Basic HTML Version
25
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
Abstrakt
Mezi mnohými laiky přetrvává názor, že jakákoli důlní
činnost za sebou nechává pro přírodu pouze katastrofální
následky. V médiích, školách a na „ekologických“ přednáš-
kách se neustále setkáváme s obrázky „měsíční krajiny“
a jsou zdůrazňována výlučně negativa těžby. Na druhé stra-
ně, chce každý z argumentujících proti těžbě mít v kapse
vždy nejmodernější mobilní telefon, který bez těžby surovin
nemůže vzniknout. Ne každý ví, že zákonné normy vyspě-
lých států, ke kterým odedávna patříme, těžbu bez sanace
a rekultivace vůbec nepřipouštějí a všechny důlní škody
musí být zahlazeny.
Klíčová slova
Radovesická výsypka, rekultivace, revitalizace
Abstract
Many laymen subscribe to the prevailing opinion that any
kind of mining aktivity leaves behind only catastrophic
consequences for the natural environment. In the media, at
schools and in so-to-speak „environment-oriented“ lectures
we are always being shown pictures of „moon landscapes“,
and are being presented with solely the negative aspects
of mining. On the other hand, every one of those whose
arguments are directed against mining aktivity wants to
carry the most advanced mobile phone in his/her pocket-
-whisch however cannot be produced unless the requisite
raw materials are extracted. Not everyone knows that all
this is entirely out of bounds thanks to the legal norms of
advanced countries to which we have always belonged, and
that all sorts of mining damage have to be made up for.
Keywords
Radovesice dump, restoration, revitalization
Ve svém okolí se neustále setkáváme s názorem, že
důlní činnost za sebou nechává katastrofální násled-
ky. V médiích, školách a na ekologických přednáš-
kách se neustále setkáváme s obrázky měsíční krajiny
a nezasvěceným lidem jsou neustále předkládány pou-
ze negativa těžby. Ne každý ví, že zákonné normy vy-
spělých států toto vůbec nepřipouštějí a všechny důlní
škody musí být zahlazeny. A na druhou stranu, kam
by spěla ekonomika našeho státu a kam by se posunul
vývoj a požadavky na současný moderní život, kdyby-
chom pozastavili těžbu? Ale to už je otázka do diskuse.
REKULTIVACE A REVITALIZACE PLOCH NA RADOVESICKÉ VÝSYPCE
(Restoration and revitalization of areas of Radovesice dump)
PETR VANĚK
1
, LUBOŠ STRAKA
2
, JIŘÍ BRABENEC
3
, IVAN BÍLÝ
4
1
Ing., Báňský projektant, Písek, petvanek@volny.cz
2
Ing, ČEZ a.s., lubos.straka@cez.cz
3
Ing., Severočeské doly a.s., Chomutov, Doly Bílina, brabenec@sdas.cz
4
Ing. PhD., Severočeské doly a.s., Chomutov, Doly Bílina, bily@sdas.cz
Je nutno podotknout, že ne každý se ke krajině chová
vnímavě a ne vždy je přírodní oblast po těžbě plno-
hodnotně nahrazena. To však není případ Severočes-
kých dolů, pro které je vyřešení zásahu do krajiny
důležitým prvkem jejich práce. Na přírodě jim záleží
a přistupují odpovědně ke všem svým zásahům do te-
rénu, k jednotlivým obcím a k regionu vůbec. Důkazem
je právě Radovesická výsypka. Pokud východně od
města Bíliny směrem k Českému středohoří přivezeme
neznalého návštěvníka a ukážeme mu krajinu pokry-
tou lesním porostem, loukami a vodními plochami, do
které se postupně vrací veškerá původní fauna a flóra,
zapůsobí na něj příroda dojmem, jakoby zde takto byla
odjakživa. A to rekultivace není zdaleka u konce.
1. Historie výsypky
Přípravné práce k otevření Velkolomu Maxim Gorkij začaly
již počátkem 60. let minulého století. Vznikající velkolom
měl disponovat nejen novou generací dobývací techniky
s kontinuální a vysokého výkonu schopnou pásovou dopra-
vou a odpovídajícími zakladači na konci technologického
celku, ale také vhodným prostorem k ukládání značného
objemu skrývkových hmot. Uvnitř lomu nebylo možné
vyčlenit takový prostor, a tak bylo jako nejvhodnější místo
vybráno údolí Lukovského potoka východně od města Bílina
směrem k Českému středohoří. Vhodnost pro uložení skrýv-
ky prokázaly již geologické vrty z roku 1961 [8].
Zřízení výsypky znamenalo naprostou likvidaci krajiny a od-
stranění pěti vesnic (Lískovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek
a Radovesice). V Radovesicích žilo v té době přibližně 600
obyvatel a stálo zde 170 domů, viz obr. 1.
Obr. 1
Původní obec Radoveslice