Basic HTML Version
36
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
lepidomelan K(Fe
2+
,Mg)
3
[Si
3
(Al,Fe
3+
)O
10
]OH,F)
2
, titanomag-
netit FeO·Fe
2
O
3
·TiO
2
, živce K
2
O·Al
2
O
3
·6SiO
2
, hydroslídu
K
2
O·3Al
2
O
3
6SiO
2
·2H
2
O·nH
2
O a další. Pro laboratorní zkouš-
ky byla připravena mokrým mletím suspenze surovin alterna-
tivně tří druhů jílů, křemenného písku, keramických střepů
s různým obsahem nefelin-syenitu a hornblenditu. Zvýšením
obsahu hornblenditu docházelo k zahuštění suspenze. Ze
suspenze zhotovená zkušební tělesa byla přežahnuta při
930 °C, opatřena glazurou a znovu vypálena při 1050 °C.
Bylo zjištěno, že zvýšením obsahu hornblenditu se zvyšuje
nasákavost. Ovšem střep obsahující stejné množství nefe-
lin-syenitu resp. hornblenditu vykázal stejnou nasákavost
4,5 %, t.j. o 1,6 % vyšší než odpovídá požadavkům. Je tedy
možno doporučit používání hornblenditu při výrobě kerami-
ky jako tavivo, zejména při výrobě keramiky umělecké, kde
nejsou uplatňovány tak přísné požadavky na nasákavost.
ISK-13-109
Le
Abdrachimov V. Z., Abdrachimova E. S.
Fazovye prevraščenija pri obžige kompozicionnych
kislotoupornych keramičeskich materialov na osnove
otchodov proizvodstv
(Fázové změny při výpalu kompozitních
kyselinovzdorných keramických materiálů na bázi
průmyslových odpadů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (6) (2012) 25-32,
4 obr., 2 tab., 25 lit.
Autoři popisují ve své práci charakteristiku fázových změn
probíhajících při výpalu kompozitních kyselinovzdorných
keramických materiálů založených na jílových odpadech
zirkon–ilmenitových rud, obsahujících zvýšený obsah žele-
za. Na základě analýzy výsledků výzkumu tvorby struktury
kompozitních keramických materiálů bylo vypracováno
schéma průběhu tvorby pevné struktury zkušebních tělísek
a charakterizovány tři teplotní fáze výpalu. V první fázi (do
1000 °C) dochází k prvotní tvorbě taveniny a částic lišících
se pórovitou strukturou. Druhou fázi (1000-1100 °C) cha-
rakterizuje zhutnění struktury následkem spékání kulovitých
sklovitých částic, amorfizovaných částic jílových agregátů
a dalších složek směsi, včetně zmenšování větších pórů
a zvětšování tloušťky stěn porů a stěn mezi nimi. Třetí fáze
(1100-1200 °C) se vyznačuje dalším zhutněním struktury
a mullitizací skla, které vytvářejí matrici kompozitu. V těchto
jednotlivých fázích probíhají příslušné změny jednotlivých
mineralogických složek – dehydratace, rekrystalizace, tvor-
ba skelné fáze atd.
ISK-13-110
Le
666.9 Cement, sádra,beton
Schlegel E. a kol.
Evaluation of Phase Diagrams eith Regard to Alkali
Resistance of Calcium Aluminates at High Temperatures
(Hodnocení fázových diagramů vzhledem k odolnosti
kalciumaluminátů vůči alkáliím při vysokých
teplotách)
Refractories Worldforum 5 (1) (2013) 113-117, 6 obr.,
3 tab., 26 lit.
Autoři zkoumali tepelnou stabilitu a reakce s alkaliemi
kalciumaluminátů (C
3
A, C
12
A
7
, CA, CA
2
, CA
6
) při subso-
lidových teplotách 1100-1200 °C. S pomocí ternárních
diagramů Na
2
O (K
2
O)-CaO-Al
2
O
3
vyhodnotili eutektikální
složení a příslušné teploty tavení (vlastnosti v tabulkách).
