22
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
Pro přenesení reakcí od krokve je jednoznačně nejproble-
matičtější varianta hambálkového krovu. Co se týká svislé
reakce (Va=16,95 kN/m’), ta může případně komplikovat
nadimenzování vodorovných konstrukcí stropu (překlady).
Z hlediska stability nadezdívky je naopak velká svislá reak-
ce přínosem.
Jednoznačně problematická pro stabilitu nadezdívky je však
vodorovná reakce (H
a
=12,02 kN/m’). Ta může způsobit
Foto 2
Odtržený pozední věnec od příčného zdiva
Foto 3
Roztržená fasáda od neukotvené
pozednice
Foto 4
Schéma možného stažení štítu
i vážné poruchy na stavbě. Na fotografii č. 1 je zřejmá trhají-
cí se fasáda od „zfušovaného“ pozedního věnce. Ten samo-
zřejmě sám od sebe nestačí – je nutné ho kotvit ke kon-
strukci schopné přenést vodorovnou sílu (tuhý strop, příčný
věnec apod.). Na fotografii č. 2 je vidět tento věnec odtrže-
ný od příčných stěn. Zde stejně jako ve štítě mělo právě dojít
k ukotvení pozedního věnce pro přenesení vodorovných sil.
Zde bylo ještě možné provést dodatečné stažení objektu.
Opačný případ je zřejmý z fotografie č. 3.
Zde naopak došlo při rekonstrukci k odstra-
nění původního stažení krovu (pravděpo-
dobně pomocí páskové oceli – viz. Obr. 1
nahoře) a realizací půdní vestavby. Odpověď
krovu na sebe nenechala dlouho čekat. Při-
tom alespoň pro zabránění vzniku trhlin sta-
čilo pozednici kotvit podél štítu táhlem –
dispozičně by jistě nepřekáželo – schematic-
ky možný princip kotvení je znázorněn na
fotografii č. 4.