Basic HTML Version
52
Keramický zpravodaj 28 (6) (2012)
Komatsu a jeho asistentů doplněné pracemi Patty Wouters
a Sashy Wardel. Při zahájení samozřejmě nechyběla ukázka
přípravy japonského čaje v originálním čajovém nádobí ani
tradiční přípitek šampaňským.
Po vstřebání všech zajímavých informací, nových zkušeností
inspirovaní a nabití novou energií se mohli studenti pustit
do práce. Letošním tématem porcelánového sympozia byla
„dóza“ a zúčastnilo se jej 14 studentů z vysokých umě-
leckých škol z Prahy, Bratislavy, Tokia, Halle a samozřejmě
kmenoví studenti z Ústí nad Labem. Studenti přijeli do
ateliéru v Dubí s hotovými sádrovými formami a během
necelých dvou týdnů zde museli vytvořit minimálně tři tvary
dóz. Letos se to někomu podařilo, někomu méně, ale všich-
ni se snažili. Český porcelán poskytl porcelánovou hmotu,
v Manufaktuře Royal Dux nám namíchali porcelán růžový
a modrý, v ateliéru jsme nabídli různé dekorační barvy
a pálili a pálili a pálili. Výsledky dvoutýdenní usilovné práce
studentů bylo možno shlédnout do konce října na výstavě
ve výstavní síni designu FUD a pojetí společného zadání bylo
opravdu rozličné.
Na sympoziu se však nejen pracovalo, sympozium je totiž
hlavně o setkávání lidí, výměně zkušeností, konfrontací
Claudia Bischoff
L’ubomír Ontkoc
Kristina Kollárovicsová
Kanako Dakeshita
Miki Lin
Nela Trešková
rozdílných přístupů, a to nemluvím jen o práci a materiálu.
Samozřejmě se všichni těšili na exkurzi v Českém porce-
lánu a.s. Spolupráce ateliéru se sousedící porcelánkou je
totiž dnes vlastně unikátní a musím říci, že nám ji příchozí
studenti vesměs závidí. Přespolní účastníky se snažíme se-
známit i se zajímavostmi blízkého okolí. Letos měla úspěch
noční prohlídka barokního kláštera v Oseku, kterou milou
náhodou obohatilo vystoupení německého pěveckého
sboru nebo výlet lanovkou na Komáří vížku a pěší túra
na Růžový hrádek v Krupce. Čas zbyl také na společné
kuchtění v ateliéru, pohoštění v japonském stylu připravily
studentky z Tokia a úspěch měly i Slovenské palačinky od
Minky :-).
Zkrátka sympozium skončilo a nastala opět všední práce,
ale já věřím, že všichni zde načerpali další sílu a chuť do
tvoření, jelikož sympozium je od toho, aby se lidé navzájem
„nakopli“, aby pochytali co nejvíc inspirací ať už v tvorbě
ostatních, ve vzájemných diskuzích nebo jen někde kolem
sebe ve vzduchu v přírodě v atmosféře. A za tuto možnost
čerpání musím poděkovat hlavně městu Dubí, bez jehož
finanční podpory by se uspořádat takové sympozium nikdy
nepodařilo.