29
Keramický zpravodaj 28 (5) (2012)
(Vliv nanočástic železa, hliníku i SiO
2
na vlastnosti
vypáleného MgO, používaného v metalurgickém
průmyslu a v obloukových elektrických pecích)
Ogneupory i techničeskaja keramika (4-5) (2012) 80-84,
4 obr., 4 tab., 5 lit.
Nanočástice Fe
2
O
3
(20 nm), Al
2
O
3
(50 nm) a SiO
2
(20-60 nm)
byly smíchány v různých koncentracích (1-5 váh.%) s MgO
v přítomnosti akrylového polymeru, který zabránil aglome-
raci nanočástic. Získané směsi byly vypáleny při teplotách
1300, 1500 a 1650 °C s výdrží 4 hodiny ve tvaru válečků
velikosti 2,54 cm. Jejich vlastnosti a mikrostruktura byly
ověřovány optickým mikroskopem, rentgenovou difrakcí
a skenovacím mikroskopem; rovněž byla sledována jejich
hutnota a pórovitost. Výsledky prokázaly, že vzorky vyží-
hané při 1500 °C s přísadou 5 % Fe
2
O
3
dosáhly nejvyšší
hutnoty a vyznačovaly se fází MgO·Fe
2
O
3
spinelového
typu. S přísadou nanočástic Al
2
O
3
k MgO dochází k tvorbě
MgO·Al
2
O
3
rovněž spinelového typu a v případě přísady
SiO
2
se vytvořila fáze forsteritu 2MgO·SiO
2
. Zvýšení obsahu
spinelové fáze v matrici MgO značně napomáhá ochránit
množství železa a niklu díky roztavení a penetraci strusky
do žárovzdorného materiálu, což prodlužuje životnost vy-
zdívky.
ISK-12-328
Le
677.5 Minerální vlákna
Medvedev A.V., Sertsova A.A., Razumeev K.E.
Šerochovatost poverchnosti elementárních nitejizoxida
aljuminija.
(Drsnost povrchu elementárních vláken z oxidu
hlinitého)
Steklo i keramika (6) (2012) 18-20, 2 obr., 1 tab., 7 lit.
Zpracování monovláken Al
2
O
3
je v Ruské federaci v sou-
časné době ve stadiu zkušební výroby. Při spojování 80
monovláken do jednoho pramene se ukázalo, že významný
vliv na hladký průběh tohoto procesu má charakter jejich
povrchu, o jehož morfologii neexistovaly bližší informace.
Proto se autoři zaměřili na tuto otázku, neboť při zpraco-
vání monovláken a dále pak i z nich vyrobených výrobků
dochází vlivem drsnosti jejich povrchu k abrazi příslušných
strojních částí. Autoři stanovili drsnost povrchu monovláken
(0,015-0,0055 µm), stanovili tloušťkové odchylky, střední
kvadratické odchylky profilu a střední význam parametru
drsnosti povrchu.
ISK-12-329
Le
Solncev S.S., Rozenenkova V.A., Mironova N.A.
Vlijanie keramičeskich pokrytij na zvukopogloščenie
teplozaščitnych materialov
(Vliv keramických krycích vrstev na zvukovou
pohltivost tepelně izolačních materiálů.)
Steklo i keramika (6) (2012) 21-24, 3 obr., 2 tab., 6 lit.
Autoři popisují ve své práce postup přípravy krycí keramic-
ké vrstvy na skleněných vláknech, tvořících izolační rohož.
Syntéza keramických krycích vrstev byla provedena na bázi
křemičito-organických kompozitů, modifikovaných jemně
dispergovanými částicemi SiO
2
, SiC a Si
3
N
4.
Krycí vrstvy byly
získány pyroliticky z polymerů typu polysiloxanů, polykar-
bosiloxanů a polykarboetoxisiloxanů s přísadou termody-
namicky odolných těžce tavitelných oxidových i neoxido-
vých složitých sloučenin. Bylo vypracováno technologické
schéma výroby a způsob tvorby ochranné vrstvy umožňující
získat tepelně a zvukoizolační materiály s garantovanými
vlastnostmi.
ISK-12-330
Le
622.7 Úpravnictví
Aleksandrova T.N. a kol.
Obosnovanie technologii polučenija biotitovogo
koncentrata
(Technologie získávání biotitového koncentrátu)
Ogneupory i techničeskaja keramika (3) (2012) 33-38,
4 obr., 4 tab., 5 lit.
V článku jsou uvedeny výsledky mineralogicko technolo-
gických zkoušek suroviny obsahující apatit a biotit s cílem
získat čistý biotitový koncentrát s využitím na žárovzdorné
materiály. V tabulkách je uvedeno mineralogické složení vý-
chozího produktu a schéma celého úpravnického postupu
k získání koncentrátu, jehož vlastnosti a mikrofotografie
jsou uvedeny. Zkoumané magnetické a flotační postupy se
osvědčily.
ISK-12-331
Kc
628.54 Odpady
Abdrachimov V.Z. a kol.
Ekologičeskie, teoretičeskie i praktičeskie aspekty
polučenija kislotouporov iz otchodov proizvodstv bez
primenenija prirodnych tradicionnych materialov
(Ekologické, teoretické i praktické aspekty získání
kyselinovzdorných výrobků z průmyslových odpadů
bez použití tradičních materiálů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (3) (2012) 39-45,
5 obr., 5 tab., 32 lit.
V práci autoři popisují postup zpracování jílovitého odpadu
z úpravy břidlic a hlinitých přežíhaných stěrů z výroby hliní-
ku na kyselinovzdorná staviva. Podstatu pochodu teoreticky
zdůvodňují tvorbou stabilní skelné fáze se správným pomě-
rem můstkových a nemůstkových kyslíků. Chemické složení
surovin v tabulce. Odpady z břidlic obsahují mortmorillonit,
hydroslídy, kalcit, Fe-oxidy a R
2
O. Jsou vysoce plastic-
ké. Zkušební cihly vyráběli z plastické hmoty s vlhkostí
20-22 %. Po vysušení je pálili na 1250 °C. Nejlepší vý-
sledky (kyselinovzdornost 98 %, nasákavost 5 %, pevnost
57 MPa) byly dosaženy při poměru 40-50 % odpadu z břid-
lic a 50-60 % stěrů. Cihly odpovídají normě GOST 474-90
třídě B.
ISK-12-332
Kc
666.71 Cihlářská výroba
Devič S., Logar M., Cocič M.
Mineralogical character of loess Fragments from Clay Used
in the Brick Industry
(Mineralogický charakter sprašových cicvarů z jílu
používaného v cihlářském průmyslu)
Interceram 61 (4) (2012) 184-185, 6 obr., 1 tab., 2 lit.
Srbsko má velmi bohaté sedimenty používané jako suroviny
pro cihlářský průmysl. Tyto sedimenty se tvořily v rozlič-
ných geologických údolích, především ve čtvrtohorách
jako bažiny, náplavy, jezera, přímořské naplaveniny apod.