Basic HTML Version
29
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
vývin tepla a plynů). K získání konečné keramické kompo-
zice se obohacují produkty spontánní syntézy kyselinovým
postupem. Článek je doprovázen křivkami termické analý-
zy, rentgenogramem a závislostí stupně nitridace na tlaku
dusíku.
ISK-11-93
Kc
Lukina Ju. C., Sventskaja N. V.
Biokompozicionnyj material na osnove dikalcijfosfata
digidrata
Biokompozitní materiál
na bázi dihydrátu
sekundárního fosforečnanu vápenatého
Steklo i keramika (11) (2010) 23-26, 6 obr., 4 lit.
Cílem práce byla příprava kompozitního materiálu na bázi
CaHPO
4
.2H
2
O a resorbčních snadno se hydratujících siliká-
tových skel se záměrnou možností zvýšení pórovitosti
regulací pH a řízením počáteční pevnosti. Protože
CaHPO
4
.2H
2
O patří k nejvíce rozpustným fosfátům vápe-
natým ve fyziologickém roztoku s pH 7,2 – 7,4, jeho bio-
degradace je srovnatelná s obnovou kostní tkáně. Syntézu
autoři prováděli dvojstupňové. Postup a rovnice jsou uve-
deny včetně tepelné úpravy na 1200 °C. Na difraktogra-
mech a na IČ spektru jsou výsledky reakcí doloženy. Mik-
rostruktura CaHPO
4
.2H
2
O je na elektronovém snímku –
jedná se o prizmatické krystaly běžné délky 8
µ
m a tloušť-
ky 2
µ
m. Pórovitost zkušební hmoty je 40 - 45 % s pev-
ností 15 MPa. Protože má pH 3,3, což je pro tkáň těla
nebezpečné, nalezli autoři řešení v přídavku 10 % bioaktiv-
ního skla (50 % SiO
2
+25 % Na
2
O+20 % CaO+5 % P
2
O
5
).
Jiné přídavky se neosvědčily. Průběh změn pH po přídavku
bioaktivního skla je v grafech. Na snímcích z optické mik-
roskopie je vidět změna pórů s časem (při současném puf-
rování). Biologické pokusy ukázaly, že vyvinutý materiál se
dobře v těle adaptuje, za 30 dnů po implantaci vzniká
kostní tkáň (v místě porušení). Implantát může obsahovat
titanové armaturní součásti.
ISK-11-94
Kc
Gorochovskij A. V. a kol.
Kompozity na osnove smesej polititanata kalija
i biosovmestimych stekol
(Kompozity na bázi směsí polytitanátu draslíku
a biokompatibilních skel)
Steklo i keramika (11) (2011) 27-29, 2 obr., 12 lit.
V úvodní části článku shrnují autoři poznatky z řady literár-
ních odkazů týkajících se fosfátů vápenatých, bioaktivních
látek, struktury a pórovitosti – je poukázáno na keramiku
Cerasorb na bázi Ca
3
(PO
4
)
2
a Ca
5
(OH)(PO
4
)
3
. Jako na zvláš-
tě významné je poukázáno na nové možnosti spojené s tvor-
bou armujících vláken biokeramiky v průběhu jejího slinová-
ní a to zvláště za přídavku polytitanátu K. Autoři se zaměřili
na fosfátová skla, která ve dvou druzích vytavili při teplotách
1400 - 1450 °C a z nich připravili suchým lisováním
(24 MPa) zkušební tabletky 1 x 1 cm a vypálili na
1100 °C. U nich pak sledovali po dobu několika dnů tvorbu
novotvarů ve fyziologickém roztoku. Ty pak analyzovali
mikroanalýzou EDAX a elektronovou mikroskopií. Snímky
uvedeny. Autoři konstatují, že se jim podařilo v produktu,
jehož základem je hydroxyapatit, vykrystalovat vlákna hexa-
titanátu draslíku K
2
(TiO
2
)
6
O a titanátu vápníku CaTiO
3
. Pev-
nost 4,1 - 11,4 MPa. Materiál má rovnoměrně rozdělenou
pórovitost umožňující prostup fyziologických roztoků a zajiš-
ťující tak růst novotvarů se spojením s kostní tkání.
ISK-11-95
Kc
Merkuškin A. O., Aung T., E Mo Y Z.
