Basic HTML Version
43
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
666.382 Trendy
Rozenenkova V. A. a kol.
Keramičeskie pokrytija dlja gradientnych
vysokotemperaturnych teplozaščitnych materialov
(Keramické povlaky gradientních vysokoteplotních
a tepelně ochranných materiálů)
Steklo i keramika (1) (2013) 29-32, 1 obr., 2 tab., 5 lit.
Významným konstrukčním problémem při stavbě kosmic-
kých těles je vývoj vysokoteplotních tepelně ochranných
materiálů, které musí vykazovat poměrně vysokou pevnost,
odolnost proti vyšší teplotě, minimální lineární smrštění
a zachování konstrukční formy chráněného objektu. Vyža-
duje se, aby ochranný systém odolal dlouhodobému půso-
bení teploty 1650 °C, obsahoval nejméně 70 % keramické
fáze a zajistil zvýšení pevnosti v tlaku vláknitého izolačního
materiálu při změně jeho tepelně fyzikálních vlastností
nejvíce o 3 %. Výsledky dřívějších prací vedly k závěru po-
užít pro tyto účely systém SiC-Si
3
N
4
-SiO
2
-MoSi
2
; pokud jde
o nanášení, bylo zvoleno pyrolytické nanášení polymeru
polykarbosilanu, spolu s amorfním borem a disilicidem
molybdenu. V průběhu výzkumných prací byly analýzo-
vány fyzikálně termické a mechanické vlastností tepelně
ochranného materiálu s uvedeným pokrytím a bez něho.
Bylo konstatováno, že keramické pokrytí zajišťuje zlepšení
mechanických vlastností tepelně ochranného materiálu na
bázi Al
2
O-SiO
2
.
ISK-13-182
Le
666.646 Obkladové materiály
Lisačuk G. V. a kol.
Ocenka prigodnosti glinistogo syrja dlja proizvodstva
stenovoj i fasadnoj keramiki
(Vyhodnocení vhodného použití jílových zemin pro
výrobu nástěnných a fasádních keramických obkladů)
Steklo i keramika (3) (2013) 14-19, 3 obr., 1 tab., 6 lit.
Autoři z charkovské univerzity zkoumali 48 nalezišť kera-
mických jílů a hlín na Ukrajině k jejich praktickému využití.
Jejich výzkum navazující na řadu dřívějších prací, sledoval
sestavení optimálního složení jílů a hlín pro jednotlivé dru-
hy stavebních obkladů. Přitom jsou uvažovány tyto složky:
kaolinit-hydroslída-montmorillonit-křemen. Oblasti jsou za-
chyceny v kvartérním diagramu a terciálních diagramech
jílovin, každý z nich pro obsah křemenného písku 30, 40
a 50 %. S tvrdými doprovodnými součástmi se uvažuje
v množství do 10 % (živce, karbonáty aj.). Zkoušky prove-
deny na krychlích o hraně 25 mm, vytvářených z plastického
těsta a vypálených na 950, 1000 a 1050 °C. Z diagramů lze
odečíst optimální složení receptur pro keramické obklady.
ISK-13-183
Kc
Pal M., Das S. K.
High Strength Porous Ceramic Tile from Inorganic Wastes
and Other Ceramic Minerals
(Vysoce pórovitý keramický obklad z anorganických
odpadů a dalších keramických minerálů)
Interceram (1) (2013) 20-24, 5 obr., 7 tab., 50 lit.
V předložené práci uvádějí autoři výsledky zkoušek vlivu
náhrady křemene a částečné náhrady živce na mechanické
vlastnosti, fázové složení a mikrostrukturu obvyklého por-
celánu. Náhradními materiály byly železářská a ocelárenská
struska a popílek. Zkoušeny byly 2 směsi, lišící se rozdílným
obsahem strusky a popílku, s použitím dvou druhů jílů
z odlišných indických lokalit. První směs obsahovala 25 %
jílu č. 1,20 % jílu č. 2,15 % živce, 20 % ocelářské strusky,
20 % vysokopecní strusky a 0 % popílku. Druhá směs ob-
sahovala rovněž 25 % jílu č. 1, 20 % jílu č. 2,15 % živce
ale 15 % ocelárenské strusky, 15 % vysokopecní strusky
a 10 % popílku. Suroviny byly nejdříve za mokra pomlety,
vysušeny, rozpojeny, zvlhčeny 5-6 % vody a vylisovány na
tělíska 60×14×5 mm tlakem 400 kg/ cm
2
. Tělíska pak byla
vysušena a vypálena při teplotě 1100-1180 °C a podrobena
zkouškám lineárního smrštění, objemové hmotnosti, nasá-
kavosti a pevnosti v ohybu. Dále bylo vyhodnoceno fázové
složení pomocí rtg analýzy a pomocí Rietveldovy analýzy
stanoveno množství krystalické a amorfní fáze. Zobrazení
struktury bylo provedeno pomocí elektronové scanovací
mikroskopie. Byla získána tělíska pórovitá i se sklovitou
strukturou. Tělíska z obou směsí vypálená při 1150 °C měla
nasákavost 7-9 %, nižší smrštění a vynikající ohybovou
pevnost (50-58 MPa). Vzorky vypálené při teplotě 1100 °C
vykázaly nasákavost 16-18 %, pevnost v ohybu 40 MPa
a smrštění 2-3 %. Bylo zajímavé, že vzorky s vyšším
obsahem skelné fáze vykázaly nižší ohybovou pevnost
(40-50 MPa) než pórovité vzorky vypálené při 1150 °C.
Tyto výsledky korelují s fázovým složením a mikroskopickým
posouzením. Jako dominantní byla v případě obou směsí
přítomnost anoritu a vysoce krystalická mikrostruktura.
ISK-13-184
Le
Bannier E. a kol.
Delayed curvature and residual stresses in porcelain tiles
(Zpoždění zakřivení a zbytková napětí
v porceláninových prvcích)
JECS 33 (3) (2013) 493-501, 6 tab.
U většiny průmyslově vyráběných porceláninových ob-
kladaček dochází po výpalu k tzv. zpožděnému zakřivení
povrchu. Jedna z teorií, která jev vysvětluje, je založena
na relaxaci zbytkových napětí krípem. V předložené práci
byly zkoumány dva typy těchto obkladových prvků. Jeden
z nich toto zpožděné zakřivení vykazoval, druhý prezentoval
stabilní zakřivení. Cílem bylo zjistit a určit tento jev jako
důsledek velmi rychlého průmyslového výpalu. Výsledky
měření napětí ať již tepelných vzniklých ve střepu v důsled-
ku teplotních gradientů při ohřevu a chlazení nebo napětí
mezi glazurou a střepem spolu s vyhodnocováním zakřivení
jsou vyhodnoceny a uvedeny v řadě diagramů a schémat.
Výsledkem je tvrzení, že zbytková napětí nejsou hlavní pří-
činou vzniku zpožděného zakřivení.
ISK-13-185
Kc
621.313 Technologická zařízení
Salnik V. G. a kol.
Osobennosti strukturoobrazovanija mass dlja litja
sanitarnoj keramiki
(Zvláštnosti tvorby hmot a jejich struktury pro lití
zdravotnické keramiky)
Steklo i keramika (3) (2013) 3-6, 6 tab., 9 lit.
Autoři z technické univerzity v Kijevě (Ukrajina) porovnávají
v článku technické a technologické rozdíly licích hmot pro
klasické bateriové odlévání do sádrových forem a hmot pro