Basic HTML Version
5
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
Sokolář Radomír, Doc. Ing., Ph.D., VUT Brno
KERAMICKO TECHNOLOGICKÉ VLASTNOSTI KALŮ VZNIKAJÍCÍCH
PŘI PRANÍ PŘÍRODNÍHO KAMENIVA
(Ceramic Technological Properties of Sludges from Washing Process of Natural Aggregates)
RADOMÍR SOKOLÁŘ
Abstrakt
Článek představuje nejdůležitější keramicko-technologic-
ké vlastnosti (zrnitost, mineralogické a chemické složení,
slínavost, žárovzdornost, plastičnost apod.) tří kalů, které
vznikají při praní moravské droby, žuly a křemenného
písku. Pro svou velmi dobrou slínavost a příznivou granu-
lometrii lze tyto materiály označit za velmi perspektivní
pro jejich případné specifické využití v surovinových smě-
sích pro výrobu například barevnostřepé keramiky
(cihlářství apod.). Vlastnosti kalů jsou porovnávány
s vlastnostmi standardních keramických surovin – jíly
a živci.
Klíčová slova
kal z praní kameniva, granulometrie, slínavost
Abstract
This paper introduces the most important ceramic tech-
nological properties (granulometry, mineralogical and
chemical composition, sinterability, refractoriness, plasti-
city, etc.) of the sludges that are generated by the was-
hing of three different aggregates (Moravian graywacke,
granite, and quartz sand). For their very good sinterabili-
ty and auspicious granulometry, these materials can be
labeled as very prospective for their possible specific
application in raw-material mixtures for either the pro-
duction of color body ceramics (for example brickma-
king). The properties of the sludges are compared to the
properties of standard ceramic raw materials – clays and
feldspars.
Keywords
Stone sludge, granulometry, sinterability
Úvod
Těžba a úprava přírodního kameniva, které se používá
například pro přípravu betonu nebo asfaltových směsí,
úpravu lože vozovek, železnic, chodníků apod., s sebou
přináší vznik vysokých objemů odpadních produktů. Jed-
ním z nich je i kal (nebo také jinak nazývaná propírka),
jež vzniká během procesu propírání zrn kameniva od pří-
padných jílových a prachových zrn. Propírání je obvykle
realizováno u těženého (křemenné písky) a drceného
(mj. žula, moravská droba, amfibolit) kameniva frakce
0 – 4 mm.
Technologie praní kameniva využívá dva způsoby odvod-
nění vzniklé suspenze kalu:
a) sedimentační nádrže (obr. 1),
b) kalolis – slouží k odvodnění suspenze na plastické těsto
o vlhkosti 20 – 30 %.
Obr. 1
Praní kameniva s odvodněním suspenze kalu
v sedimentačních nádržích
Kaly z praní kameniva jsou v České republice obvykle
pouze skládkovány v částech vytěžených lomů a mimo
několika případových studií [1] - [3] neexistuje žádná
možnost jejich dalšího využití. Otázka využitelnosti lomo-
vých kalů se řeší zvláště v zahraničních odborných perio-
dicích. Téměř ve všech případech [4] – [15] se jedná
o možnosti využitelnosti žulových kalů nebo mramoro-
vých odprašků ve spojení s lokálními jíly nebo jinými
odpady (například elektrárenský popílek). Prezentované
výsledky obvykle dokazují velmi výhodné keramicko
technologické vlastnosti těchto kalů především z hledis-
ka velmi dobré slínavosti (taviva).
Metodika experimentů
V rámci provedených experimentů byly posuzovány
základní keramicko-technologické vlastnosti tří kalů, kte-
ré vznikají jak odpad při praní tří odlišných typů kameni-
va: drceného (moravská droba a žula), resp. těženého
(křemenný písek). Toto kamenivo je běžně používáno do
betonu, cementobetonových krytů vozovek, pro drážní
stavby, pro silniční stavby, do podsypů a zásypů, pod
zámkovou dlažbu a další specifické použití. Objem vzni-
kajících kalů v posuzovaných těžebních lokalitách před-
stavuje až několik desítek tisíc tun ročně (tab. 1) – uve-
dené hodnoty jsou pouze orientační a mohou být
obvykle výrazně odlišné v závislosti na poptávce po pra-
ném kamenivu.