31
a Ti
5
Si
3
C
0,4
. Autoři soudí, že vyvinutá nanolaminární kera-
mika T
3
SiC
2
nalezne uplatnění v tenkovrstvých elektrických
topných systémech.
ISK-11-31
Kc
666.646 Obkladové materiály
Florenkov K. Ju a kol.
Spektralnye charakteristiki izlučenija, diffuzno
otraždennogo poverchnostju keramičeskoj plitki
(Spektrální charakteristiky záření, difúzně
odráženého povrchem keramické obkladačky)
Steklo i keramika (9) (2010) 19-23, 4 obr., 13 lit.
Cílem práce bylo objasnění možných příčin vytvářejících roz-
díly mezi instrumentálním a vizuálním oceňováním barev-
nosti. Autoři vyhodnocovali spektrální charakteristiky dopa-
dajícího záření a záření difúzně odráženého povrchem
obkladačky. Dále na zkušebních obkladačkách zjišťovali pro-
stou fluorescenci glazury po jejím ozáření ultrafialovým svět-
lem tak, že přidávali k hlinitoborité fritě různé keramické
barvy. Difúzní odražené záření proměřovali na spektrometru
„Pulsar“ ve vlnové oblasti 380 – 720 nm. V UV-oblasti pou-
žit typ CF-46. Aplikovali záření impulzní i nepřetržité. Zjistili,
že impulzně ozařované glazury vykázaly triplexové pohlcová-
ní, čímž vznikala fosforescence ve viditelné oblasti. Při použi-
tí UV světla vznikaly ve skelné mřížce glazury radiační barev-
ná centra pohlcující viditelné záření. To vše způsobuje rozdíly
mezi instrumentálním a vizuálním vyhodnocováním. Způsob
měření a registrace difúzního spektra je schematicky znázor-
něn a blíže popsán. Spektrální charakteristiky jsou uvedeny
v mnoha grafech. V závěru se doporučuje použití spektrální
metody s dvojitým monochromátorem.
ISK-11-32
Kc
Mallol G. a kol.
Rapid, harmless, and non-destructive measurement of
ceramic tile bulk density
(Rychlé nedestruktivní zjišťování objemové
hmotnosti obkladových prvků bez jejich poškození)
Cerámica y Vidrio 49 (6) (2010) 393-398
Tato studie poukazuje na snadné technické použití nové
metody, týkající se stanovení objemové hmotnosti a jejího
rozmístění v keramických obkladačkách jakéhokoliv rozmě-
ru. Nový technický postup je založen na vnitřní distribuci tla-
ku při lisování hmoty ve formě a to použitím listu papíru cit-
livého na výši tlaku, za současného použití diagramu složení
– zhutnění. Vlastní měření a metodika vyhodnocování jsou
podrobně specifikovány, spolu s tím, jak získané výsledky
jsou ovlivňovány určitými vnějšími faktory, čímž je dána přes-
nost a reprodukovatelnost metody. Po ověření možností této
metody, lze pak následně určovat distribuci objemové hmot-
nosti průmyslově lisovaných obkladaček. Metoda je rychlá,
snadno použitelná, při čemž není ani destruktivní a ani
toxická. Vyvinutá počítačová aplikace umožňuje zmapování
objemové hustoty, určení případných vadných míst a zpraco-
vání kompletní analýzy získaných dat.
ISK-11-33
Kc
666.1 Sklo
Bobkva N. M. a kol.
Povyšenie ustojčivosti elektrodnych stekol
k ftorsoderžaščim sredam
(Zvýšení odolnosti elektrodových skel vůči prostředí
s obsahem fluoru)
Steklo i keramika (9) (2010) 3-6, 3 obr. 10 lit.
