Basic HTML Version
11
Keramický zpravodaj 28 (6) (2012)
POSOUZENÍ PUCOLÁNOVÉ AKTIVITY CIHELNÉHO STŘEPU
V ZÁVISLOSTI NA TEPLOPTĚ VÝPALU A DRUHU CIHLÁŘSKÉ ZEMINY
(Assessment of pozzolanic activity of two types of brick bodies in dependence on firing temperature
and the variety of ceramic clays)
Eva Navrátilová
1
, Pavla Rovnaníková
2
, Radomír Sokolář
3
, Jana Kosíková
4
Abstrakt
Článek se zabývá pucolánovou aktivitou cihelného střepu.
Pucolánová aktivita byla hodnocena u dvou cihlářských
zemin A (10,70 % CaO) a B (0,69 % CaO), které byly
vypáleny na teplotu 800 až 1150 °C. U vypálených střepů
bylo stanoveno jejich chemické a mineralogické složení
a granulometrie mletých vzorků. Střep A dosáhl vyšších
hodnot pucolánové aktivity, než střep B. Různé hodnoty
pucolánové aktivity mají příčinu v chemickém a mineralo-
gickém složení.
Klíčová slova
Pucolán, pucolánová aktivita, cihelný střep
Abstract
The article deals with pozzolanic activity of brick body.
Pozzolanic activity was investigated for two brick clays
A (10.70 % CaO) and B (0.69 % CaO), which were fired at
the temperatures from 800 °C to 1150 °C. These ceramic
clays were tested concerning their chemical and minera-
logical composition, and granulometry of ground samples.
The ceramic clay A achieved the higher values of pozzolanic
activity to compare to clay B. The different values of poz-
zolanic activity are dependent on the chemical and minera-
logical composition of brick body.
Keywords
Pozzolan, pozzolanic activity, brick body
Úvod
Při rozborech omítek historických budov je možno nalézt
řadu anorganických příměsí, jako jsou např. drcené či mleté
keramické střepy, jemně drcené sklo, různé druhy strusek
apod. Tyto příměsi nepředstavují v omítkách inertní složky,
ale ve většině případů mají funkci pojiva, díky jejich puco-
lánové, nebo hydraulické aktivitě. Pucolány a hydraulické
příměsi v závislosti na velikosti částic zlepšují vlastnosti vá-
penných omítek, mohou mít funkci pojiva, v případě větší
velikosti částic mají funkci i plniva. Reaktivní příměsi vedou
ke zlepšení mechanických vlastností, zvyšují odolnost vůči
korozi, a tím i trvanlivost omítek. Jak již bylo výše uvedeno,
cihelný střep je příměs, se kterou se v historických maltách
a omítkách často setkáváme. Vápenné malty a omítky
1
Eva Navrátilová, Ing.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie, Žižkova 17, 602 00 Brno, e-mail: navratilova.e@fce.vutbr.cz
2
Pavla Rovnaníková, prof. RNDr., CSc.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie, Žižkova 17, 602 00 Brno, e-mail: rovnanikova.p@fce.vutbr.cz
3
Radomír Sokolář, doc. Ing., Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební,
Ústav technologie výroby stavebních hmot a dílců, Veveří 95, 602 00 Brno, e-mail: sokolar.r@fce.vutbr.cz
4
Jana Kosíková, Ing., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební,
Ústav technologie výroby stavebních hmot a dílců, Veveří 95, 602 00 Brno, e-mail: kosikova.j@fce.vutbr.cz
s drceným cihelným střepem byly široce používány pro zvý-
šenou odolnost proti agresivním vlivům z okolního prostředí
a byly proto uplatněny na stavbách, kde malty a omítky byly
vystaveny náročným povětrnostním podmínkám nebo mu-
sely odolávat působení vlhkosti či kapalné vody. Uplatnily se
také při stavbě aquaduktů, mostů, nádrží a dalších vodních
staveb. V dávných dobách používaly keramický střep do
malt Féničané, Řekové i Římané. Na našem území jsou to
zejména stavby ze středověku, na kterých lze v omítkových
maltách identifikovat velmi jemnou cihelnou drť. Příkladem
může být státní zámek v Českém Krumlově, kde byly
v omítkách nelezeny kousky cihel o velikosti 0,5 až 2 mm.
Cihelný střep lze obecně zařadit do skupiny pálených jílo-
vých surovin, podobně jako další druhy keramiky, ale také
v poslední době široce zkoumaný a již i v praxi využívaný
metakaolin. Cihelný střep je v současné době zkoumán
z hlediska jeho uplatnění při obnově omítek historických
objektů a trvanlivosti malt pro zdění a omítání, ale také jeho
využití jako náhrada cementu v maltách a betonech.
Uğurlu a Böke [1] studovali vliv vnitřního klimatu v objektu
několika teplých lázní v Izmiru na vlastnosti historických
vápenných malt s cihelným střepem. Stanovili základní
fyzikální vlastnosti, chemické a mineralogické složení, mi-
krostrukturu a hydraulické vlastnosti zbytků interiérových
omítek. Dochované zbytky omítek vykazovaly dostatečnou
pevnost a přídržnost k podkladu i přesto, že jejich životní
cyklus se odehrával ve vlhkých a horkých podmínkách.
Význačná trvanlivost byla způsobena právě přítomností
drceného cihelného střepu, který s vápnem vytvořil pevné
a odolné pojivo.
Baronio a Binda [2] zkoumali úlohu cihelného střepu ve
vápenných maltách. Zjistili, že cihelný střep, který měl puco-
lánové vlastnosti, měl na styku s pojivem zreagovanou vrst-
vu. Nicméně, i cihelný střep, který nevykazoval pucolanitu,
ovlivňoval vlastnosti malty. Malta byla kompaktní a pevnější
než malta vyrobená pouze z vápenné kaše, a to i v případě
velmi silných vrstev.
V současné době jsou pucolánové vlastnosti cihelného
střepu častěji studovány v souvislosti s možnou náhradou
cementu v betonu a cementových maltách, který při výrobě
výrazně přispívá k emisím oxidu uhličitého do atmosféry.
Silva a kol. [3] prezentovali studium zlepšení vlastností
cementových malt použitím přídavku velmi jemně mletého