Basic HTML Version
35
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
666.3.041 Pece, výpal
Lazutkina O. P.
Mechanizmy pojavlenija v emalevom pokrytii defektov,
obuslovlennych okisleniem metalla podložki
(Mechanizmy vzniku defektů smaltů způsobených
oxidací kovového podkladu)
Steklo i keramika (12) (2012) 30-34, 5 obr., 1 tab., 2 lit.
Autorka studovala ve své práci závislost rychlosti oxidace
kovu pod vrstvou smaltu při teplotě jeho tavení. V průběhu
výpalu smaltu ve vzdušné atmosféře vznikají na povrchu
výrobku hnízda intenzivní oxidace odlišující se intenzitou
zabarvení. Jestliže se v takovém hnízdě smalt obohacuje
oxidy vlivem přeměny valentnosti, dochází ke zvýšení jeho
elektronové vodivosti a tím k šíření oxidačního procesu
konstantní rychlostí po celém povrchu kovu. Rychlost šíření
oxidačního procesu závisí na vazkosti a složení smaltu.
ISK-13-105
Le
Ivanov V. V., Černousov A. A., Blochina I. A.
Obžig poroškovych kompaktov TiB
2
pod uglerodnoj
zasypkoj
(Výpal práškových výlisků TiB
2
pod vrstvou uhlíku)
Ogneupory i techničeskaja keramika (6) (2012) 3-7, 5 obr.,
14 lit.
V této práci studovali autoři vliv vzájemného působení výlis-
ků z TiB
2
s atmosférou výpalu pod vrstvou uhlíku na některé
jejich vlastnosti – objemovou hmotnost, pevnost v tlaku
a elektrickou vodivost. Objemová hmotnost pórovitých (cca
40 %) výlisků mírně narůstá jak s dobou vzájemného půso-
bení (do 10 hodin), tak s teplotou výpalu (do 1300 °C), za-
tím co pevnost v tlaku stoupá několikanásobně a dosahuje
hodnoty 300 MPa i více. Elektrická vodivost měřená při po-
kojové teplotě exponenciálně narůstá se stoupající teplotou
výpalu od 50 (při cca 830 °C) do 10
4
Ω
-1
m
-1
(při cca 1130 °C).
Byla zjištěna lineární korelace mezi vzrůstem hmotnosti a
pevnosti tělísek což jednoznačně svědčí o vzájemné vazbě
vlastností a charakteru a množství produktů tvořících se při
vzájemném působení s atmosférou výpalu. Dlouhodobý
výpal v intervalu teplot přibližně 1000-1100 °C způsobuje
tvorbu boritanu titanitého TiBO
3
a podstatou ztrátu pev-
nosti. Při teplotě nad 1100 °C se mění boritan v karbid TiC,
pevnost se stabilizuje a elektrická vodivost prudce stoupá.
ISK-13-106
Le
666.3.022.6 Příprava hmoty, vytváření
Ries H. B.
Technologische Lösungen zur Granulierung und
Pelleterung, Teil 2
(Technologická řešení granulace a peletizace, část 2)
Keramische Zeitschrift (5) (2012) 279-283, 3 obr. ke kapi-
tole Extruze – granulace, 11 lit. ke kapitole Granulace ve
vznosu, 10 lit. ke kapitole Sol – Gel
Autor v příspěvku popisuje jednotlivé způsoby a postupy
průmyslové granulace různého druhu vstupních surovin od
stavu práškového až po plastická těsta a to za studena i při
zvýšené teplotě. Současně uvádí informace o výkonnostní
řadě jednotlivých granulačních agregátů a jejich výrobce.
Dále popisuje rozprašovací sušení pracovní břečky, která
vstupuje do sušícího–granulačního zařízení buď shora, ale
i dýzami dnem. Způsob vedení tohoto procesu, i s možnou
částečnou cirkulací „granulátů“ ovlivňuje jeho velikost
a vlhkost. V další části příspěvku popisuje autor novější
technologie získání surovinového granulátu např. pomocí
různých přísad – ztekutiv a s využitím upravených zařízení
pracujících s teplým vzduchem nebo párou. Rovněž pla-
menná pyrolýza připadá v úvahu, jakož i jejich příprava
metodou sol – gel. Plamenná pyrolýza umožňuje získat
mikrogranálie o velikosti 15-70 nm.
ISK-13-107
Le
628.54 Odpady
Richter F., Seifert H.
Refractory Raw Materials from the Steel Industry
(Žárovzdorné suroviny z ocelářského průmyslu)
Refractories Worldforum (1) (2013) 83-86, 6 obr., 1 tab.,
4 lit.
Článek poskytuje informace o možnostech opětovného
využití vybouraných vyzdívkových materiálů z ocelářských
pecí. Firma Mineralmahlwerk instalovala v oblasti Wester-
waldu závod s roční kapacitou 150 tis. tun recyklovaného
žárovzdorného materiálu. Recyklaci zajišťují ve spolupráci
s ocelárnami. Druhy těchto recyklátů z různých pecí (vysoké
pece, pánve torpedo, konvertory, licí pánve) jsou v tabulce.
Postup zhodnocování je stručně i obrazově popsán. Zvlášť
důležitá je práce lidí na přebíracím pásu s identifikací jed-
notlivých materiálů. Jsou využívány též nejmodernější analy-
tické metody, což se zvláště využívá u materiálů s obsahem
uhlíku. Zařazeno je drcení, třídění a magnetická separace.
V tabulce je přehled dnes dodávaných vytříděných recyk-
látů. Ceny se pohybují v rozmezí 60-100 % primárních
surovin. Uvádějí se problémy, které s tříděním souvisejí.
Zdůrazněna je problematika menšího zatěžování životního
prostředí.
ISK-13-108
Kc
Turlova O. V., Nogina T. A.
Vtoričnye mineralnye resursy kak perspektivnoe syre dlja
keramičeskoj otrasli
(Druhotné minerální zdroje jako perspektivní
surovina pro keramický obor)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2012) 41-43,
2 obr., 1 tab., 1 lit.
Předmětný hornblendid vzniká v tomto případě jako od-
pad z úpravy titanomagnetitových rud. Vzhledem k jeho
složení se uvažovalo zpracovat jej v keramickém průmy-
slu ve funkci taviva a ušetřit tak náklady za dosud užíva-
ný drahý nefelin-syenit. Nefelin-syenit obsahuje značné
množství alkálií (Na
2
O 12 %, K
2
O 6,7 %) působících
jako účinné tavivo. Hornblendit naproti tomu obsahuje
významné množství Fe
2
O
3
(17,57 %), který přechází v re-
dukční atmosféře na železo dvouvalentní, uplatňující se
rovněž jako tavivo. Rentgenovou analýzou bylo zjištěno,
že hornblendit patří k složitým a proměnlivým horninám.
Vyznačuje se prakticky dvěma minerály: železohořečnatým
hydroalumosilikátem (chlorid) [(Mg, Fe)
6
(SiAl)
40
(OH)
8
] a
sodnovápenatým hořečnatým železotitaničitým hydroalu-
mosilikátem [(NaCa
2
) (Mg, Fe)
4
Ti (Si
6
, Al
2
) O
22
(OH)
2
]. Ne-
felin-syenit je rovněž proměnlivého složení a obsahuje řadu
základních minerálů: nefelin Na
2
O·Al
2
O
3
·2SiO
2
, apatit CaO·-
P
2
O
5
·F, egirit Na
2
O·Fe
2
O
3
·SiO
2
, sfén (titanit) CaO·TiO
2
·SiO
2
,