48
Keramický zpravodaj 28 (5) (2012)
Skleněný svět
Blaschků
Autor knihy:
Vladimír Dufek
Nakladatel:
Nákladem vlastním
Rok vydání: 2012
ISBN: 978-80-260-2882-6
Počet stran/obrázků:
64/42
Publikace je rozdělena do 8 kapitol:
1. Úvodem krátké seznámení
2. Ohlasy na dílo Blaschků
3. Z historie Hodkovicka a Českodubska
4. Genealogie severočeského rodu Blaschků
5. První životní období Leopolda Blaschka doma
6. Druhé životní období, atelier u zámku Pillnitz
7. Třetí životní období, Blaschka-Haus
8. Rekviem
Dále je připojen:
Poznámkový aparát – vysvětlení užívaných pojmů, historic-
ké poznámky atd.
Chronologicky seřazená data o rodu Blažků – praktické pro
systematický přehled.
Vlastní publikace – 16 položek, z toho u jedné je autor
„jen“ překladatelem.
Autor popisuje historii sklářského rodu Blaschků, kte-
rý je ve srovnání s jinými v Čechách poměrně málo
znám. Dva členové rodu - Leopold Blaschka (1822-1895)
a jeho syn Rudolf (1857-1939) se zaměřili na výrobu
předmětů tvarovaných nad kahanem, tedy na techno-
logii, která procházela v 19. století obdobím značného
rozkvětu. A byli to právě otec a syn Blaschkové, kteří
tuto náročnou technologii proslavili i za hranicemi ze-
KNIHY
(Books)
jména jako nesmírně kvalitní modely flóry a fauny. (Budiž
citováno z návštěvní knihy na jedné výstavy skleněných
kytic: „Výstava se mi velmi líbila, jen modely jsem nikde
neviděla“). Soubory modelů jsou v Botanickém museu
Harvardu, na Univerzitě Cornell, v Národním muzeu
v Irsku, Universitě v Berlíně, Zoologickém institutu ve
Vídni atd. V Čechách je v depozitáři Národního muzea
z původních čtyř modelů zachován celý pouze jeden
(s ohledem na stěhování této ctihodné instituce snad ještě
opravdu celý).
Poslední možnost shlédnout většinu děl Blaschků dala vý-
stava ve Sklářském muzeu v Corningu (stát New York, USA)
v květnu až listopadu 2007.
Snahou autora recenzované publikace bylo přiblížit historii
tohoto sklářského rodu a opravit řadu nepřesností, které
jsou s ním spojeny. Snad také doplnit informace, proto-
že v posledním velkém dvousvazkovém díle Drahošová
a kolektiv: Historie sklářské tvorby v Českých zemích (Praha,
2005) není o Blaschcích ani zmínka.
Patří se poděkovat Česko-německému fondu budoucnos-
ti, za významnou podporu autorovi a vydavateli v jedné
osobě.
Recenzent může dosvědčit, že u autora v míře nadprůměr-
né platí „dílo není nikdy hotovo“. Může za to autorova
zodpovědnost a množství informací, které k Blaschkům
a kolem Blaschků za léta nashromáždil.
Redakce