Basic HTML Version
44
Keramický zpravodaj 28 (5) (2012)
zahubit, tvrdí firmy. Další růst podpory obnovitelných zdrojů
by mohl srazit český průmysl na kolena. Tvrdí to Svaz prů-
myslu a dopravy a začíná tak lobbovat za finanční pomoc.
V Poslanecké sněmovně už leží pozměňovací návrh zákona
o obchodování s emisními povolenkami, který by mohl při-
nést desítky miliard korun na krytí nákladů na zelenou ener-
gii. Návrh za svaz předložil sociálnědemokratický poslanec
Jaroslav Foldyna. „Zvyšování cen elektřiny v důsledku pla-
teb za obnovitelné zdroje je alarmující,“ říká Foldyna s tím,
že další růst může podlomit ekonomiku a zvýšit nezaměst-
nanost v nejvíce ohrožených regionech. Zákon o obchodo-
vání s emisními povolenkami má určit, kam půjdou peníze
z prodeje povolenek za vypouštění oxidu uhličitého v le-
tech 2013 až 2020. Současný návrh, na kterém se dohodla
vláda, předpokládá, že z 80 miliard korun, které se mají vy-
brat, půjde polovina na energetické úspory v bydlení a prů-
myslu a polovina do státního rozpočtu. A právě tato druhá
polovina má jít podle Foldyny na krytí nákladů na obnovi-
telné zdroje. „Vláda se musí rozhodnout, zda chce z peněz
za povolenky lepit díry v rozpočtu, nebo chránit průmysl,“
říká generální ředitel společnosti Lasselsberger Roman
Blažíček. „V Německu vyšla vláda průmyslu vstříc a firmy
platí na jednu megawatthodinu spotřebované energie
zhruba 0,5 eura, zatímco u nás je to 16,8 eura,“ dodává.
Politici podle něj nezvládli nastavení podpory obnovitelných
zdrojů a nyní by to měli napravit. I kvůli solárnímu boomu
v letech 2009 a 2010 tak Česko pravděpodobně již příští rok
splní 13,5procentní podíl zelené energie, k němuž se zavá-
zalo Evropské unii až k roku 2020. I proto bude podpora ze-
lené energie jen v letošním roce stát okolo 38miliard korun.
Z toho platí asi tři čtvrtiny průmysl, 15 procent domác-
nosti a jednu desetinu stát. Příští rok se ale má tato část-
ka vyšplhat až ke 44 miliardám korun. Cena elektřiny tak
vzroste – pro domácnosti zhruba o 3,5 procenta, pro vel-
koodběratele ještě o víc. „Poplatek za obnovitelné zdroje
se má zvýšit ze 419 korun na 613 korun za megawatt-
hodinu. Podniky tak přijdou o další miliardy korun,“ říká
tajemník Sdružení velkých spotřebitelů energie Luděk Pis-
kač. „Již dnes dávají velké firmy 50 až 60 procent svých
zisků na obnovitelné zdroje. Naše firma letos zaplatí asi
50 milionů korun,“ říká Blažíček z Lasselsbergeru. Dras-
tický dopad může podle něj mít růst cen elektřiny hlav-
ně na 14 procent firem, které jsou již dnes ve ztrátě.
U velkých společností, jako je ArcelorMittal, se roční vý-
daje na obnovitelné zdroje můžou pohybovat až okolo
půl miliardy korun. Právě u ArcelorMittalu jsou přitom tak
vysoké poplatky absurdní – 98 % elektřiny si totiž vyrobí
sám. Zástupci průmyslu si stěžují i na to, že poplatky za
zelenou energii nejsou jedinou zátěží, kterou na ně ekolo-
gická politika vlády uvaluje. Do roku 2016 si totiž dalších
70 miliard korun vyžádají i investice kvůli přísnějším ekolo-
gickým limitům. A od příštího roku si budou muset firmy
kupovat i emisní povolenky. Ty do konce letošního roku
dostávají „zdarma“ – vláda je jen zatížila 32procentní daní
na zmírnění dopadů podpory obnovitelných zdrojů. A to
u velkých firem opět znamená stamilionové náklady. Otáz-
kou ovšem zůstává, jakou šanci na přijetí má návrh v Po-
slanecké sněmovně. Ministerstvo financí je zásadně proti.
Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba návrh „není
v souladu s principem univerzality příjmů a výdajů státní-
ho rozpočtu“. A přílišnou pomoc nelze čekat ani od jinak
hlasitého zastánce průmyslu – resortního ministra Mar-
tina Kuby. Ten podle Blažíčka na výzvy firem opakovaně
nereagoval. Nyní je navíc na cestě s českými byznysmeny
v Rusku a poslanci se návrh snaží protlačit v rekordním
tempu – první čtení proběhlo minulou středu a hlasovat ve
třetím čtení budou poslanci zítra. Foldyna nicméně doufá
v širší shodu. „Myslím si, že návrh má logiku i pro kolegy
z ODS,“ říká.
[25. 09. 2012, Hospodářské noviny]
U Ejpovic má vyrůst nový rozsáhlý lom
Lom za humny budou mít lidé z Ejpovic. Společnost
LB Minerals chce už v roce 2015 zahájit těžbu žáruvzdor-
ných jílů v novém rozsáhlém dobývacím prostoru západ-
ně od obce. Posouzení vlivů tohoto projektu na životní
prostředí (EIA), bez něhož se investor neobejde, pravdě-
podobně skončí souhlasným stanoviskem ministerstva
životního prostředí. Úterní veřejné projednání v nabitém
sále ejpovické hospody – místní se obávají například pra-
chu, zvýšené dopravy nebo úbytku vody ve studních – na
tom asi nic nezmění. Podle autora posudku k předložené
dokumentaci Pavla Vargy lze záměr realizovat. „Nebyly
prokázány negativní vlivy na životní prostředí,“ uvedl na
jednání Varga. Jak ale připomněl, souhlas je vázaný na
splnění více než třiceti podmínek, třeba na omezení praš-
nosti těžby.
Žádný drobeček
Zmíněný dobývací prostor zahrnuje přes třicet hektarů
v území mezi silnicí Ejpovice – Kyšice, spojkou k ejpovickému
dálničnímu sjezdu a plzeňským dálničním přivaděčem. Vlast-
ní lom by měl mít v první dvacetileté etapě až osmnáct hek-
tarů, dobývání má začít na severovýchodě, tedy poblíž obce.
Postupovat se bude směrem k jihu, později bude v západních
partiích stěna lomu vysoká padesát a dlouhá skoro 150metrů.
Počítá se s roční těžbou padesát tisíc tun, surovina se využívá
na výrobu kameninového zboží a sanitární keramiky. „Od roku
2015 se očekává zvýšená poptávka po keramických jílech,
vyvolaná oživením po hluboké recesi ve stavebnictví,“ odů-
vodňuje záměr investor. Otevření lomu vysvětluje i uzavřením
a likvidací nerentabilních lomů v Dřevci, Líních, Břasech
a Vížině. Těžba pokračuje na pěti hektarech u Kyšic v sou-
sedství Ejpovic.
[19. 09. 2012, Právo]
Siemens vyvinul novou elektrickou obloukovou pec
na přímou redukci železa (DRI) tavením
Ve výzkumném pracovišti pro kovy fy Siemens byla vyvinu-
ta elektrická oblouková pec na kontinuální tavení železa
přímou redukcí (Direct Reduced Iron). Pec má modulární
stavbu, takže se může dosáhnout produkce 150 t, což
znamená reprofilaci existujících konvenčních pecí. Pec je
patentována, má sníženou energetickou náročnost o 20
kWh/t a spotřeba elektrod je nižší o 10 % ve srovnání
s tradičními obloukovými pecemi. Je dobře ovladatelná, uhlí
a kyslík jsou injektovány. Odolnost žárovzdorných materiálů
je v běžných mezích.
[Refractories Worldforum 4 (3) (2012) 25, Kc]