Basic HTML Version
44
Keramický zpravodaj 29 (6) (2013)
Sklář a keramik 62 (1-2) (2013)
M. Šveda, R. Sokolář: Hodnocení mrazuvzdornosti
cihlářského střepu
Příspěvek se věnuje kontinuálními změnami struktury pórů,
které probíhají v cihlářském střepu vlivem zmrazování
a rozmrazování. Zatím byl výzkum v této oblasti zaměřený
především na sledování vlivu před prvním zmrazovacím cyk-
lem. Menší pozornost byla věnována stavu i po skončení
určitého počtu zmrazovacích cyklů, kde se na základě zís-
kaných vlastností vypracovala kritéria, které by měl cihlář-
ský výrobek splňovat pro dosažení vysoké mrazuvzdornosti.
Protagonisté daného způsobu výzkumu byli na FS VUT Brno
pánové Lach a Voborský.
[str. 3-6, 10 obr., 2 tab., 15 lit.]
Sklář a keramik 62 (11-12) (2013)
S. Gelnar: Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bub-
lin na dně dávkovače skloviny
Při strojním zpracování sodnovápenaté skloviny docházelo
v nepravidelných časových intervalech k poklesu kvality vý-
robků vlivem skokového zvýšení obsahu bublin. Postupem
popsaným v tomto článku byl na dně dávkovače skloviny
nalezen úlomek kantalového drátu. Po jeho odstranění
dosáhla sklovina opět požadované kvality. Článek je re-
trospektivou do zajímavé oblasti technologie tavení skla.
[str. 255-257, 4 obr., 8 lit.]
Sklář a keramik 62 (11-12) (2013)
R. Hais: 100 let významné sklářské hutě Flora-Han-
tich v Novém Boru
Sto let nepřetržité sklářské výroby bylo impulsem pro au-
tora tohoto článku k souhrnnému zpracování historie této
sklářské hutě. Autor podrobně popisuje jednotlivá období,
přestavby a modernizaci budov, rozvoj výrobního zaříze-
ní, technologie a výrobního sortimentu. Svoji pozornost
zaměřuje i jmenovitě na vedoucí, huťmistry, skláře, tech-
nology a taviče, kteří svojí prací přispívali v jednotlivých
generacích k úspěšné výrobě a reprezentaci českého skla
a neměli by být zapomenuti.
[str. 258-264, 23 obr., 18 lit.]
Sklář a keramik 62 (11-12) (2013)
J. Schöttner: Historie novosvětské sklárny v první
polovině 19. století
Harrachovská sklárna v Novém Světě reprezentovala v první
polovině 19. století coby producent rafinovaného skla to
nejlepší, čeho bylo v tomto období dosaženo, a to jak v ob-
Z ČESKÝCH ČASOPISŮ
(From the Czech journals)
lasti sklářské technologie, tak na poli výtvarného umění.
[str. 265-272, 9 obr., 69 lit.]
CHEMagazín 23 (6) (2013)
I. Souček, M. Špaček, J. Hyršlová: Ekonomika a řízení
podniků v chemickém průmyslu, logistika jako nástroj
hodnotového řízení v podnicích chemického průmyslu
téma logistiky navazuje na předchozí článek věnovaný ří-
zení materiálových toků ve výrobní společnosti, ve kterém
je zdůrazněno, že evropský chemický průmysl se postup-
ně dostává pod stále větší tlak zahraničních, zejména asij-
ských konkurentů. Odborné zdroje dokonce uvádějí, že
náklady na logistiku v chemickém průmyslu jsou v Evropě
o 30-50 % vyšší než v USA. Logistika proto hledá mana-
žerské nástroje, které by posílily konkurenční výhodu a vy-
tvořily základ budoucí prosperity.
[str. 32-35, 4 obr., 23 lit.]
CHEMagazín 23 (6) (2013)
S. Janoušková: Využití environmentálních indikáto-
rů v reportingu firem
Cílem příspěvku je přinést stručný přehled o společenské
odpovědnosti firem a s tím souvisejícím reportingem pod-
niků. Text se dále blíže zabývá možnostmi využití indiká-
torů: uhlíková stopa, ekologická stopa a vodní stopa pro
poskytnutí důležitých informací o environmentálním cho-
vání firem.
[str. 36-37, 7 lit.]
Uhlí, Rudy 61, Geologický průzkum 55 (4) (2013)
J. Velfl: 200 let od zaražení Ševčinského dolu na Bře-
zových horách
Montánní podnikání na Příbramsku se zapsalo do dějin
hornictví řadou významných událostí. Zvláště důležitá ča-
sová etapa v této pracovní tradici se odehrála od sklonku
18. století do devadesátých let století devatenáctého. Ve
druhé polovině 19. století se zdejší báňská činnost dosta-
la na vrchol konjunkturální epochy a vydobyla si zároveň
věhlasné renomé také v mezinárodním kontextu. Prv-
ně v rámci rudních revírů habsburskéhostátu zde došlo
například k využití parních strojů, drátěných těžních lan
a stoupacích strojů; prvně na světě tu bylo dosaženo svislé
hloubky 1000 m za pomoci jediného těžního lana a pod-
zemí vydalo okolo 90% zásob stříbra a olova v rámci Ra-
kouska-Uherska.
[str. 14-17, 4 obr., 10 lit.]