12
Keramický zpravodaj 28 (2) (2012)
Experimentální část
Popis vzorků a použité analytické metody
Jak již bylo zmíněno výše, pro práci bylo vybráno 5 typů
vzorků skla lišících se barvou; snímky jednotlivých vzorků
(obr. 2) byly pořízeny pomocí optického stereomikroskopu
Olympus BX60 a zpracovány programem QuickPHOTO
Industrial 2.3.
Chemické složení vzorků (v práškovém stavu) bylo získá-
no metodou RTG fluorescenční analýzy (spektrometr ARL
9400). Měření se uskutečnilo v Centrálních laboratořích
VŠCHT Praha a data byla vyhodnocena pomocí softwaru
UNIQUANT 4
.
Metoda RTG difrakční analýzy byla zvolena pro stanovení
přítomných kaliv. Difrakční záznamy byly pořízeny pomocí
difraktometru Bruker AXSD8. Měřeno v rozmezí 10– 80 (°2
θ
) s
použitím programu X´PERT PRO High Score k vyhodnocení.
Označení a
barva vzorku
SiO
2
Al
2
O
3
Fe
2
O
3
CaO Na
2
O K
2
O PbO
Kalivo
1 žlutá
67,14
0,19
0,06
10,86
17,88
2,77
–
CdS
2 oranžově žíhaná 52,57
0,36
0,21
1,37
5,85
12,77
22,09
–
3 růžová
70,16
0,08
0,04
9,24
15,38
4,76
0,01
–
4 světle zelená
49,70
0,18
0,06
6,41
1,12
16,03
19,25
KCaPO
4
5 tmavě zelená
55,42
0,07
0,04
0,11
14,05
2,63
25,04
–
A žlutá
69,90
0,20
0,05
8,20
16,30
3,20
0,2
CdS
B žlutá
44,30
0,10
–
4,30
3,00
12,30
18,60
NaCaPO
4
C červená
69,50
0,20
0,06
10,40
15,20
3,10
-
CdS/CdSe
D červená
33,70
0,10
–
0,10
3,50
4,40
50,90
Au
E zelená
35,60
0,10
–
–
2,90
7,10
46,10
no
Tab. 1
Chemické složení a barva vzorků v porovnání s vybranými vzorky práce [5; vzorky s označením A-E];
XRF (hm.%), XRD (krystalické fáze)
Výsledky a diskuze
Chemické složení studovaných vzorků je uvedeno v tabulce
1.
S vyjímkou vzorku č. 2, jenž je, pokud jde o objem spíše
bezbarvý (lehce oranžově žíhaný s vrstvou typu skla „róza“),
jsou ostatní skla barevná. Dva vzorky s označením 1 a 3 jsou
si chemicky podobné a lze je charakterizovat jako sodnovápe-
natá skla s nízkým obsahem K
2
O (do 5hm.%). Podobné slo-
žení skla, použitého při tvorbě modelů Blaschků, je uvedeno v
práci [2]. Výsledky této práce jsou však spíše kusé; je uvedeno
jen základní složení skla bez barvících přísad. Také práce [3]
uvádí obdobné složení skla a autoři v práci hodnotí složení skel
používaných pro tvorbu modelů jako víceméně konstatní.
Poznámky:
•
ve všech námi studovaných vzorcích bylo zjištěno 0,02-
0,03 hm.% TiO
2
•
ve vzorcích 1, 2 a 3 bylo nalezeno 0,07 – 0,10 hm.% MgO
•
obsahy P2O5 nalezeny pouze u vzorku 2 (0,03 hm.%) a
4 (6,41 hm.%)
•
vzorek 1 dále obsahoval: 0,82% CdO; 0,09% S
2-
a 0,03%
SeO
2
•
vzorek 2 dále obsahoval: 0,18% Cl; 0,32% SO
3;
0,03%
CuO; 3,19% As
2
O
3
; 0,84% Sb
2
O
3
a 0,03% Au
•
vzorek 3 dále obsahoval: 0,02% SO
3
a 0,19% SeO
2
•
vzorek 4 dále obsahoval: 0,40% Cr
2
O
3
; 0,08% CuO;
0,25% SO
3
a v množstvích 0,01% As
2
O
3
a Sb
2
O
3
•
vzorek 5 dále obsahoval: 2% Cr
2
O
3
; 0,32% CuO a 0,15%
CoO
•
porovnávaný vzorek B měl jako jediný 5,70% UO
2
V našich vzorcích 2, 4 a 5 byl nalezen relativně vysoký ob-
sah PbO (v rozmezí 19–25 hm.%). Snadnotavitelná olovnatá
skla mají nízkou viskozitu, což usnadňuje práci se sklovinou.
Olovnatá skla se dále vyznačují vysokým indexem lomu, jis-
krností a třpytem [4], což bylo při tvorbě modelů jistě žá-
doucí. Vzorky obsahující olovo mohou být dále posuzovány
podle obsahu alkálií jako sklo s vysokým obsahem Na
2
O
(vzorek 5) a naopak s převažujícím obsahem K
2
O (vzorky
2 a 4).
Vzorek 4 se vyznačuje též vysokým obsahem oxidu fosfo-
rečného, lze tedy hovořit i s ohledem na přítomnost oxidu
vápenatého o použitém kalivu CaPO
4
, resp. KCaPO
4
(potvr-
zeno metodou XRD).
Je zřejmé, že ve studované skupině skel je zastoupenomno-
ho typů lišících se složením. To odráží i skutečnost, že po
Leopoldově smrti (1895) preferoval Rudolf používání emailů
jako dekorů na skle namísto barev aplikovaných za studena
(tyto barvy byly vyráběny za použití organického média jako
třeba damary či arabské gumy a pigmentů). Přírodní lepidla