Basic HTML Version
27
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
z kóty 250 m n. m. u portálu nad nádrží Bezovka na kótu
cca 290 m n. m v prostoru bývalé obce Radovesice [21]. Za
obcí byl vyhlouben hluboký zářez, jímž byl razící štít vytažen
na povrch. Během dubna 1988 byla štola vystrojena a napo-
jena na svodové vrty a drény [15].
Již během výstavby byly podrobně evidovány průsaky vody
do štoly. Drenážní účinek byl patrný již v první fázi budování.
Částečně ovlivňovala i zvodnění v tělese výsypky. Původně
se však plánovalo také, že se výsypka odvodní pomocí do-
vrchních odvodňovacích vrtů. Tento zásah však nebyl příliš
účinný [16].
2.2
Sesuv zemin 1994
V roce 1994 došlo v důsledku působení nahromaděných
vod k rozsáhlému sesuvu zemin až k půdotoku v jihozápad-
ní části výsypky Radovesice, kdy byl mimo jiné poškozen
i pasový dopravník [17].
3. Rekultivační činnost
Rekultivace původně zahrnovala pouze ozeleňování pozem-
ků, postupně se však vyvíjely všechny její formy. V současné
době klade rekultivace důraz na řešení velkých územních
celků, navrací těžbou postižené pozemky k původnímu účelu,
ale zaobírá se i otázkou sociálně ekonomickou, ekologickou,
estetickou a sportovně rekreační [10]. Při obnově krajiny na
Radovesické výsypce byla aplikována řada rekultivací.
3.1 Zemědělské rekultivace
Jedná se o obnovu zemědělského půdního fondu. Severo-
české doly a. s. řeší zemědělské rekultivace buď jako tvorbu
polních kultur (pole, louky, pastviny) nebo jako zakládání
ovocných sadů. Během prvních let se tyto rekultivace pro-
váděly bez překryvu ornicí, systémem přímé rekultivace
výsypkových zemin. Povrch se obohacoval o kořenovou
hmotu, hlavně travin a jetelovin. Tato metoda byla poměrně
levná. Vycházelo se z předpokladu, že hnojením, kompos-
továním se vytvoří zúrodnitelná půda. K tomu však podle
výzkumů nedojde ani v horizontu třiceti let, proto se přešlo
na nákladnější, ale učinnější formy rekultivace. Dlouho se
přemýšlelo nad nejvhodnější mocností orniční vrstvy na po-
vrchu výsypky. Došlo se k závěru, že by vrstva ornice měla být
cca 50 cm. Celý zúrodňovací proces byl pozměňován podle
povahy stanoviště a intenzity rekultivace do pětiletých až
osmiletých osevních postupů, v nichž se vedle jetelotravních
směsí uplatnily i obiloviny, kukuřice, řepka a směsi luskovin.
Tento osevní postup vychází především z požadavku vytvořit
půdu na výsypkách bez ohledu na okamžitý hospodářský
efekt. Zvolením technologického postupu jde o rychlou
úpravu stanoviště, nastartování půdotvorného procesu,
tzv. biologické oživení zemin, postupné vytváření půdní
úrodnosti. Pečlivé provedení v agrotechnických termínech
má daleko větší efekt než na rostlých půdách [20]. Správné
obdělávání je vedle osevního postupu základním předpokla-
dem úspěšnosti rekultivace.
3.2 Lesnické rekultivace
Jedná se o základní metodu rekultivace, protože lesní
porosty patří mezi stabilizující prvky ekologických soustav.
Lesní porosty představují v našich zeměpisných podmínkách
společenstva, která mají kladný vliv nejen na zalesněnou
plochu ale i na své okolí - hydrické, protierozní, stabilizační,
hygienické, asanační, klimatické, rekreační a jiné funkce.
Významným krajinným prvkem je přechod lesních ploch do
volného terénu, kde vznikají typické životní prostory rozma-
nitých společenstev.
3.3 Hydrické rekultivace
V současné době velmi rozšířený způsob rekultivace, kdy se
zatápí zbytkové jámy. Na základě výzkumů je prokázáno, že
v těchto vodních plochách nalezneme velmi kvalitní vody.
Tato jezera se vytváří za účelem příměstské rekreace a pro
koupání. Je nutné je zavádět také kvůli návratu fauny do
prostředí. Největší vodní nádrží na Teplicku se stane zatopení
Dolu Maxim.
Obr. 4
Lesnická rekultivace na Radovesické výsypce
3.4 Ostatní rekultivace
Sem řadíme ozelenění a zatravnění volných ploch s přiroze-
nou sukcesí, dále doprovodná zeleň okolo budoucích ploch
sloužícím k rekreačním účelům. Důležitá je také příprava
technického zázemí pro budoucí rekreační činnosti (pláže,
hřiště, kempy).
4. Rekultivace na Radovesické výsypce
Radovesická výsypka patří k nejvýznamnějším rekultivač-
ním oblastem České republice. Původně zde převažovala
zemědělská rekultivace.
Obr. 5
Hydrická rekultivace na Radovesické výsypce