27
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
(Matematický důkaz tvorby oduhličené vrstvy při
výpalu grafitu za vysokých teplot pomocí analýzy
DTA-TGA)
Interceram (03-04) (2011) 199-201, 8 obr., 2 tab., 2 lit.
Diferenciální termická a termografická analýza poskytly
důležité informace o vytváření oduhličené zóny povrchu
grafitických zrn dvou různých vzorků, způsobené půso-
bením kyslíku. Vzorky indického původu (Palamau, měrný
povrch 1,1 m
2
.g
-1
a Tamilnadu 1,4 m
2
.g
-1
, navážka 60-65
mg) byly izotermálně žíhány na vzduchu při 850 °C a pro
porovnání bylo žíhání opakováno v čistém kyslíku. Získané
grafy potvrzují váhové úbytky a zmenšování velikosti čás-
tic, odpovídající úniku plynných zplodin v souladu s výpo-
čty podle Szekelyho rovnice.
ISK-12-36
Df
Pereira A. H. A. a kol.
The Influence of Nonlinear Elasticity on the Accuracy of
Thermal Shock Damage Evaluation by the Impulse Excitation
Technique
(Vliv nelineární elasticity na přesnost hodnocení
odolnosti protiteplotním šokům za použití impluzní
excitační techniky)
Interceram Refractories (Manual 02) (2011) 98-102, 7 obr.,
3 tab., 11 lit.
Uvedená impulzní technika v nejnovější verzi ve spojení
s počítačem umožňuje s použitím matematických metod
vyhodnocovat dynamický modul pružnosti včetně prů-
běhu útlumu v závislosti na vibrační amplitudě vzorku.
Schéma měření je na obrázku, intenzita úderů je nastavi-
telná, odezvy jsou zachycovány mikrofonem a počítačově
kvantifikovány. Autoři prověřili metodu na třech vysoce hli-
nitých žárobetonech, dvou s použitím bílého elektrotave-
ného korundu (s různou zrnitostí – do 2 a do 8 mm) a na
třetím s tabulárním Al
2
O
3
. Připravené vypálené vzorky 1450
– 1500 °C podrobovali různě velkým teplotním šokům a na
nich pak aplikovali impulzní excitační techniku. Výsledky
měření jsou tabulkově a graficky zaznamenány včetně mi-
krostruktury. Závěrem autoři konstatují, že fenomén neli-
neární elasticity koreluje s tvorbou trhlinek při teplotních
šocích, takže v budoucnu bude možné monitorovat a hod-
notit odolnost proti náhlým změnám teplot.
ISK-12-37
Kc
Susdalcev E. J., Mironova E. V.
Issledovanie blijanija technologičeskich parametrov na
pročnost klejevogosoedinenijav sisteme „keramika-metall“
(Výzkum vlivu technologických parametrů
na pevnost lepidlového spoje v systému
„keramika–kov“)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7–8) (2011) 43–46,
2 obr. 1 tab.,
Nejpoužívanějším lepdilem pro spojování konstukčních
částí raket je VIKSINIT, vyvinutý v leteckém ústavu VIAM.
Je to elastické lepidlo s hermetickým účinkem, tvrdnoucí
za studena. Přestože se úspěšně používá, není dostateč-
ně vyhodnoceno co do pevnosti spoje a dalších techno-
logických vlastností (vliv drsnosti, teploty, tloušťky spo-
je 0,2–1mm). V práci jsou podrobněji uvedeny výsledky
zkoušek s jejich značným rozptylem. Zlepšení situace bylo
nalezeno v použití malého přídavku činidla na bázi benzi-
nu. Tím byla i snížena viskozita rozdělaného lepidla a jeho
lepší zpracovatelnost jak ukazuje graf a tabulka s pevnost-
mi spoje. Výzkum bude pokračovat k zjištění závislostí na
teplotě do 300–400 °C, na drsnosti a na tloušťce spoje
0,1–0,6 mm.
ISK-12-38
Kc
Kozlov J. A. a kol.
Kislotostojkost bločnogo vysokoporistogo jačeistogo ke-
ramičeskogo materiala v labora
(Odolnost proti kyselinám vysoce pórovitého
celulárního keramického materiálu v laboratorních
a provozních podmínkách)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2011) 9-12,
6 obr., 5 lit.
Článek se zabývá kyselinovzdorností korundových vošti-
nových (celulárních) tělísek používaných v průmyslové ka-
talýze. Hodnocení jejich kvality včetně povrchových účin-
ných látek není dosud vzhledem k různorodosti a často
vysoké agresivitě prostředí vyřešeno. Jednotlivé normové
metody nemají dostatečnou vypovídající účinnost, jak je
v článku dokladováno – např. kyselinovzdornost po výpalu
na 1435 °C je vyšší než po 1550 °C. Zkoušky tedy autoři
provedli na zařízení sestaveném podle provozu a provoz-
ních podmínek. Konkrétně se jednalo o reaktor s přemě-
nou fenyloctové kyseliny na metylbenzylketon. Schéma
zařízení a postup zkoušek uvedeny. V provozních podmín-
kách byly výsledky zkoušek potvrzeny.
ISK-12-39
Kc
666.9 Cement, sádra, beton
Samoljenko V. V., Firsov V. V.
Formirovanie struktury jačeistogo teploizoljacionnogo ma-
teriala iz židkostekolnoj kompozicii cholodnogo tverdenija
(Tvorba struktury voštinovitého tepelně izolačního
materiálu kompozitního složení s vodním sklem,
tvrdnoucího za studena)
Steklo i keramika (8) (2011) 14-16, 2 obr., 12 lit.
Cílem práce bylo prozkoumat procesy tvrdnutí směsí s vod-
ním sklem a stanovit podmínky k řízení tohoto procesu. Na
prvním místě je to vliv silikátového modulu vodního skla –
čím je vyšší, tím rychleji směs ztrácí tekutost až nakonec
zcela ztvrdne (viz graf). Vysoce aktivně působí s látkami
obsahující vápník (sádra, cement, vápno, křída). K zajištění
vytváření pórů přidávali autoři hliníkový prášek a stanovili
optimální podmínky jejich tvorby při postupném zatuhává-
ní směsi. Nejlepší strukturu dosáhli za použití vodního skla
s modulem 2,25. Na obrázcích mikrostruktury s různýmmo-
dulem je tato skutečnost doložena a v textu vysvětlena.
ISK-12-40
Kc
Myhre B., Fan H.
A Novel Castable Binder System Based on Old Knowledge
(Nový pojivý systém žárobetonů založený na
starých poznatcích)
Refractories worldforum 3 (4) (2011) 101-106, 9 obr., 2 tab.,
9 lit.