Sledován vliv ZrO
2
, P
2
O
5
a iontu F - na odolnost elektrodo-
vých skel vůči prostředí s obsahem fluoru. Bylo stanoveno,
že nejodolnější skla se nacházejí v oblasti minimálních
molárních obsahů P
2
O
5
(ne více než 2,5 %) při molárním
obsahu ZrO
2
do 3 %. Dále je zjištěno, že při použití skle-
něných elektrod s aktivní částí z experimentálních skel je
třeba podrobit elektrody „vymývání“ v roztoku HF o kon-
centraci až 1000 mg/l po dobu 3 - 7 dnů. V článku je
popsáno použití elektronového skla s aktivní částí pro kon-
trolu kyselosti prostředí v mnoha odvětvích průmyslu
a zemědělství. Uvedeny jsou různé druhy skel k tomuto
použití jako Koring-015, Perley. V Běloruském závodě
GZJP jsou sice některé druhy těchto skel vyráběny, ale pro
vyšší koncentrace HF (1000 mg/l) bylo nutno vyvinout
jejich širší sortiment. Výsledky prací jsou uvedeny v diagra-
mech a obrázcích s hodnocením jejich odolnosti v prostře-
dí HF o vyšší koncentraci, v časových závislostech a v 2 %
molární koncentraci ZrO
2
.
ISK-11-34
Kc
Götz J.
Solar Energy Challenges for the Glass-Making Industry
(Nabídky výhod sluneční energie sklářskému
průmyslu)
Interceram 59, (03-04) (2010) 178-181, 5 obr. 1 tab.,
12 lit.
Sluneční elektrárny jako obnovitelné zdroje energie mají
do roku 2020 dosáhnout 20% podílu z celkových zdrojů
v Evropské Unii vedle uhlí, zemního plynu, ropy a jaderné-
ho paliva. Odhaduje se, že je třeba zvýšit současnou výro-
bu 7500 krát, aby se dostala na první místo. Jedním
z hlavních způsobů technického využití sluneční energie je
její koncentrace prostřednictvím panelů, druhým pak foto-
voltaický systém. V roce 2009 dodaly portugalské zdroje
93 GWh, německé rovněž 93 GWh, španělské 85 GWh.
Výzkum optimalizace složení panelového skla rychle
pokračuje směrem k hydrofobním nanosklům s ochran-
ným povlakem, patentovány byly tzv. metalizační pasty.
Bylo zadáno také řešení recyklace. 6 kt skla pro fotovoltai-
ku v roce 2010 vzroste do roku 2030 na 130 kt.
ISK-11-35-
Df
Levickij J. A. a kol.
Optimizacija sostava frittovannogo komponenta syrjevoj
kompozicii iznosostojkich pokrytij
(Optimalizace skladby fritové komponenty
do surovinové sestavy pro otěruvzdorné povlaky)
Steklo i keramika (9) (2010) 29-32, 3 obr. 2 tab., 6 lit.
Autoři z běloruské technické univerzity zkoumali mož-
nost použití bezzinkové frity do základní provozní surovi-
nové skladby pro otěruvzdorné skelně krystalické povla-
ky. Dosud se do frity používá Zirkobit italské provenience
(65,44 ZrO
2
, 32,37 SiO
2
, 1,54 % Al
2
O
3
, s měrným povr-
chem 1,3 – 1,4 m
2
/g) v množství až 13 %. Popsána je
řada zkušebních receptur zakalených otěruvzdorných
povlaků pro dlaždice. Na obrázcích lomu povlaků z elek-
tronového mikroskopu je prezentován vzhled a v tabulce
jsou pak výsledky fázového složení krystalů (při teplotě
1150 °C). Byly nalezeny optimální směsi k získání kvalit-
ních otěruvzdorných zakalených povlaků při teplotách
nižších o 80 – 100 °C oproti provozním teplotám. Pokud
u některých směsí byly zjištěny horší parametry (mikro-
tvrdosti, otěruvzdornosti aj.), tak byly ovlivněny vývinem
krystalů diopsidu a akermanitu, které rozvolňují struktu-
ru povlaku. Je to doloženo rozdílným průběhem křivek
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)