Basic HTML Version
30
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
NiO a CoO. Cílem práce bylo zajistit takovou surovinovou
skladbu, která by při technologii PUESTA zajistila pevné
spojení k tenkému plechu při 780 – 800 °C, aniž by se
použila základní mezivrstva. V původní technologii se pou-
žívaly prášky na bázi lithia, avšak výzkum dospěl k bezlithi-
ovým práškům na bázi MnO
2
, Fe
2
O
3
, CuO a jen s 1 %
Li
2
O. Několik ověřených receptur práškových frit je v tabul-
ce. Mají potřebný měrný elektrický odpor lg
ρ
20
≥ 10, jak
uvádí další tabulka. Ověřována byla také pevnost spojení
s ocelovým plechem a to podle norem GOST a podle
EN 10209 – zkoušky na ohyb a na úder; na makrosním-
cích jsou průběhy chování smaltů zachyceny. Autoři použili
také kapsování prášků do organicko – křemičité obálky,
což přispělo k zajištění elektrického odporu i u alkalických
prášků.
ISK-11-98
Kc
Gorochovskij A. V. a kol.
Techničeskaja keramika na osnove smesej bentonita
i polytitanata kalija
(Technická keramika na bázi směsí bentonitu
a polytitanátu draselného)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2010) 9-12,
2 obr., 4 lit.
Byla zkoumána možnost syntézy moderního keramického
materiálu. Použití bentonitu vede k intensivnímu slinování
již při 950 °C, kdy dochází k rozkladu bentonitu na amorf-
ní metakaolin a oxid křemičitý. Charakter vytvářených fází
závisel na poměru výchozích složek. Při vysokém obsahu
polytitanátu draselného (70 %) přechází jedna část meta-
kaolinitu v mullit, druhá v korund. Přeměna veškerého oxi-
du draselného na fázi K
2
Ti
6
O
13
snižuje obsah skelné fáze
a tedy i výslednou pevnost. Nejlépe se proto osvědčila dal-
ší přísada skla při poměru 1:1:1. Vznikající keramické kom-
pozity jsou tak armovány vysokopevnostními vlákny krys-
talického polytitanátu draselného při malém obsahu
skelné fáze. Teplota výpalu nepřevýšila 1100 °C.
ISK-11-99
Df
Vlasov E. A. a kol.
Keramičeskie materialy v katalize, časť 2. Sistema
Cr
2
C
3
-NiO-Ni
(Keramické materiály v katalýze, část 2. Soustava
Cr
2
C
3
-NiO-Ni)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2010) 13-17,
4 obr., 3 tab., 11 lit.
V této části jsou popsány fyzikální a chemické vlastnosti sou-
stav 60 - 90 hm.% karbidu chromitého a 10 - 40 hm.% oxi-
du nikelnatého, které se ukázaly jako perspektivní při kon-
verzi metanu vodní parou. Optimální katalytické aktivity bylo
dosaženo u kermetu 80/20, slinovaného při 1200 °C po
napojení roztokem dusičnanu nikelnatého s následujícím
výpalem při teplotě 800 °C po dobu 8 h.
ISK-11-100
Df
Semenčenko G. D. a kol.
Issledovannie prevraščenija alkoksida kremnija i etilsilikata
ETC-32 i gelej na jego osnove pri vozdejstvii steričeskich
faktorov
(Výzkum přeměny alkoxidu křemičitého a etylsilikátu
ETS-32 a gelů na jeho základu při působení
stérických faktorů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2010) 22-29,
11 obr., 14 lit.
Autorka, profesorka charkovského chemického ústavu
s rozsáhlým kolektivem, se dlouhodobě zabývá vlivem ele-
mentoorganických modifikátorů při přípravě nanoprášků
aluminy, grafitu, karbidu a nitridu křemíku. V blíže nepo-
psaném nanoreaktoru sledovala strukturní změny, k nimž
dochází vlivem modifikátorů u amorfního oxidu křemičité-
ho. Vedle mechanického působení mají vliv na průběh pře-
měny gelu na
α
-křemen a ß-krystobalit i teplotní změny.
Většina citací pochází z let 1992-1997, nejnovější z roku
1999.
ISK-11-101
Df
Geodakjan D. A. a kol.
Svojstva termostojkoj keramiki optimalnogo sostava,
obožžennoj v različnych uslovijach
(Vlastnosti teplotně stálé keramiky optimálního
složení, žíhané za různých podmínek)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2010) 30-34,
3 obr., 1 tab., 4 lit.
Jako optimalní složení bylo zvoleno 40A, 13,5M, 37T
a 9,5S, znamenající hmotnostní procenta oxidu hlinitého,
mullitu, stabilizovaného titaničitanu hlinitého a ß-spodu-
menu. Připravené vzorky byly podrobeny žíhání na vzdu-
chu, ve vodíkové atmosféře a také ve vakuu v laborator-
ních i průmyslových pecích. Byl zahrnut i příznivý vliv
izostatického lisování na mechanické vlastnosti vzorků
a jejich hustotu. Výrazné bylo redukční působení vodíku,
zejména, byly-li vzorky nejprve vyžíhány ve vakuu při
900 °C. Redukce TiO
2
byla zjištěna také, pokud byly
výchozí vzorky žárově lisovány v grafitových formách.
ISK-11-102
Df
Prochorov I. Ju. A kol.
Formirovanie električeskich svojstv keramičeskich
beta-glinozemov
(Úprava elektrických vlastností keramické
beta-aluminy)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2010) 11-15,
5 obr., 10 lit.
Metodou impedantní spektroskopie, měřením závislosti
vodivosti na teplotě a voltametricky byly zjišťovány rozdíly
mezi iontovou vodivostí slinuté beta-aluminy a monokrys-
talů z ní připravených, jakož i degradace vodivosti vyrobe-
ných sodíkových membrán. Jednou z příčin nedostačující
kvality je úbytek sodíku na povrchu membrán vlivem reak-
ce s atmosférou. Přtomností vodíku bylo dosaženo hodno-
ty měrného odporu 32
Ω
.cm, což odpovídá světové špič-
ce, dosažené v roce 2010.
ISK-11-103
Df
Kliemann a kol.
Titandioxidkeramiken gegen Bakterien – antibakterielle
Oberflächen durch Photokatalyse
(TiO
2
keramika proti bakteriím, antibakteriální
povrchy pomocí fotokatalýzy)
Keramische Zeitschrift (1) (2011) 31-34, 4 obr., 11. lit.
Technická keramika na bázi oxidu titaničitého s anataso-
vou strukturou vykazuje v důsledku polovodivých vlastnos-
tí antibakteriální aktivitu. Byl sledován účinek vrstvy nane-
sené nástřikem za studena na nerezovou ocel na chování
bakterií
Pseudomonas aeruginosa
. Bylo dosaženo v ultrafi-
alovém světle již během 5 minut usmrcení 99,99 %,
zatímco bez této vrstvy zůstalo množství bakterií za stej-
ných podmínek i za 60 min. beze změny. Nanášené vrstvy