Průběh reakcí a délkové změny zachytili na řadě diagramů
znázorňující vliv alkálií (do 40-50 % hm. obsahu při vyšším
obsahu alkálie těkají. Největší lineární nárůst vykazuje CA
6
14-15 %, smrštění pak C
12
A
7
a tři zbývající modifikace jen
velice mírný nárůst). Tyto teoretické vývody experimentálně
potvrdili tzv. tabletovou metodou. K jednotlivým modifika-
cím přimíchávali 10 % alkálií (K
2
CO
3
, Na
2
CO
3
, KCl, K
2
SO
4
)
a vylisované tablety (Ø 51mm) vypalovali při 1100 až
1200 °C/50 h. Změřené délkové změny jsou v tabulce.
ISK-13-111
Kc
Šabanova G. N. a kol.
Glinozemistye cementy na osnove sistemy CaO-NiO-Al
2
O
3
(Hlinitanové cementy systému CaO-NiO-Al
2
O
3
)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2012) 11-14,
1 obr., 5 tab., 10 lit.
Tato práce byla motivována snahou použít při výrobě hlini-
tanového cementu jako součást surovinové směsi, odpadní
katalyzátor GIAP-36 obsahující 80 % Al
2
O
3
a 20 % NiO
a docílit tak snížení výrobních nákladů. Za účelem osvětlení
průběhu reakcí v systému CaO-NiO-Al
2
O
3
byly provedeny
laboratorní výpaly s použitím čistých složek NiO, Al
2
O
3
a CaCO
3
;
Výpaly byly provedeny v laboratorní kryptolové peci při tep-
lotách 1100-1380 °C, s výdrží vždy 3 hodiny, s následujícím
rychlým ochlazením taveniny. Rentgenová difrakční analýza
vzorků prokázala zřejmou tvorbu NiAl
2
O
4
, CaAl
2
O
4
a CaA-
l
4
O
7
při teplotě 1100 °C. V značném množství však zůstá-
vají přítomny výchozí složky NiO a Al
2
O
3
svědčící, že reakce
dosud neproběhly kvantitativně. Podle intenzity píku se jeví
nejpravděpodobnější přítomnost CaAl
4
O
7
a NiO. Vzorky ží-
hané na teplotu 1380 °C se vyznačují přítomností fází NiA-
l
2
O
4
, CaAl
2
O
4
a CaAl
4
O
7.
Dalším podrobným studiem systé-
mu CaO-NiO-Al
2
O
3
bylo možno rozdělit jej šesti komodami
na 7 elementárních trojúhelníků a prokázat koexistenci fází
CaAl
2
O
4
a NiO, Ca
12
Al
14
O
33
a NiO, Ca
3
Al
2
O
6
a NiO. Dále
byly vypočítány geometrickotopologické charakteristiky fází
systému a stanoveny perspektivní oblasti ve studovaném
systému a vytvořeny tak podmínky pro sestavení hlinitano-
vých cementů s použitím odpadů chemického průmyslu.
ISK-13-112
Le
628.51 Životní prostředí
Anciferova I.V.
Ispolzovanie technologij menedžmenta dlja ocenki
vozdejstvija nanodisperznych poroškov metalličeskich
i nemetalličeskich soedinenij na okružajuščuju sredu i
personal
(Použití technologie managementu pro hodnocení
vlivu nanodisperzních prášků kovových i nekovových
sloučenin na životní prostředí i personál)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2012) 3-10,
1 obr., 1 tab., 10 lit.
V příspěvku se autorka zabývá působením nanoprášků na
lidský organismus. Možnost přímého vniknutí do organiz-
mu závisí na velikosti částic. Neméně závažným faktorem
je přirozeně chemická podstata předmětných částic. Nano-
částice mohou spolupůsobit s DNA a to jak chemicky, tak