Basic HTML Version
24
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
Foto 5
Kotvení pozedního věnce do příčné zdi
Obr. 6
Schéma působení keramo - betonové
konzoly
Foto 6
Vlevo pásovina před zabetonováním, vpravo již v drážce
po hraně zdiva zatažená do věnce
2.2 Průběžné kotvení věnce
Ne vždy však lze provést kotvení do příčných stěn, proto-
že v dispozičním řešení ani nejsou. Pak je možnost ukot-
vení pomocí šikmých táhel „skrytých“ do jiných kon-
strukcí (např. zábradlí apod.). Obvykle lze ovšem uplatnit
princip železobetonové konstrukce, kde tlak místo beto-
nu přenáší keramika a tahové síly přenáší vložený ocelo-
vý prvek. Na obrázku č. 6 je schéma působení takové
konstrukce. Nadezdívka pak odpovídá konzole, jejímuž
překlopení brání dvojice sil. Černá šipka na obrázku
představuje tah přenášený ocelovou výztuhou, šedá šip-
ka značí těžiště tlakové zóny přenášející tlak. Jako vhod-
ná verze a pro přenesení věnce je orientována obráceně
oproti zvyklostem u běžných průvlaků (je na svislo). Je to
dáno tím, že je zde přenášena vodorovná síla a ohybový
moment, proto působí též ve vodorovné rovině. Množ-
ství výztuže není stanoveno odhadem, je podepřeno sta-
tickým výpočtem při uvažování věnce jako spojitého nos-
níku. Při dimenzování je samozřejmě vhodná co nejširší
zeď (větší rameno vnitřních sil) uložená na stropě a věn-
covce (vysvětleno dále v textu). Pro opravdu 100% zajiš-
tění ukotvení zde byl dokonce realizován šikmý věnec
v příčných stěnách přerušených dveřními otvory (připra-
vena šikmá výztuž pro napojení).ohybového momentu se
z hlediska realizace jeví použití páskové ocele na přene-
sení tahu. Ta je ukotvena do stropní konstrukce zataže-
ním do železobetonového pozedního věnce. Do něho se
již ukotví pozednice přímo při realizaci krovu dle zvyklostí
dodavatelské firmy (chemické kotvy apod.). Na fotografii
č. 6 je na levé fotografii tato pásovina před zabetonová-
ním – je zatažena pod výztuž desky a roztažením druhé-
ho konce připravena pro zakotvení do pozedního věnce.
Zakotvení je nutné provést zatažením ohnuté pásoviny
pod výztuž desky, jinak by hrozilo vytržení z betonu.
V pravé fotografii je páskovina již zapuštěna v drážce
v hraně zdiva a zatažena do věnce.
Podobné řešení je i přímé kotvení pozednice táhlem
zakotveným do stropní desky. Na fotografiích č. 7 je
ukázka takového řešení – bohužel pozední věnec je však
prakticky vynechán. V literatuře bývá někdy doporučová-
no i řešení pomocí ukotvené tyče protažené rovnou jak
cihlami, tak i přímo pozednicí a zafixování šroubem přes
podložku. Toto řešení opět „svádí“ k vynechání pozední-
ho věnce, což považuji konstrukčně za nevhodné. Z hle-
diska únosnosti průřezu na překlopení je toto řešení také
méně výhodné, neboť zmenšuje rameno vnitřních sil
podobně jako vynechání věncovky. Vysvětlení tohoto tvr-
zení je zřejmé z obrázku č. 7. Zde je schematicky znázor-
něn vliv vynechání věncovky na únosnost konzoly z cihel-
né nadezdívky. V levé části je případ nepřerušené stropní
desky. V případě použití věncovky lze předpokládat, že
uložení zdiva a průběhy napětí budou odpovídat nepře-
rušené stropní desce. V případě vynechání věncovky
a položení tepelné izolace na hranu desky dochází ke
zmenšení ramene vnitřních sil a tím i únosnosti průřezu.
Na druhou stranu, varianta táhla procházejícího zdivem
umožňuje započítání vlivu této výztuže při posuzování
smykové únosnosti v patě nadezdívky. Toto posouzení
není však obsahem tohoto příspěvku.