za nimi dál
zaostávat,“ dodává. A v Německu platí firmy dokonce až
34krát méně než v Česku. Velcí spotřebitelé tak dnes po-
dle svého sdružení dávají na zelenou energii často více než
polovinu svého zisku před zdaněním. „Pokud bychom měli
nižší poplatek, zisk zdaníme a stát tím získá další prostřed-
ky. Očekáváme navíc, že bez nižšího poplatku budou muset
firmy příští rok začít s propouštěním. A stát by tak musel
ušetřené peníze stejně vynakládat na sociální zabezpečení,“
dodává Blažíček.
[
01. 08. 2013, Hospodářské noviny
]
Hlavní vlnu optimalizace má kraj za sebou
Jihomoravský kraj se řadí mezi ty regiony, které už mají
největší změny ve struktuře regionálního školství za sebou.
Velkým tématem ovšem stále zůstává nedostatek zájmu
o technické obory. Přestože hejtmanství rozdělí na stipen-
diích mezi žáky několik milionů korun ročně, zájem o uč-
ňovské obory neroste. Kraj tak velmi brzy čeká nedostatek
takových profesí, jako jsou třeba sklenáři nebo malíři. Když
v roce 2001 přebíral nově vzniklý Jihomoravský (či původně
Brněnský) kraj školská zařízení, bylo jich přes dvě stě. Z toho
121 středních škol. Během uplynulých dvanácti let provedly
vládnoucí koalice jednu z nejrozsáhlejších optimalizací sítě
středních škol v České republice. A výsledek? Ve školním
roce 2012/2013 kraj zřizoval už pouze 77 středních škol,
včetně těch samostatně zřízených pro žáky se zdravotním
postižením. „To znamená, že ubylo zhruba 36 procent ře-
ditelství středních škol,“ dodává krajský radní pro oblast
školství Jiří Janda. Slučování přitom bylo podle vedení kra-
je nezbytné. Bez rušení jednotlivých zařízení by už během
dvou let byla obsazenost tříd jen něco málo přes padesát
procent. A to je stav, který by generoval velké ekonomic-
ké propady (podle odhadů hejtmanství by se doplatek na
takto poloprázdné třídy vyšplhal až na 550 milionů korun),
které by neutáhl nejen kraj, ale ani samotné školy. „To, co
jsme chtěli, je zachování dobrého vzdělání ve všech regio-
nech kraje. Oborové nastavení se určitě podařilo. Systémově
jsme vyřešili záležitost obchodních akademií v celém Jiho-
moravském kraji,“ vysvětlil důvody optimalizace už dříve
náměstek hejtmana Stanislav Juránek. SLOUČENO 30 ŠKOL
Poslední vlnu slučování schválil kraj v roce 2011. V loňském
a letošním roce se tak spojilo 30 škol do 15 nových celků.
Jde o zařízení napříč krajem. Sloučena byla například SOŠ
a SOU v Letovicích se Střední školou uměleckoprůmyslovou
a technickou ve Velkých Opatovicích, gymnázium s obchod-
ní akademií ve Znojmě nebo dvě střední školy v Břeclavi.
V Brně byla spojena OA, SOŠ knihovnická a VOŠ knihovnic-
kých, informačních a sociálních služeb s obchodkou v Pio-
nýrské ulici, oděvní škola v Husově ulici s textilní školou ve
Francouzské a průmyslovka se Střední průmyslovou školou
elektrotechnickou a informačních technologií. To jsou jen
příklady sloučených škol, které už dnes navzdory peticím
a demonstracím doprovázejícím tyto kroky úspěšně fungují
jako celky. A jejich ředitelé si sloučení ve většině případů
pochvalují. Je ovšem otázkou, zda byla tato vlna optimali-
zace poslední. Podle všeho minimálně pro tento a příští rok
ano. „Zda dojde v nejbližších letech k dalším strukturálním
změnám, záleží na rozhodnutí politické reprezentace kra-
je. V současné době nejsou žádné takové změny připrave-
ny,“ řekl Krajským novinám Jiří Janda. Vedení kraje se tak
může zaměřit na jiný velký problém regionálního školství:
na nedostatek zájemců o řemesla a technické obory. Zatím
se snaží zájem o ně povzbudit stipendijním programem,
propagačními akcemi a veletrhy. Přes veškerou snahu se ale
stále nedaří přivést žáky devátých tříd k některým tradičním
řemeslům, jako je například sklářství. NA INVESTICE PŘES
150 MILIONŮ I v letošním roce se během prázdninových
měsíců v základních a středních školách na území Jihomo-
ravského kraje bude opravovat a pořizovat nové vybavení.
Na investice do škol a školských zařízení letos hejtmanství
uvolnilo přes 152 milionů korun. Mezi nákladnější akce pa-
tří od minulého roku investice do budov, které nově slouží
dvěma spojeným školám. Jako příklad lze uvést rekonstrukci
a propojení budov středních škol Gymnázia a SOŠZZE Vyš-
kov. Náklady spojené se stěhováním a slučováním škol by se
měly v celém kraji postupně vyšplhat až na desítky milionů
korun. Kromě peněz na investice musí samospráva financo-
vat i provozní výdaje svých škol. Na tyto účely jde v letošním
roce přes 725 milionů korun. „Částka nezahrnuje ostatní
účelové výdaje do školství, jako jsou například příspěvky na
zdravotní prohlídky žáků, stipendia, dotace oddělení pre-
vence a volnočasových aktivit a další,“ doplnil radní Janda.
[
26. 07. 2013, Krajské noviny, Jihomoravký kraj
]
Dobrá zpráva pro turisty
Ve zrekonstruované budově bývalého kina Dubí se v září
slavnostně otevře Dům porcelánu s modrou krví. Objekt
bude sloužit občanům města Dubí i jeho návštěvníkům
a nabídne stálou expozici porcelánu. Tento Dům porcelánu
s modrou krví se stává rovněž i součástí projektu Porcelá-
nová cesta, do kterého též město Dubí patří. Rovněž bude
v budově otevřeno info centrum.
[
30. 07. 2013, Teplický deník
]
Češi vyvinuli speciální koše odolné proti explozím
Tuzemští vědci vyvinuli speciální protiteroristické odpad-
kové koše, které vydrží výbuch trhaviny. Antiexplozní ná-
doby už mají za sebou zkoušky Českého úřadu pro kon-
trolu zbraní a střeliva. Kromě naší země se takové koše
vyrábějí třeba ve Spojených státech, ve Velké Británii
a v Izraeli. V Česku se mohou začít vyrábět v podstatě hned.
Pokud bude zájem, může jich výrobce dodat až několik set
měsíčně. Z běžných pouličních košů udělá pouhých 100
gramů plastické trhaviny stovky betonových úlomků. Pro
porovnání s novými modely košů úřad dnes pro ilustraci od-
pálil také běžné betonové nádoby. „Kusy betonu létaly do
vzdálenosti zhruba 100 až 150 metrů, to by bylo nepředsta-
vitelné. Pro osoby v blízkosti by to znamenalo utrhané nohy,