Basic HTML Version
Informátor – Česká společnost pro výzkum
a využití jílů 44 (2010)
Veteška M : Sorpce organických molekul na povrchu
montmorillonitu; molekulární modelování
a experiment
Vlastnosti materiálů souvisí s jejich strukturou, proto je
znalost jejich struktury základem pro vývoj nových materi-
álů s požadovanými vlastnostmi. Strukturní analýza se
obvykle provádí s využitím rentgenové difrakce. Při zkou-
mání povrchů materiálů obvykle žádná difrakční data
k dispozici nejsou. V tomto případě je vhodné použít
výpočetní metody. Jedná se především o kvantově mecha-
nické ab-initio výpočty, semiempirické metody výpočtu
molekulárních orbitalů, čistě geometrické přístupy, mole-
kulární simulace aj. Při velkém počtu atomů ve zkouma-
ných strukturách jsou velmi vhodnou volbou postupy
molekulárních simulací, založené na popisu struktury
pomocí parametrů empirických silových polí (tj. molekulár-
ní mechanika a klasická molekulární dynamika).
[str. 1-4, 2 obr, 2 lit]
Informátor – Česká společnost pro výzkum
a využití jílů 44 (2010)
Vašutová V.:Charakterizace a chemická
modifikace halloysitů
Vznik halloysitů je spojen se zvětráváním magmatických
hornin nebo s hydrotermální přeměnou vulkanických hor-
nin často na kontaktu s vápenci. Halloysit patří do skupiny
kaolinitů, od kterého se liší obsahem vody v mezivrství.
Vyskytuje se ve dvou základních formách, hydratované
10 a dehydratované 7 . Obecně platí, že hydratovaný
halloysit vzniká ve větších hloubkách než halloysit dehy-
dratovaný. Získané vzorky halloysitů ze světových ložisek
byly charakterizovány pomocí rtg práškové difrakce, infra-
červené spektroskopie, chemické analýzy a vysokorozlišo-
vací transmisní elektronové mikroskopie. Z analýz vyplývá,
že hydratované halloysity jsou chemicky čistší než halloysi-
ty dehydratované. Typickými příměsmi ve vzorcích jsou
kaolinit, křemen, cristobalit, alunit, gibbsit, v jednom pří-
padě i draselná slída. U všech vzorků byla také stanovena
kationtová výměnná kapacita (CEC), která byla provedena
metodou interakce vzorku s komplexem Ag-thiomočovina
(AgTU). Koncentrace stříbra v roztoku před a po interakci
byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie
(AAS). Hodnoty CEC závisí výrazně na poměru pevné
a kapalné fáze při reakci. Pro halloysity je proto třeba pra-
covat s poměrem P:K alespoň 1:20. Pro účely experimentů
s porfyrinem byly nakonec vybrány dva čisté hydratované
halloysity s nejvyšší CEC, které se liší pouze šířkou tabulár-
ních částic (trubiček). Bylo zjištěno, že porfyrin sice nevstu-
puje do mezivrství halloysitu, ale průkazně, na základě
výsledků difúzně reflexní a fluorescenční emisní spektro-
skopie, se váže na jeho vnějším povrchu (není přitom rozli-
šeno, zda se jedná o vnitřní nebo vnější stranu halloysitové
trubičky). Halloysit tak může být vhodným nosičem porfy-
rinu, neboť po interakci se slunečním zářením jeho fotoak-
tivní molekuly produkují singletový kyslík, který rozkládá
jiné organické sloučeniny.
[str. 5-9, 6 obr, 8 lit]
Å
Å
53
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
Z ČESKÝCH ČASOPISŮ
(From the Czech journals)
Informátor – Česká společnost pro výzkum
a využití jílů 45 (2011)
Dlouhý J. a kol.: Interkalace polárních materiálů
do struktury montmorillonitu
Modifikace jílových minerálů organickými kationty a tvor-
ba kompozitů typu jíl/polymer dovoluje vytvářet materiály
s perspektivními kombinacemi vlastností. V prezentova-
ném výzkumu se jedná zejména o tvorbu životnímu pro-
středí neškodných, odbouratelných materiálů s dobrými
mechanickými či fyzikálními vlastnostmi. Jílové minerály,
jakožto přírodní a široce dostupný materiál pro tvorbu
nanokompozitů, jsou ideální strukturou použitelnou pro
tvorbu hybridních materiálů, které v sobě spojují vlastnosti
organické matrice a minerální výztuže. Pro tento účel byl
použit jílový minerál montmorillonit (MMT). Popsaná syn-
téza organicky modifikovaného montmorillonitu (OMMT)
byla provedena s cílem získat OMMT vhodný pro provádě-
ní dalších reakcí v mezivrství. Byla provedena rovněž synté-
za nanokompozitů sodného MMT se syntetickou polymer-
ní matricí (polyethylenglykol PEG) a přírodní matricí (ter
moplastický škrob – TPS).
[str. 1-5, 7 obr, 2 tab, 2 lit]
Informátor – Česká společnost pro výzkum
a využití jílů 45 (2011)
Kobera L.:a kol: Strukturní charakterizace amorfních
aluminosilikátových polymerů: nové perspektivy
NMR spektroskopie pevného stavu
V příspěvku je posouzena struktura a strukturní stabilita
amorfních aluminosilikátových polymerů s využitím NMR
spektroskopie pevného stavu. Autorům se mimo jiné
podařilo nalézt preferované pozice molekul vody v anorga-
nických polymerních sítích a posoudit rozsah vzájemných
interakcí. Předběžné výsledky získané vícekvantovou
27Al MQ/MAS NMR spektroskopií naznačují, že systémy
odolávající krystalizaci obsahují vyšší podíl strukturních
fragmentů, které jsou tvořené malými Si-O-Al kruhy či
klastry. Tyto kompaktní útvary navíc obsahují velmi pevně
vázané molekuly vody, které byly prokázány 29Si CP/MAS
NMR experimentem. Pravděpodobně díky této imobilizaci
je podstatně snížen potenciál sodíkových iontů iniciovat
štěpení Si-O-Al vazeb, čímž je zabráněno přeměně amorf-
ní polymerní sítě na krystalické frakce
[str. 5-9, 4 obr, 6 lit]
Informátor – Česká společnost pro výzkum
a využití jílů 45 (2011)
Hájek P. a kol.: Studium dřevité hmoty
v alterovaném prostředí metakaolinu a metatufu
Dřevitá hmota měla a má velký význam v poznání jak minu-
lých, tak současných přírodních podmínek na Zemi. Její aku-
mulace slouží velkou měrou v hospodářství jako energetická
a zpracovatelská surovina. V předkládané práci je popsán
experiment interakce dřevní hmoty v pohřbeném prostředí
metakaolinu a metatufu alterované alkalickými roztoky hlini-
tanu sodného a hydroxidu sodného. Při pozorování byla vyu-
žita rentgenová difrakce a mikroskopické studium.
[str. 12-20, 27 obr, 1 tab, 13 lit]