49
Keramický zpravodaj 28 (4) (2012)
Porcelánku Haas&Czjzek oživím, slibuje podnikatel
Málokdo věřil, že porcelánka Haas&Czjzek Hor-
ní Slavkov po svém krachu z ledna 2011 ještě vsta-
ne z mrtvých. Zdá se, že je to realita. Manufakturu
kupuje za 14 milionů korun Alois Tomášek z Lokte.
Tomášek dal v soutěži o nejstarší českou porcelánku
nejvyšší nabídku, jedná s insolvenčním správcem a chce
znovu vyrábět talíře, hrnky a mísy se slavnou značkou.
Krajský soud už souhlasil, aby insolvenční správce Pavel
Tatíček porcelánku Tomáškovi prodal. Čeká se jen, až
podnikatel složí nabízených 14 milionů a až se vyřídí for-
mality. do PC pro iPad „Mám velmi vážný zájem. Začne-
me vyrábět s 36 zaměstnanci od září. Pozvolna budeme
nabírat další podle odbytu,“ plánuje Tomášek. V Rusku
touží po kvalitě. Porcelán chce prodávat hlavně do Ruska
a zemí bývalého Sovětského svazu. Tvrdí, že na východě
má dobré obchodní kontakty. „Do budoucna je to dobrá
investice. Lidé stále chtějí kvalitní porcelán, ne papírové
talíře.“ Na rozjezd fabriky, včetně opravy a revize, má prý
Alois Tomášek připraveno dalších šest milionů korun.
Peníze na nákup manufaktury mu poskytne firma, jejíž
název nechce prozradit. „Jedná se o solidní firmu z Prahy,
se kterou už léta spolupracuju,“ řekl. Pro Horní Slavkov
a okolí je to dobrá zvěst. Práci tady marně hledá 11 až 12
procent lidí.
[
24. 07. 2012, iDnes.cz
]
Z kina v Dubí se stane muzeum
Bývalé kino v Tovární ulici v Dubí čeká generální přeměna.
Na jejím konci bude moderní budova, ve které bude mu-
zeum dubského porcelánu s ukázkami jeho výroby a in-
focentrum se zázemím pro turisty. Projekt nazvaný „Dům
porcelánu s modrou krví“ připravil současný vlastník ob-
jektu, společnost Český porcelán Dubí, v úzké spolupráci
se zdejší radnicí. Peníze na opravu a vybavení ve výši
zhruba 17 miliónů korun získalo město formou dotace
z evropských fondů. „Projekt jsme připravovali asi tři roky
a jsem rád, že jsme ho spustili předáním klíčů stavební-
kům,“ řekl Právu dubský starosta Petr Pípal (Severočeši.
cz) s tím, že rekonstrukce je naplánovaná na dvanáct mě-
síců. Muzeum s infocentrem má být součástí mezinárodní
Porcelánové cesty. Ta tvoří spojnici výroben porcelánu
od Aše přes Karlovy Vary, Novou Roli, Klášterec nad Ohří,
Duchcov až do Dubí.
