Basic HTML Version
54
Keramický zpravodaj 28 (2) (2012)
její tlak vyšší nežli tlak nad meniskem v některých kapilá-
rách, dojde v nich ke kondenzaci vody až k nežádoucímu
rozpařování povrchu. Jde o velmi nežádoucí jev, který
znehodnocuje výsušky narušením rovnoměrnosti jejich
mikrostruktury (projeví se i vzhledově tvorbou „záparů“)
i vznikem mapovitých prasklin. Choulostivě k sušení se
chovají i květináče, jejichž povrch je kvůli lisování olejován
a vysýchání je nutno s ohledem na obtížnější únik vody
zejména v počáteční fázi zpomalit.
Sušení výtvorků z polosuché hmoty se může jevit oproti
výrobkům z plastické hmoty na první pohled jako jedno-
duché, ale ani to nelze podceňovat, jak jsme na to již dříve
upozornili. Dodejme k tomu, že ani sušení korundových
výlisků z jemné hmoty nelze z počátku podrobit teplotě
nad 35 °C, protože únik páry při vyšší teplotě je v tomto
případě nadměrně rychlý.
Orientovat se v sušicím procesu keramiky není jednodu-
ché, jak to snad z uvedených několika poznatků vyplývá.
Literatura
[1] www, Reed Slevin: “Charakterizing Ceramics During
the Drying Process“, Cer.Ind., Jan, (2002)
[2] www, Anon: “The Black Art of Drying Ceramics Without
Cracks“, (2008)
Obr 1
Hotel Imperial – obklad stropu, Praha
Stručná historie výroby
obkladových materiálů v České
republice – část 2 (1960
–
1980)
(Short history information about tile production
in the Czech Republic – Part 2 (1960–1980)
Jiří Sedmidubský
5.1960–1980Období stabilizacepoválečných
zmatků, postupný návrat do Evropy
Počátkem šedesátých let končila pomalu éra „dělnických ře-
ditelů“ a do čela fabrik nastupovali postupně lidé se širším roz-
hledem, většinou technického vzdělání. Přispěly k tomu be-
zesporu příchody mladých odborníků ze středních a vyso-
kých škol, kteří se prosazovali na všech úrovních řízení kera-
mického průmyslu. Mimořádný význam mělo též sdružování
technické inteligence v rámci Vědecko-technické společnos-
ti, ve které stranické orgány neuplatňovaly z různých důvodů
tak silný vliv jako v jiných organizacích. Pobočky VTS vznikaly
v mnoha závodech a ústavech. Organizovaly odborné konfe-
rence často i s mezinárodní účastí, prohlubovaly spolupráci
průmyslu se školami a výzkumnými institucemi a navazova-
ly kontakty s obdobnými organizacemi v NDR, v Bulharsku,
Maďarsku a v Rumunsku.
V rámci zahraničního obchodu a technické pomoci se da-
řilo obnovovat kontakty také s firmami z kapitalistických
zemí z Evropy, ale i z rozvojových zemí jiných kontinen-
tů. Odborníci z keramického průmyslu se plně zapojili, ve
spolupráci s Přerovskými strojírnami, do technické pomoci
při rozvoji výroby obkladaček a dlaždic v Turecku, Egyptě,
Iránu, Iráku, Alžírsku, Mosambiku a v Bolívii. Za mnohé, kteří
se těchto projektů opakovaně zúčastnili, jmenujme alespoň
bratry Engelthalerovi, Václava Beneše, Jaroslava Košáka,
Josefa Šneberka, Evžena Krameše, Josefa Chvátala,
Ladislava Valentu a Františka Novotného (Glazura).
V první polovině šedesátých let, po řadě reorganizací a per-
sonálních změn, se konečně stabilizoval střední článek řízení
– Československé keramické závody v Praze – Hlubočepích,
zahrnující 10 národních podniků a 2 ústavy. Pod politickou
záštitou generálního ředitele Aloise Lošťáka se mohly ale-
spoň částečně realizovat představy výrobních a technic-
kých ředitelů (Č. Macháček, H. Frömel, Z. Hanzlík, V. Šoffr),
jak modernizovat a racionalizovat stávající technologické
postupy, zvýšit produktivitu, snížit spotřebu energie a zlep-
šit katastrofální pracovní podmínky. Keramický průmysl stál
na prahu zásadní modernizace.
Technický průlom na světové úrovni se podařil v letech 1964-
1966 pod vedením výrobně-technického náměstka Vojtěcha
Šímy v Rakovníku. Na počátku stál nápad: vyzkoušet pro
sušení keramického kalu postup známý z mlékárenského
průmyslu nazývaný rozprachové sušení, kdy jsou kapičky
suspenze vysoušeny ve vznosu proudem sušícího media.
Výsledkem procesu je prášek, o požadovaném stupni vlh-
kosti, vhodný pro lisování. Ve spolupráci s dánskou firmou
(NIRO ATOMIZER) byly pokusy poprvé ve světovém měřítku
dotaženy do provozního nasazení a metoda se celosvětově
rychle rozšířila do všech oblastí keramiky. Eliminací tradičních
kalolisů a kolových mlýnů se podařilo výrazně zvýšit produk-
tivitu a radikálně zlepšit pracovní prostředí. V pozdějších le-
tech zvládla výrobu rozprachových sušáren ŠKODA Klatovy
a stala se jejich specializovaným výrobcem pro RVHP.
K dílčím úspěchům kooperace v rámci RVHP pat-
ří i vývoj a výroba východoněmeckých hydraulických lisů
v Sonnenbergu (před válkou firma Dorst). Lisy KPY 160 byla
vybavena většina modernizovaných provozů na výrobu ob-
kladaček v celém východním bloku. Výrobce nedokázal