Basic HTML Version
7
Keramický zpravodaj 29 (6) (2013)
bioklasty a extraklasty. Průměrná velikost klastických
částic je okolo 800 µm.
Otevřená pórovitost obou vápenců je pod 1%. Faktor sa-
turace (lime saturation factor LSFII), viz tab. 1 byl určen pro
odhad tzv. potenciálu pro přepálení (hard burned poten-
tial) [5].
2.2 Produkce vápna
Vitošovské i koněpruské vápence byly vypáleny v malé ex-
perimentální peci tradičním způsobem. Pálená vápna byla
porovnána s moderní industriální produkcí vápenek Čertovy
schody a Vitošov. Přehledně jsou vápna a jejich podmínky
výpalu uvedeny v tabulce 2.
Vzorky jsou popsány kódem na základě:
• jejich způsobu výroby (C – průmyslová, T – tradiční)
• typem vápence (Vit – Vitošov, CS – Čertovy schody)
• a číslem, které označuje výpal popř. pec
U vzorků z experimentální pece se přidává ještě pozice
v peci:
•
pozice 1 – klenba,
• pozice 2 – prostředek
• pozice 3 – horní část vsázky ve hloubce cca. 20 cm pod
povrchem vsázky
2.3 Vzorky a analytické techniky
Studium páleného kusového vápna bylo prováděno na lo-
kálních vzorcích odebraných z určité pozice. Obecně jsou
podmínky výpalu známy na základě pracovního režimu
pecí. U experimentální pece byly podmínky výpalu moni-
torovány [4]. Z praktických důvodů, ale není možné ur-
čit zcela přesně podmínky výpalu v místech odběru vzor-
ků. Normovaný způsob odběru vzorků dle EN 196-7 nebyl
v tomto případě použit, jelikož se jednalo o experimentální
srovnání páleného vápna. Vzorky tedy popisují pouze lokál-
ní místo, nevztahují se k celé vsázce.
Pro zkoušky bylo k dispozici cca 2 kg na vzorek. Reaktivita
vápna byla provedena na základě EB 459-2. Prezentované
hodnoty jsou průměrem ze dvou měření. Kontrolně by-
lo složení páleného vápna zhodnoceno termogravimetric-
kou analýzou (přístroj SDT Q600 TA Instruments) v rozsa-
hu 20 až 1000 °C, rychlost ohřevu 10 °C/min v dusíku.
Struktura kusového vápna byla studována na úlomcích. Pro
určení distribuce pórů, specifického povrchu a měrné hmot-
nosti byly použity přístroje a metody:
• rtuťový porozimetr AutoPore IV s maximálním tlakem
33 000psi (ozn. metody MIP)
• plynová adsorpce při 77,5 °K, přístroj ASAP 2020 (BET)
• a heliový pyknometr Accupyc II 1340 (GP)
Kusové vápno bylo kvalitativně popsáno v elektronovém
rastrovacím mikroskopu Mira II LMU od firmy Tescan (SEM).
3 Výsledky
Celkově bylo odebráno a studováno výše popsanými metoda-
mi 13 vzorků páleného kusového vápna. K dispozici bylo pět
cca 20 kg vzorků z průmyslových pecí. Zbytek byl ze čtyř růz-
ných experimentálních výpalů tradičním způsobem. Přehled
všech vzorků je uveden v tabulce 2. Některé z odebraných
vzorků nebyly plně kalcinovány a některé vzorky byly již čás-
tečně hydratovány. Tento fakt ukazuje na složitost vzorkování
a nakládání se vzorky a znemožňuje přímé kvantitativní srov-
nání produkovaných vápen. Dále prezentované výsledky se
soustředí pouze na vybrané vzorky vápen, u kterých lze před-
pokládat kompletní přeměnu na CaO, viz tabulka 3.
Obr. 2
Mikrofotografie koněpruského vápence (CS) uka-
zující větší (300-1000 µm) mikritické extraklasty a biokla-
sty. XPL
Označení vápna
Kalcinační
teplota
(rozsah)
[°C]
Rezidenční
čas
[hodiny]
Typ paliva
Velikost vsázky
průměr
[mm]
Vzorek
událost/místo
CVit1
1150
10,5 olej/plyn
40–70
kontinuální produkce
CVit2
1250
10,5
olej
20–40
kontinuální produkce
CVit3
1050–1150
12 uhlí/plyn
20–80
kontinuální produkce
TVit I–2
900–1000
6 dřevo
30–120
střed
TVit II–1
900–1050
8,5 dřevo
150
klenba
TVit II–2
900–950
7,5 dřevo
30–120
střed
CCS 1
900–1000
12 tekuté palivo
40–100
kontinuální produkce
CCS 2
900–1300
24 pevné palivo
60–100
kontinuální produkce
TCS I–1
900–1150
16 dřevo
150
klenba
TCS I–2
900–1150
14 dřevo
30–120
střed
TCS I–3
900–1150
13 dřevo
30–50
vršek
TCS II–1
900–1250
18 dřevo
150
klenba
TCS II–3
900–1200
11 dřevo
30–50
vršek
Tab. 2
Vzorky páleného kusového vápna a jejich výrobní charakteristiky