[
20. 07. 2012, Právo
]
Dvacet let firmy Lias Vintířov
Ve druhé polovině minulého století docházela na Mini-
sterstvo stavebnictví Československé republiky hlášení
vzbuzující obavy. Kraje oznamovaly problémy se staveb-
ním materiálem. Budovat nové cihlárny se zdálo být velmi
neefektivní. Proto ministerstvo v roce 1957 vyslalo skupiny
odborníků do postižených krajů s úkolem najít tam nový
stavební materiál. V podnikovém časopise Pozemních
staveb Stavba si můžeme přečíst vzpomínky jednoho
z vyslaných specialistů. Vypráví o tom, jak objevili na So-
kolovsku v nadloží uhelných vrstev třetihorní ciprisový jíl
a také jílovec vhodný pro výrobu keramzitu. Keramzit se
tehdy vyráběl v první a jediné výrobně v Bratislavě. Jed-
nání o využití tohoto vhodného materiálu a příprava a první
krok k realizaci trvaly svou dobu. Konečně roku 1964 byla
otevřena první keramzitka v Čechách, a to ve Vintířově,
následně pak panelárna v Otovicích. Obě spadaly pod
Pozemní stavby Karlovy Vary. Po sametové revoluci jiná
skupina odborníků zprivatizovala vintířovskou keramzitku,
našla vhodného partnera v Německu a začala roku 1992
z nadložních jílů vyrábět přírodní lehký stavební materiál
v dnešní Společnosti Lias Vintířov, lehký stavební materiál,
k.s., na stavebním trhu známý pod obchodní značkou
Liapor. Lias Vintířov se zařadil jako významná součást
do jedné z největších skupin výrobců lehkých stavebních
materiálů v Evropě. V čele firmy stojí generální ředitel
Rudolf Borýsek: „Rád připomínám, že za dvacet let jsme
se stali ´vlajkovou lodí´ celé skupiny Liapor.“ Pochlubte
se alespoň několika nejzajímavějšími čísly z firemní sta-
tistiky. „Za dvacet let jsme se dokázali prosadit nejen
na českém a evropském trhu, ale především v dnešní,
nejen ve stavebnictví těžké době se také na trhu udržet.
Říkáli se o statistice, že je to přesná hra nepřesných čísel,
jestliže má to úsloví pravdu, jsem velmi rád, neboť jsme
celá léta vykazovali „černá“ čísla. Od privatizace jsme
do modernizace a především ekologie, která nám není
lhostejná, investovali v řádech stovek milionů korun. Jen
do odsíření jsme vložili investice těžko vyjádřitelné čísly.
Naším hlavním cílem je i nadále obstát v konkurenci
na stavebním trhu, proto klademe důraz na maximální
kvalitu naší výroby. V Karlovarském kraji podporujeme
zdravotnictví, kulturu a sport.“ Ale Lias Vintířov není jen
lehké stavební kamenivo čili zdicí systém Liapor, který mi-
mo jiné vyniká svou protipožární odolností i protihlukovými
vlastnostmi. „Máte pravdu, výrobní program společnosti
je velice široký. Od výroby keramického expandovaného
kameniva, vibrolisovaného zboží – především kompletního
zdicího systému, zámkových dlažeb a zahradní archi-
tektury, prefabrikace pro veškerou občanskou, bytovou
a průmyslovou výstavbu až po výrobu transportbetonu.
Úspěšné jsou i naše dvě dceřiné společnosti Liadur, spo-
lečnost zabývající se výstavbou a montáží protihlukových
stěn, a Ages, zajišťující prodej a distribuci nejen Liaporu
na polský trh.“ Celou vaši produkci spotřebují tuzemské
stavební podniky, nebo exportujete? „Jak jsem uvedl,
máme velmi dobrou spolupráci s Polskem, od roku 2007
jsme dodávky kameniva Liapor zdvojnásobili. Začali jsme
na polský trh dodávat též protihlukové stěny Liadur a po-
dílíme se na revitalizaci družstevních panelových domů
ve Wroclawi. Protihlukové stěny vyvážíme také do Ně-
mecka a prostřednictvím licenčního systému i na Ukrajinu,
do Slovinska, na Slovensko, do Maďarska a Chorvatska.“
Připomeňte některé další významné úspěchy firmy Lias
Vintířov. „Nejvíce si vážíme toho, že i přes dnešní těžké
období jsme dokázali udržet ´plný´ stav zaměstnanců
a dodávat naše produkty na významné stavby. Názornou
ukázkou jsou dodávky našeho zdiva na nejlepší admini-
strativní stavbu loňského roku Maint Point Karlín v Praze.
Loňský rok byl v naší společnosti z hlediska hospodář-
ských výsledků nejúspěšnější, a to díky dvěma zakázkám:
pro protihlukovou stěnu k dálnici u Weidenu jsme zhotovili
během tří měsíců 9 000 čtverečních metrů absorpčních
panelů v ceně dosahující 700 000 eur. Na silniční okruh
u Nitry jsme realizovali 22 000 čtverečních metrů panelů
k výstavbě protihlukové stěny za cenu 3,5 milionu eur.
Výroba trvala celý rok a panely expedovalo 400 kamionů.“