Basic HTML Version
28
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
Dosud po 20 let používané receptury žárobetonů LCC a
ULCC s korundovým kamenivem podrobili autoři hluboké-
mu zkoumání, při čemž jim vyplynuly nové upravené mož-
nosti pojivých systémů. Spolu s tím se dopracovali k ob-
jasnění podstaty jejich ztekucování a nabývání pevnosti
v průběhu vysušování a pálení. Při vyhodnocení se zvláště
zaměřili na náchylnost k praskání až explozivnímu rozpadu
s využitím čínské normy YB/T4117 – 2003. Sledovali ovšem
také jejich fyzikální vlastnosti obvyklými metodami. K vlast-
ním zkouškám použili bílý tavený korund, CA-cement,
Alphabond, mikrosiliku, reaktivní a kalcinovaný Al
2
O
3
, kyse-
linu citronovou a deflokulant (receptury v tab.). Je hodnocen
vliv mikrosiliky na roztékavost při stejném objemovém ob-
sahu vody a na ohybovou pevnost v žáru včetně délkových
změn (viz. grafy). Z toho vyplývá, že dochází k vzájemné
interakci mezi mikrosilikou, CA a Alphabondem, tvoří se
vazný gel. Mechanizmus jevu je popsán, optimální množství
mikrosiliky z hlediska roztékavosti a žárových vlastností žá-
robetonu je 4%. Alphabond při tom slouží jako akcelerátor,
ale jen v množství 0,5% (viz grafy samovolného a vibrační-
ho roztékání), při čemž v ULCC stačí je 0,5% CA k dosaže-
ní nejvyšší únosnosti. Zajímavý je výsledek sledování roz-
padavosti, kdy vysušený ULCC se nerozpadl při žádné ze
sledovaných teplot v rozmezí 200–1200°C. Autoři tvrdí, že
v tomto žárobetonu žádná hydraulická vazba nevzniká, ale
jak ukazují jiné zkoušky (vodivost, zeta-potenciál, pH), jde o
vazbu spojenou s gelací mikrosiliky v interakci s cementem
a alphabondem.
ISK-12-41
Kc
M. Weil
Geopolymer binders. Ecological and economic analy-
ses of geopolymer concrete mixes for external structural
elements
(Geopolymerní pojiva. Ekologické a ekonomické
analýzy geopolymerních betonových směsí pro
vnější konstrukční prvky)
BFT (12) (2011) str. 4 – 16, 9 obr., 3 tab., 27 lit.
Geopolymery představují skupinu zajímavých materiá-
lů, které splňují technologické, ekonomické i ekologické
požadavky. Pro výrobu pojivových systémů na bázi ge-
opolymerů se využívají druhotné suroviny jako mletá vy-
sokopecní struska, různé druhy popílků nebo minerálních
odpadů. Jako aktivátory bývají použity hydroxidy sodné
a draselné a alkalické křemičitany. Během výzkumu byly
vyrobeny tři betonové směsi, obsahující popílek a mletou
vysokopecní strusku. Betony byly použity jako materiál pro
obvodové zdivo a splnily všechny požadavky na vysokou
pevnost, rychlý rozvoj pevnosti, vysokou mrazuvzdornost
a odolnost vůči rozmrazovacím solím.
ISK-12-42
So
Pedro Silva, Jorge de Brito, and Joao Costa
Viability of Two New Mixture Design Methodologies for
Self-Consolidating Concrete
(Proveditelnost dvou nových metodik navrhování
složení směsi samozhutnitelného betonu)
ACI Materials Journal (6) (2011) str. 579-588, 4 obr., 3 tab.,
24 lit.
Tento článek prezentuje výsledky experimentální studie
technické proveditelnosti dvou metod navrhování samo-
zhutnitelného betonu (self-consolidating concrete, SCC)
podle autorů Ferreira (2001) a Nepomuceno (2005). Cílem
bylo najít optimální způsob návrhu směsi SCC s požado-
vanými vlastnostmi čerstvého a ztvrdlého betonu, aniž by
bylo potřeba experimentovat s velkým množstvím vzorků.
Bylo připraveno pět směsí SCC, každá o objemu 25 l,
zpracované pomocí míchačky s nuceným oběhem s ver-
tikální osou. Požadovaná pevnost v tlaku byla 40, 55 a 70
MPa. U čerstvých směsí se stanovila tekutost, odolnost
proti segregaci, mísitelnost a zpracovatelnost; u ztvrdlých
směsí pevnost v tlaku. Beton navržený metodou podle
Nepomucena měl lepší samozhutňující schopnost v po-
rovnání s SCC betony podle Ferreirovy metody, která je
jednodušší pro praktické použití.
ISK-12-43
So
David Trejo, Paolo Gardoni, and Jeong Joo Kim
Long-Term Performance of Glass Fiber-Reinforced
Polymer Reinforcement Embedded in Concrete
(Dlouhodobé vlastnosti výztuže složené z polymeru
vyztuženého skelnými vlákny, vložené do betonu)
ACI Materials Journal (6) (2011) str. 605-613, 6 obr., 4 tab.,
32 lit.
Polymery vyztužené skelnými vlákny (glass fiber-reinfor-
ced polymer, GFRP) představují vhodnou alternativní vý-
ztuž namísto tradičních ocelových tyčí. GFRP jsou lehké,
nekorodují a vykazují vysokou pevnost v tahu, časem však
mohou podléhat poškození a následné ztrátě tahových
schopností. Tento článek přináší výsledky sedmiletého
výzkumu reziduální kapacity tyčí z GFRP vložených jako
výztuž do betonové mostovky. Byly použity tři různé druhy
GFRP tyčí o průměru 16 a 19 mm, tyče obsahovaly při-
bližně 70% obj. jednosměrně orientovaných vláken, zbý-
vající hmotu tvořila pryskyřice, vzduchové póry a případné
další plnivo. Na základě výsledků měření byla vypočtena
doba 18 a 21,5 roku pro jednotlivé typy výztuže, po kterou
zbytková kapacita neklesne pod předpokládanou mezní
hodnotu. Tyto odhady byly vypočítány za předpokladu,
že ztráta kapacity je lineární funkcí času, protože proces
poškození může mít nelineární průběh a jeho rychlost se
může snižovat. Pro další výpočty bude třeba navrhnout
pravděpodobnostní model pro hodnocení časové změny
tahových vlastností tyčí z GFRP vložených do betonu, kte-
rý by lépe popisoval ztrátu tahové kapacity a korekční fak-
tory navrhování pro stavební konstrukce vyztužené GFRP.
ISK-12-44
So
Wenjuan Guo, Na Sun, Tao Yang, Meishan Pei, and Yingfei
Wang
Synthesis and Properties of Amphoteric Superplasticizer
(Syntéza a vlastnosti amfoterních
superplastifikátorů)
ACI Materials Journal (6) (2011) str. 614-618, 6 obr., 4 tab.,
26 lit.
Superplastifikátory patří mezi nezbytné chemické pří-
sady hojně využívané pro svoje schopnosti například