Basic HTML Version
61
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
silikátový svaz informuje
(Information of the Silicate Association)
Komentář k výsledkům ČSÚ o stavebnictví
Výsledky šetření Českého statistického úřadu za červen
letošního roku potvrzují sestupný trend vývoje českého
stavebnictví v posledních letech a měsících.
Zároveň potvrzují výsledky průzkumu, který provedl Svaz
podnikatelů ve stavebnictví v ČR v červnu letošního roku
mezi svými členskými firmami. Z něho vyplývá, že dvě tře-
tiny všech oslovených firem v České republice signalizují
pokles v oblasti produkce, hospodářského výsledku, sta-
vu zaměstnanců a nasmlouvaného objemu prací. Nepříz-
nivá situace je zejména v oblasti inženýrského stavitelství
– pokles hlásí dokonce 88% dotázaných. Jako největší
problém vidí 85% firem nedostatek zakázek.
Výsledky ČSÚ proto nejsou nijak překvapující. Svaz pod-
nikatelů ve stavebnictví v ČR se dlouhodobě snaží vládu,
ministerstva a další orgány na všech jednáních upozorňo-
vat na kritickou situaci českého stavebnictví. Zatím se mu
dostává jen slibů, potřebné investice však vláda ještě ne-
zahájila. Pokud s nimi co nejdříve nezačne, nelze očekávat
jiné než negativní výsledky i v dalších měsících.
Komentář poskytl 6. 8. 2012 Ing. Václav Matyáš
prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
Změna v P–D Refractories CZ a.s.
S účinností od 1. července 2012 došlo z rozhodnutí do-
zorčí rady ke změnám v představenstvu a vedení a.s. P-D
Refractories CZ.
Dosavadní předseda představenstva a generální ředitel
p. Ing. Ladislav Kašpar na základě dovršení důchodového
věku ukončil svá působení v těchto vrcholových funkcích.
Se společností spolupracuje jako poradce.
Novým předsedou představenstva byl zvolen Ing. Tomáš
Kožoušek. Do představenstva byl dále zvolen p. Ing. Sta-
nislav Dvořák, který byl zároveň jmenován do funkce
obchodního ředitele.
Pan Kašpar byl pověřen zastupováním společnosti v Sili-
kátovém svazu. Zde zůstal místopředsedou svazu.
Historie a současnost Výzkumného ústavu
stavebních hmot, a.s.
Historie Výzkumného ústavu stavebních hmot, a.s., počala
1. července 1946, kdy bylo skupinou mladých inženýrů
založeno výzkumné pracoviště tehdejších Českosloven-
ských závodů průmyslu stavebních hmot a keramiky,
předchůdce pozdějšího Výzkumného ústavu stavebních
hmot. Jednalo se o absolventy fakulty chemického in-
ženýrství Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše
v Brně, vedené nestorem naší silikátové vědy profesorem
Otakarem Kallaunerem. V počátečním období zabezpe-
čoval výzkumné úkoly poměrně malý počet pracovníků,
k prohloubení působnosti dochází po roce 1948, kdy
začal ústav úzce spolupracovat s výrobou. Hlavní pro-
blematikou tohoto nově založeného pracoviště se staly
otázky průzkumu a úpravy surovin pro keramický průmysl,
dále úprava sklářských a slévárenských písků a metodika
jejich hodnocení a problémy spojené se separací a úpra-
vou živců.
V roce 1950 se ústav přestěhoval do upraveného objektu
v Komárově, a tím začala nová rozvojová etapa ústavu.
Z malého výzkumného pracoviště byl dne 1. ledna 1951
zřízen Ústav keramický se sídlem v Brně. Činnost ústavu
se stále více zaměřovala na výzkum maltovin, cihel, hrubé
keramiky a nových progresivních druhů stavebních hmot.
V souvislosti s výzkumem surovin pro výrobu stavebních
hmot byla založena analytická laboratoř provádějící roz-
bory surovin i hotových výrobků. Současně byly položeny
základy tepelně technickému výzkumu. Vzhledem k ši-
roké aktivitě ústavu, pokrývající prakticky všechny obory
silikátového průmyslu mimo obor jemné keramiky a skla,
získává ústav od 1. ledna 1955 nový název Výzkumný
ústav stavebních hmot v Brně. V 50. letech se výzkum
začal orientovat na komplexní řešení problémů technolo-
gie výroby. Do té doby nebyl k dispozici vývojový závod
k provádění poloprovozních zkoušek. V roce 1955 byla
postavena nová hala s rotační pecí. Současně byla vybu-
dována i další technologická zařízení. Koncem 50. let tak
mohla být výzkumná činnost ústavu rozšířena o řešení
technického rozvoje výrobních technologií, mechanizace
a automatizace výroby stavebních hmot.
V dalším období se ústav skládal ze základního pracoviště
v Brně-Komárově, přidruženého pracoviště v Brně – Králo-
vě Poli pro obor keramických pálených hmot a pracoviště
v Ostravě pro obor minerálních vláknitých hmot a výrobků.
Ve druhé polovině 60. let byly postupně zaváděny nové
technologické postupy výroby cementu s uplatňováním
automatizačních principů, výzkumná činnost se orientuje
na vlastní výzkum technologií výroby, tepelně technický
výzkum a výzkum automatického řízení vybraných techno-
logických uzlů. Technologický výzkum sledoval zejména
oblast úpravnictví surovin, oblast regulace vlastností ce-
mentu s možnostmi získání vysokohodnotných cementů.
Za tím účelem byla vybudována experimentální základna
s malokapacitní cementářskou rotační pecí v Čebíně.
70. léta nepřinesla z hlediska rozvoje ústavu žádné velké
změny.
Jako reakce na globální situaci se ústav v 80. letech
soustředil na problematiku úspory paliv a náhrady ušlech-
tilých paliv méně hodnotnými a různými druhy průmyslo-
vých odpadů. Řešena tak byla například otázka využívání
elektrárenských popílků, kamenouhelných hlušin a dal-
ších odpadů. Souběžně však pokračovaly práce souvise-
jící s náhradou azbestu v azbestocementových technolo-
giích a práce týkající se vývoje a aplikací alkalivzdorných