Basic HTML Version
62
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
1502–1508, který zde sklárnu postavil. Nejspíše šlo o její
přenesení do nového místa. Úvahy se týkají původní hutě
v Doubickém lese. Po jeho smrti huť vedl jeho bratr Veicz
(~1462–1531) v období 1508–1514. Poté ji předal nejstar-
šímu synovi Jiřímu Jindřichovi (~1488–1556), který měl
čtyři sourozence, Mertena (Martina), Wolfganga, Michela
a Barbaru. Huť převzal nejstarší Jiřího syn Assmann
(~1515–1568), který zde zavedl uměleckou výzdobu
skleněných číší. Po jeho smrti ji vedla dva roky jeho choť
Martha za nezletilé syny Erasma a Jakoba, malíře skla,
který bývá označován za autora jednoho z četných ví-
tacích pohárů (humpen), zdobeného emailovým znakem
říšského orla.
Martin Friedrich I. Assmannův bratr, se stal rychtářem
v Horní Chřibské a již roku 1558 odkoupil od Assmanna
pilu a mlýn, původně náležející k huti. Roku 1560 potvr-
dili Vartenberkové znovu privilegia Friedrichů. Po smr-
ti Assmanna odkoupil jeho bratr Martin I. huť od vdovy
Marthy a spravoval ji dvanáct let. V roce 1582 převzal sprá-
vu nejstarší syn, Martin II. (~1550–1612) a byl tam veden
jako skelmistr až do své smrti, byť posledních 10 let své-
ho života trávil převážně jinde, jak již bylo uvedeno. Jeho
tři sestry svými sňatky propojily příbuzenské vztahy s dal-
šími sklářskými rody, první se vdala za Gregora Vattera
do České Kamenice, druhá si vzala Kašpara Schürera
ze Syřišťovské huti v Jizerských horách a třetí Nickela
Preuslera, také skláře z Jizerských hor.
O prvním skelmistovi Asmo-
novi, který huť vedl v letech
1502–1508 jsou dochovány jen
útržkovité poznámky, jeho bratr
Veicz (Veit) se huti věnoval rov-
něž jen 6 let, než ji předal sy-
novi. Údajně byl jako rychtář
k této práci okolnostmi donu-
cen. Původní sortiment „gotic-
kého skla“ však stále více zís-
kával český charakter nejen
čistotou tavby, ale i uměleckým
pojetím. V městské knize byl
uváděn Veicz Glaser, z dalších
pak 1516 Lorenz Glaser, 1524
Jocoff Glaser, 1526 Blasius
Glaser a 1536 Simon Glaser
jako přísedící v radě.
Po roce 1530, kdy vznikla
v blízkém Falknově huť Paula
Schürera, dbali Friedrichové,
aby byli nadále vedeni rod-
ným jménem, nikoliv označe-
ním podle povolání (Glaser).
Kolem roku 1534 došlo k roz-
šíření a modernizaci hutě za
Jiřího Friedricha, který byl
skelmistrem v období 1514-56,
tedy nejdéle sloužícím z celého rodu (42 let).
Významnými změnami, které měly na práci hutě vliv, byly
přestup obyvatel k protestanské víře ve dvacátých letech
16. století a brzy poté počátek vlády Habsburské dynastie
od roku 1526, vedoucí postupně k potlačování protestantů.
pokračování
Literatura
[1] Dufek V.: Vztahy severočeských zakladatelů sklář-
ských komplexů rodu Schürerů- Keramický zpravodaj,
část 1 (5) (2009) 55-57, část 2 (6) (2009) 56-58, část 3
(1) (2010) 57-59
[2] Dufek V.: Pestré osudy sklářského rodu Kittelů, Kera-
mický zpravodaj, část 1 (4) 2011 57-60, část 2, (5)
(2011) 59-64, část 3,(6) (2011) 50-52
[3] Friedrich W. A.: Die Wurzeln der nordböhmischen
Glas-industrie (Kořeny severočeského sklářského
průmyslu) Fürth (2005)
[4] Urbancová J.: 575 let sklárny v Chřibské 1414-1989,
Crystalex Nový Bor, (1989)
[5] Klante M.: Die sudetendeutsche Glasindustrie
(Sudero-německý průmysl skla), Zeitschrift für
Wirtschaftkunde 5 (1) (1940/41) 53-63
[6] Chmelík O.: Friedrichovská sklárna v Horní Chřibské
ve světle Wartenberských privilegií z let 1504, 1560
a 1612, Sborník Porta Bohemica, Litoměřice (2001)
83-101
[7] Gelnar M.: Sklářské hutě středověku na Českolipsku
a Děčínsku, Bezděz 6, Česká Lípa (1997)
Obr.
Votivní obraz Martina Friedricha s rodinou, žijící ve
Chřibské, zachovaný v jím založeném kostele Sv. Jiří.