Keramika na osnove cirkonatov, titanatov i stannatov
(Keramika na bázi zirkoničitanů, titaničitanů
a ciničitanů prvků vzácných zemin)
Steklo i keramika (11) (2011) 16-19, 4 obr. 1 tab. 5 lit.
Autoři se v článku zabývají možnostmi získání keramiky na
bázi Gd
2
Zr
2
O
7
, Gd
2
Ti
2
O
7
a Gd
2
Sn
2
O
7
(A
2
B
2
O
7
), které
mohou být využity k imobilizaci vysoce aktivních odpadů
jaderné energetiky. Sledovány byly jak čisté (A
2
B
2
O
7
), tak
i jejich kombinace s cílem co nejvíce snížit vypalovací tep-
loty. Výchozí látkou k syntéze byl gel polyakrylamidu
s obsahem solí kovů. Postup přípravy zkušebních tabletek
o 12 mm, tloušťka 1 - 2 mm je popsán (lisování 580 MPa,
různé režimy a teploty výpalu 1200 – 1600 °C). Z rentge-
nogramů vyplývá postup reakcí se zvyšováním vypalova-
cích teplot od 650 do 1650 °C. Na řadě grafů jsou ukázá-
ny průběhy hutnosti a pórovitosti směsných struktur
Gd
2
Sn
x
Ti
2-x
O
7
, Gd
2
Zr
x
Ti
2-x
O
7
, Gd
2
Zr
x
Sn
2-x
O
7
. Nejefektivnější
se ukázalo složení Gd
2
Zr
0,8
Sn
1,2
O
7
a taková keramika vyka-
zuje nulovou pórovitost již při výpalu na 1450 °C. I jiné
kombinace jsou účinné.
ISK-11-96
Kc
Kuznecov M. V. a kol.
Rentgenovskaja fotoelektronnaja spektroskopija složnoj
oksidnoj keramiki sistemy BeO-TiO
2
-C)
(Rentgenová fotoelektronová spektroskopie
kompozitní oxidové keramiky systému BeO-TiO
2
-C)
Steklo i keramika (10) (2010) 28-33, 6 obr. 8 lit.
Autoři na příkladu kompozitní keramiky BeO-TiO
2
-C ukazjí
možnosti ke zjišťování vlastností jejího povrchu pomocí
rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Keramika na
bázi BeO byla zvolena s ohledem na široké možnosti pou-
žití ve speciální technice (metalurgie, elektronika, jaderná
neutronová technika aj.). Ke zkouškám si autoři vyrobili
tělíska 10 x 10 x 2 mm. Technologie je stručně uvedena
s konečným slinovacím výpalem při 1810 K. Spektrosko-
pická metoda probíhala na elektronovém spektrometru
ESCALAB MK II (s bližšími podmínkami stanovení v člán-
ku). Tato metoda analyzuje povrch vzorku do hloubky
5 nm. A autoři ověřovali úpravy povrchu, aby vyloučili jeho
kontaminaci a výsledky měření odpovídaly vnitřní struktu-
ře, a také, aby nebyly zhoršovány dielektrické charakteristi-
ky vzorků. Autoři podrobně rozvádějí stavbu elektrono-
vých vrstev, uspořádání a energii elektronů v orbitech
s a p. Výsledky jsou prezentovány v mnoha fotoelektrono-
vých spektrech, v histogramu výskytu oxidů
i prvků a ve snímcích mikrostruktury analyzovaných EDX.
V závěru se zdůrazňuje použití vhodné metody čištění
povrchu před analýzou této kompozitní keramiky, sestáva-
jící v podstatě z BeO.0,09 TiO
2
.xC.
ISK-11-97
Kc
Šalygina O. V., Bragina L. L.
Bezgruntovye stekloemali s kompleksnym aktivatorom
sceplenija dlja technologii PUESTA
(Bezzákladový skelný smalt s komplexním adhezním
aktivátorem za použití technologie PUESTA)
Steklo i keramika (10) (2010) 34-36, 4 tab., 3 lit.
Použití technologie PUESTA, tj. elektrostatické nanášení
prášku s adhezním aktivátorem přímo na plechové před-
měty za účelem tvorby smaltu, se vyznačuje snížením
nákladovosti na suroviny a na výrobu vůbec. Při tom je
zajištěna ekologičnost a bezodpadovost procesu. nepouží-
vají se fluoridy Mo, Ba, Zn a jen minimum tradičních oxidů